Bojíte se poštípání hmyzem?
Při bodnutí hmyzem může kromě běžné reakce na látky obsažené v hmyzím jedu vzniknout také různě závažná alergická reakce. Při podezření na alergii způsobenou poštípáním je nutné podrobné vyšetření u alergologa. Při prokázání alergie jsou pacientovi předepsané léky, které by měl nosit stále u sebe a v případě hrozící anafylaktické reakce je ihned aplikovat.
V našich podmínkách je možno utrpět bodnutí od včely (Apis mellifera), vosy (Vespula vulgaris), sršně (Vespa crabro), čmeláka, komára, ováda, mochničky a mravence.
Co může štípnutí hmyzem vyvolat?
Jedy obsahují složky toxické, jenž jsou schopny vyvolat reakci podobnou alergii. Tato reakce není způsobena imunologickými mechanizmy. Součástí jedů jsou také alergeny, tj. látky schopné vyvolat imunitní reakci, jenž nazýváme anafylaktickou.
V současné době je známo několik látek obsažených ve včelím jedu. Jsou to hyaluronidáza, fosfolipáza A2, kyselá fosfatáza a melitin. Melitin je hlavní složkou včelího jedu a tvoří 50%
dávky uvolněné ze žihadla při bodnutí. Je prokázán jeho vliv na krevní oběh, srdeční sval i možnost poškození červených krvinek. Další složku jedu přestavuje apamin, který může svým účinkem způsobovat změny průsvitu cév. Další látky způsobují uvolnění histaminu ze žírných buněk a vedou k lokálnímu otoku a svědění. Bodnutí se také projevuje zarudnutím poštípaného místa. Zvlášť nebezpečné je poštípání včelou a vosou v oblasti jazyka, kdy může velký otok jazyka způsobit až neprůchodnost dýchacích cest a pokud se nezahájí patřičná léčebná opatření může dojít i k úmrtí.
 |
Frekvence anafylaktických reakcí na včelí bodnutí naštěstí není vysoká a dle odborné literatury se odhaduje na 1%. Současně je podle kožních testů asi 20% lidí alergických na včelí bodnutí. Poštípání hmyzem může vyvolat u citlivých (atopických) osob alergickou reakci. Tato může být převážně místní, ve smyslu rozsáhlejších kožních změn, ale i celková, s možným otokem a stažením dýchacích cest nebo rozvojem šoku.
Při prvním poštípání včelou nebo vosou dojde k senzibilizaci organismu a k tvorbě IgE protilátek proti danému alergenu. IgE protilátky zůstávají v těle a při dalším kontaktu s alergenem ho ihned rozpoznají a vyvolají nepřiměřenou imunitní reakci organizmu. Do reakce se zapojují především žírné buňky, které uvolňují látky jako je histamin a heparin. Tyto látky způsobují roztažení cév a zvýšené uvolňování tekutiny do mimocévního prostoru. Tím dochází k otoku tkání. Současně ale stejným mechanizmem může docházet k poklesu tlaku krve a dekompenzaci krevního oběhu.
Anafylaktické reakce vznikají ihned po vniknutí alergenu do těla, během několika minut. Dochází k výraznému otoku a exantému (zarudnutí kůže, vyrážka) nejen v místě vpichu ale i jinde na těle nebo na několika místech těla. Dále může dojít k otoku hrtanu, častý je bronchospasmus (stažení dýchacích cest), dýchání je povrchní a zrychlené, je patrná dušnost, kašel, časté je zvracení, nevolnost, bolesti břicha, hypotermie (podchlazení), třesavka, svědění v místě exantému. Může dojít k poklesu tlaku, puls je často nehmatný, hrozí bezvědomí až úmrtí. Mluvíme o anafylaktickém šoku. Anafylaktický šok je život ohrožující stav, který vyžaduje urgentní zdravotní pomoc.
Místo poštípání se může také infikovat a může vzniknou tzv. sekundární bakteriální infekce. Místo se zanítí, výrazně zarudne, může zhnisat. Příčinou je především škrábání poštípaných míst a nedostatečná hygiena.
Alergické reakce na všechny druh hmyzu probíhají podobně. Na co je daný jedinec alergický je individuální a je dáno celou řadou faktorů, jistou roli hraje také genetika. Nejčastěji se v populaci vyskytují alergické reakce na včelu a vosu.
Jak se bránit proti poštípání hmyzem?
Je vhodné používat repelenty, sítě do oken a moskytiéry na kočárky, různé prostředky proti komárům a hmyzu do zásuvek atd. Dávat pozor v létě především na děti pokud pijí sladké nápoje, konzumují zmrzlinu nebo sladké ovoce, jenž mohou hmyz lákat. Poštípání do jazyka není vůbec zřídkavé.
Léčba při poštípání hmyzem
Léčba běžné reakce na bodnutí hmyzem spočívá v aplikaci studeného obkladu na místo vpichu, naše babičky doporučovaly cibuli nebo ocet. Lze použít také chladivý tekutý pudr nebo např. Fenistil gel, což je antihistaminikum ve formě gelu.
Při podezření na alergii je nutné odborné vyšetření u alergologa, kde se v rámci celkového vyšetření provádí také kožních testy, které odhalí alergii na poštípání hmyzem. Běžně se testuje na včelu a vosu. Alergický pacient by měl být vybaven, které musí nosit vždy u sebe a v případě poštípání hmyzem je ihned aplikovat.
Při mírné alergické reakci se doporučuje podat antihistaminika v tabletách (Dithiaden, Clarithine, Zyrtec atd.) nebo u menších dětí v kapkách (Fenistil kapky). Lze podat i vápník (Calcium) ve formě tablet.
V případě závažné anafylaktické reakce a anafylaktického šoku lékař podává adrenalin podkožně nebo nitrožilně, kortikoidy nitrožilně. Je nutné zajištění žilního přístupu a zavedení infuze k doplnění tekutin. Lze použít také antihistaminika, kalcium, kyslík nebo při bronchospasmu inhalaci bronchodilatancií (např. Ventolin).
Pacientům s prokázanou alergii na poštípání včelou nebo vosou, kteří mají v anamnéze anafylaktický šok může alergolog předepsat adrenalin, v podobě tzv. injekčního pera ( EpiPen), který si mohou sami aplikovat nitrosvalově v případě poštípání hmyzem. Je potřeba zdůraznit, že pacient musí být řádně zaškolen v aplikaci tohoto přípravku, používat ho jen na doporučení a předepsání lékařem a dodržovat přesné pokyny v příbalovém letáčku.
V případě prokázaných specifických protilátek IgE proti včele nebo vose a potvrzené alergii pomocí kožních testů může pacient podstoupit na doporučení alergologa tzv. hyposenzibilizaci – alergenovou imunoterapii. Upravený alergen se podává v podobě podkožní injekce do organizmu v postupně stoupajících dávkách. Doba podávání je 3-5 let. Jedná se o léčebnou metodu, která snižuje příznaky po setkání s alergenem a slouží také jako prevence další alergické reakce. Léčba musí být vedena pouze zkušeným alergologem, který také zváží pro kterého pacienta je nebo není vhodná.
Při sekundární bakteriální infekci, kdy se zanítí místo vpichu jsou vhodná antibiotika lokálně nebo v některých případech i celkově.
Při otoku jazyka jsou vhodné kortikoidy, adrenalin i antihistaminika. V případě, kdy je potřeba ihned zprůchodnit dýchací cesty musí lékař provést tzv. koniotomii – otvor na krku v oblasti mezi štítnou a prstencovou chrupavkou.
