Celiakie a jiné malabsorbce  

Malabsorbční syndrom, který zahrnuje i celiakii, je skupina onemocnění charakterizovaná poruchou vstřebávání živin v tenkém střevě. Příčinou je poškození tenkého střeva různými procesy. V případě celiakie se jedná o autoimunitní zánětlivé poškození střeva při nesnášenlivosti lepku v potravinách. Bez léčby dochází u malabsorbčních stavů k řadě příznakům ze strany trávicího traktu i v důsledku nedostatečného vstřebávání živin, vitaminů a minerálů (průjmy, slabost, hubnutí, nadýmání, kožní projevy, chudokrevnost, křeče aj.).

Malabsorbční syndrom zahrnuje skupinu příznaků způsobených celou řadou chorobných stavů, jimž je společná porucha vstřebávání základních živin v tenkém střevě a následkem toho vznik příznaků a chorobných změn z nedostatku těchto látek v organismu. Nejobvyklejším projevem malabsorbčního syndromu je trias: progredující slabost, úbytek hmotnosti a průjem se steatoreou, což je mazlavá stolice se zvýšeným obsahem nestrávených tuků.

Celiakie

Celiakie (celiakální sprue, glutenová enteropatie) je geneticky podmíněné autoimunitní zánětlivé postižení tenkého střeva, které je způsobeno nesnášenlivostí lepku (glutenu)  v potravinách. Přesněji se jedná o intoleranci gliadinu, který je součástí lepku. Jedná se o poměrně časté onemocnění, v České republice jím trpí zhruba 50 000 lidí.  Vyšší výskyt je u pacientů s jinými autoimunitními chorobami a diabetiků, zvláště u diabetu 1. typu je výskyt 50x častější než v ostatní populaci. Lepek je obsažen v zrnech pšenice, žita, ječmene a ovsa. U postižených osob vyvolává tvorbu autoprotilátek (zejména proti tkáňové transglutamináze)  a způsobuje zánětlivé poškození sliznice tenkého střeva a střevních klků. Toto poškození v průběhu onemocnění narůstá, při mikroskopickém vyšetření střeva pak najdeme charakteristické histologické změny a četné enzymatické poruchy.

Onemocnění může propuknout v kterémkoliv věku, příznaky jsou různě těžké, mnoho pacientů může mít vyjádřeny jen některé příznaky a  projevy se také mohou v průběhu onemocnění měnit. Řada pacientů je odhalena pozdě nebo vůbec. Nejčastěji se objevují průjmy, steatorea (mazlavá stolice s vysokým obsahem nestrávených tuků), úbytek váhy, slabost, únava, nadýmání, projevy z nedostatku některých vitaminů a stopových prvků např. chudokrevnost z nedostatku železa, osteomalacie nebo osteoporoza z deficitu kalcia a vitaminu D, krvácivé projevy z nedostatku vitaminu K,  křeče z nedostatku hořčíku, neurologické příznaky a pocity mravenčení  z deficitu vitaminů skupiny B, otoky z nedostatku bílkovin, různé kožní projevy a další.

Diagnostika celiakie spočívá ve vyšetření krve s průkazem autoprotilátek a dále biopsie střevní sliznice s průkazem typických histologických změn. Odběr sliznice se provádí endoskopickou cestou. Onemocnění je posléze potvrzeno také pozitivní reakcí na bezlepkovou dietu, při níž dochází k normalizaci střevních změn a ústupu obtíží. Vždy je na místě vyšetřit také nejbližší příbuzné pacienta, zda také netrpí touto chorobou.

Onemocnění probíhá vysloveně chronicky, přičemž jeho vývoj a projevy do značné míry závisí na důslednosti v dodržování diety. Porušení diety, ale  někdy také  zvýšená zátěž,  mohou přivodit návrat obtíží (relaps).

Nejzávažnější komplikací celiakie je  maligní lymfom - zhoubný nádor tenkého střeva. U nemocných celiakií je také zvýšený výskyt jiných zhoubných nádorů trávicího traktu i nádorů mimo trávicí ústrojí.

Základem léčby je bezlepková dieta. Pro pacienta to v praxi znamená vyloučení pšeničné, žitné a ječné mouky včetně potravin, které ji obsahují,  např. různé konzervy, omáčky, uzeniny, pivo a další. Na ovesné produkty není jednotný názor. Povolena je sojová, rýžová , kukuřičná mouka, rýže, brambory, kukuřice. V prodejnách zdravé výživy i lékárnách je dnes většinou poměrně široký výběr potravin vhodných pro bezlepkovou dietu. Součástí terapie je v začátku podávání vitaminů, stopových prvků a dalších látek, které nebyly dostatečně vstřebávány a hrozil by jejich deficit.  V některých případech se k navození ústupu onemocnění používají glukokortikoidy.

Další onemocnění ze skupiny malabsorbčního syndromu zahrnují

Deficit laktázy

Deficit laktázy je v naší populaci poměrně častý, postihuje okolo 5 - 15 % obyvatelstva. Je zajímavé, že v populaci Afričanů a Asiatů se vyskytuje až v 70 - 90 %. Deficit laktázy může být vrozený nebo získaný. Jedná se o chybění nebo částečný nedostatek enzymu laktázy v buňkách sliznice tenkého střeva. Hlavním úkolem laktázy je štěpit mléčný cukr - laktózu. Důsledkem deficitu je intolerance mléka a mléčných výrobků s typickými obtížemi, mezi něž patří hlavně průjem, plynatost a střevní křeče po požití mléka. Obtíže jsou různě intenzivní, u některých pacientů je jen částečný deficit, který stačí na zpracování menšího množství laktózy. Obvykle jsou pacienty lépe snášeny kysané mléčné výrobky  a sýry. Onemocnění může být zaměněno s dráždivým tračníkem nebo alergií na mléčné proteiny. Diagnostikujeme ho pokusem s vysazením mléka a opětovným podáním, vodíkovým dechovým testem event. biopsií (odběrem sliznice) tenkého střeva s průkazem laktázového deficitu.  Léčba spočívá v bezlaktózové dietě, event. zaměřením na kysané produkty, dodávce kalcia v tabletách ke snížení rizika osteoporózy, efekt může přinést i podávání laktobacilů v tabletách.

Malabsorbce žlučových kyselin

Žlučové kyseliny jsou vstřebávány v koncovém úseku tenkého střeva tzv. terminálním ileu. U některých nemocných je z neznámých příčin vstřebávání těchto kyselin poškozeno. Může být způsobeno také chorobným procesem v této oblasti střeva např. při Crohnově chorobě nebo vznikne po resekci (odstranění) části střeva. V důsledku nevstřebávání žlučových kyselin dochází k průjmu, který má vodnatý charakter. Onemocnění je poměrně časté a je třeba na něj myslet při vyšetřování průjmu z nejasné příčiny. Léčebně se podává cholestyramin.

Syndrom krátkého střeva

K projevům malabsorbčního syndromu dochází také následkem resekčních operací na tenkém střevě, kdy odstraněním různě velkého úseku střeva dochází k omezenému vstřebávání živin. Příčinou rozsáhlé resekce může být cévní porucha s nekrózou střeva, Crohnova nemoc, úrazy s poškozením střeva apod. Pro zachování funkce je zapotřebí ponechat asi 80 - 100 cm tenkého střeva. Situaci podstatně zhoršuje odstranění ileocekální chlopně, která odděluje tenké  a tlusté střevo. V tomto případě dochází k rychlé kontaminaci tenkého střeva bakteriemi ze střeva tlustého a  již odstranění 25 % délky střeva vede k průjmům. Terapie spočívá v dlouhodobé náhradě potřebných živin, vitaminů a stopových prvků a podávání  protiprůjmových léků. Provádí se také transplantace tenkého střeva.

Syndrom slepé kličky (syndrom kontaminované kličky)

Příčinou syndromu je stagnace obsahu tenkého střeva  a jeho osídlení patologickou bakteriální flórou. Stagnace obsahu může být zapříčiněna zúžením střeva jakéhokoliv původu (nádor, Crohnova nemoc), poruchou střevní motility např. při srůstech po nitrobřišních operacích,  objemným divertiklem apod. Pomnožená bakteriální flóra způsobuje zhoršené vstřebávání tuků včetně v tucích rozpustných vitaminů, zužitkovává vitamin B12 a kyselinu listovou, způsobuje zánětlivé změny sliznice a poškozuje enzymové systémy. Nejčastějšími projevy jsou průjmy, steatorea a anémie z nedostatku vitaminu B12 a kyseliny listové. Léčba spočívá v nápravě defektu, pokud je to možné, jinak v podávání antibiotik, probiotik (léčiva pozitivně ovlivňující střevní bakteriální flóru) a vitaminů.

Whippleova choroba (intestinální lipodystrofie)

Jedná se o vzácné chronické infekční onemocnění, které je způsobeno bakterií Tropheryma whipplei. Dosud není znám zdroj infekce ani způsob přenosu. Postihuje především muže středního věku a projevuje se průjmy, bolestmi kloubů, horečkami, zvětšením mízních uzlin a zvýšenou pigmentací kůže. Mohou být přítomny neurologické a psychické změny při současném postižení centrální nervové soustavy, postiženo může být i srdce.  Diagnoza se opírá o biopsii tenkého střeva event. jiných orgánů s typickým histologickým obrazem. Bez léčby je choroba smrtelná, avšak antibiotiky se dá úspěšně zvládnout.

Zánětlivé,  nádorové nebo  parazitární postižení tenkého střeva

Postižení tenkého střeva rozsáhlým nádorem či zánětem logicky způsobuje poruchu vstřebávání živin. Objevuje se např. při Crohnově chorobě a maligním lymfomu. Známé je postižení tasemnicí, která sama zužitkovává živiny ze střevního obsahu.

Blokáda lymfatické drenáže

Tato porucha vstřebávání přichází v úvahu při tuberkulóze nebo nádorovém postižení nitrobřišních uzlin. Lymfatická drenáž je důležitá hlavně pro vstřebávání tuků.

Poškození střeva farmaky a ozařováním

Přichází typicky při onkologické léčbě, event. při léčbě antibiotiky a projímadly, kdy může dojít k poškození střevní sliznice a dočasnému vzniku malabsorbčního syndromu.

Publikováno
   
Diskuze
O čem se mluví Reakcí celkem Poslední odpověď
Problémy s vyprazdňováním při celiakii 1 27.10.2015
Vysvětlení diagnozy 0 3.2.2015
Bezlepková dieta POPULAR 1 14.7.2013
Průjem a zažívací obtíže POPULAR 1 14.7.2013
Zácpa u dítěte 1 14.5.2013
Zobrazit všechny diskuze k Celiakie a jiné malabsorbce