Sezónní deprese: je to možné?

Tato webová stránka sbírá za účelem zefektivnění poskytovaných služeb provozní data tzv. cookie soubory. Pokud se sběrem cookie souborů nesouhlasíte, změňte nastavení. Více informací viz zásady ochrany soukromí.

Sezónní deprese: je to možné?

Jarní, podzimní, zimní... Opravdu může roční období způsobit depresi?

Jaro, léto,
podzim, zima
„Ale jaro, léto, podzim a dokonce i zima jsou na severní polokouli v této podobě minimálně tak dlouho, jako lidský druh,“ upozorňuje doktorka Klímová. „Že by příroda udělala někde chybku? Ne. Depresivní rozlada nepřichází z těchto příčin. Jde o to, že pokud je v našem těle již předtím někde narušena rovnováha i v jiných oblastech a funkčních systémech, kompenzační mechanismy ztratí svou vyrovnávací kapacitu. A příznak, v tomto případě deprese, je na světě.“

smajlík

Co se v těle děje?

Např. v zimě ubývá počet slunečných hodin, a tedy i slunečního světla během dne. Tím se v mozku snižuje produkce neurohormonů serotoninu a endorfinu. Nedostatek světla způsobuje naopak vyšší produkci hormonu melatoninu. V kůži se vlivem nedostatku slunečních paprsků vytváří méně vitamínu D, což vede ke zvýšené citlivosti a nervozitě. Tyto faktory přispívají k tomu, že i osoba, která běžně nemá sklon k depresím, může reagovat zhoršenou náladou (nebo dokonce velkou depresí).

Proč sezónní?

Tento název se začal v odborné terminologii vyskytovat spíše v souvislosti se snahou odhalit původ, respektive příčinu přicházející deprese. „Klasická medicína velmi často hledá viníky nemoci někde vně, mimo naše tělo,“ říká MUDr. Jarmila Klímová, vedoucí terapeutického centra AKTIP. „Proč tedy nesáhnout po novém nepříteli – ročním období?“

S.A.D. = Sezónní afektivní porucha
Jde o cyklicky se opakující epizody velké (rekurentní) deprese, které se objevují v určitém ročním období: na jaře, na podzim, v zimě. Poslední jmenované se vyskytují nejvíce. S.A.D. zůstává často nerozpoznána.

Příčiny

„Ještě jsem neviděla depresi ani žádnou jinou nemoc, která by přišla jen kvůli změně zemské osy, nebo dokonce jen tak, zničehož nic,“ kritizuje MUDr. Klímová oblíbený psychiatrický pojem zvaný endogenní deprese. Tím lékaři označují depresi „z vnitřních, neznámých příčin“, kterou následně s oblibou spojují s nevyléčitelností, genetickou zátěží či sezónní podmíněností. Je třeba si uvědomit, že za vznikem příznaku vždy stojí soubor komplexně provázaných psychogenních, sociálních, fyzikálních, chemických, metabolických a dalších příčin. Ty jsou spouštěcím momentem deprese, stejně jako třeba cukrovky nebo revmatoidní artritidy. Pátrání po nich vyžaduje velkou investici ze strany lékaře i pacienta.

Řešení

Deprese není deka, kterou na nás někdo hodil, abychom se pod ní bezmocně krčili. Jde o velmi dobře léčitelnou nemoc. Bez ohledu na to, jestli vznikla na jaře nebo v zimě. Nejúčinnějším lékem ovšem není pilulka z lékárny, ale dlouhá série odpovědí na dotěrné otázky pátrající po důvodu. Na jejich konci se nachází klíč.

Autor:
Léto 2012

    
Související zákroky