Hormon kortizol napomáhá k redukci nadměrného stresu

Tato webová stránka sbírá za účelem zefektivnění poskytovaných služeb provozní data tzv. cookie soubory. Pokud se sběrem cookie souborů nesouhlasíte, změňte nastavení. Více informací viz zásady ochrany soukromí.

Hormon kortizol napomáhá k redukci nadměrného stresu

K životu v 21. století bohužel neodmyslitelně patří permanentní stres. Musíme ho různými způsoby překonávat, protože se ho nelze zcela zbavit. Zároveň je příliš nebezpečný na to, abychom si ho vůbec nevšímali. A na co zaměřit pozornost především? Na hladinu kortizolu.

vyhoreni1

Lidské tělo se stresu snaží bránit svépomocí, mimo jiné vylučováním hormonu jménem kortizol. Ten vzniká v nadledvinkách a je spolu s dalšími hormony vylučován v situaci, kterou organismus vyhodnotí coby stresovou. A měli bychom mu věnovat mnohem větší pozornost než doposud – příliš vysoká, nebo naopak příliš nízká hladina kortizolu je totiž příčinou mnoha našich zdravotních problémů.

Obsah kortizolu v krvi se mění jednak podle psychické zátěže, ale také v průběhu dne. Nejvyšší produkce hormonu je do deváté hodiny ranní, nejméně ho bývá mezi usínáním a půlnocí.

Příliš mnoho kortizolu

Nadměrný stres má za následek, že nadledvinky uvolní velké množství tohoto stresového hormonu. To zvyšuje schopnost se se zátěží vyrovnat a jedinec s nadprůměrnou hladinou kortizolu navenek snáší stres dobře. Jenže uvnitř těla mezitím kortizol zvyšuje krevní tlak a může poškodit srdeční a mozkové buňky. K tomu se ještě může přidat chuť na sladké, přírůstek na váze, snížená imunitní funkce, nekvalitní spánek nebo deprese.

Endokrinologické onemocnění charakteristické zvýšenou tvorbou kortizolu se nazývá Cushingův syndrom. tato nemoc se může vyvinout na základě působení více činitelů. Takzvaný iatrogenní Cushingův syndrom vzniká nadměrnou aplikací kortikoidů při léčbě jiných onemocnění, jako jsou například revmatoidní artritida, systémový lupus erytematodes, hemolytická anémie, idiopatická trombocytopenická purpura, astma bronchiale (zde se naštěstí uplatňují v dnešní době již lokální formy léků – inhalátory, které nejsou tolik závadné) a chronická zánětlivá onemocnění střeva – Crohnova nemoc a ulcerózní kolitida. Stejně tak se kortikoidy užívají v léčbě některých nádorových onemocnění (leukémie). Lidé v současnosti podléhají nadměrnému užívání kortikoidů i při onemocněních, kde je možné vystačit s jinou, sofistikovanější celostní léčbou. Dlouhodobé zatěžování tímto typem medikace vede totiž k nevratnému poškození organismu.

Příliš málo kortizolu

Jiná situace nastává, když se po letech stresu nadledvinky vyčerpají. V důsledku toho produkují stále méně kortizolu, čímž se sníží schopnost zvládat náročné situace. Po nějaké době se hladina kortizolu může snížit natolik, že se to projeví únavou a vyčerpáním. I nejjednodušší úkoly se v takovém stavu jeví nepřekonatelně, člověk je citlivější na bolest... Jde o obávaný syndrom vyhoření neboli burn out syndrom. Ten podle odhadů International Labor Organization ohrožuje minimálně 10 procent obyvatel Evropy a Severní Ameriky. Psychicky přetížena je totiž až pětina lidí v produktivním věku.

Burn out Syndrom

Syndrom vyhoření paradoxně nejčastěji potkává lidi, kteří byli svou prací zpočátku nadšeni a naplněni. Španělský psycholog Jesús Montero-Marín z Aragonova institutu pro zdravotní vědy letos publikoval výsledky výzkumu, jenž se zaobíral rizikovými faktory spojenými s rozvojem několika různých typů syndromu vyhoření. Zkoumaným vzorkem bylo 409 zaměstnanců univerzity v Zaragoze – jak pedagogové, tak sekretářky, vědečtí pracovníci nebo uklízečky.

Ukázalo se, že člověk, který tráví v práci více než 40 hodin týdně, je šestkrát více náchylný k syndromu vyhoření než jeho kolega, který pracuje méně než 35 hodin. A pracovník, který je na téže pozici víc než 16 let, riskuje syndrom vyhoření pětkrát více než ten, kdo se na stejném místě zdrží méně než 4 roky. „Jako airbag proti tomuto syndromu funguje mít rodinu, partnera nebo děti,“ říká Montero-Marín. „Protože když lidem skončí pracovní doba v zaměstnání, už chtě nechtě musí myslet na jiné věci.“

Vyhoření není deprese

Je nějaká možnost, jak stoprocentně rozeznat blížící se nebezpečí? Ano, změřením hladiny kortizolu v organismu. Podle Sonii Lupien a Roberta-Paula Justera, výzkumníků z univerzity v Montrealu, je rozhodně lepší jít cestou prevence. Proto pozorovali kolísání hladiny kortizolu u skupiny třiceti osob a současně prostřednictvím testů a dotazníků zjišťovali jejich duševní stav. Na základě toho vypracovali metody, jak analyzovat obsah hormonu v krvi a slinách a tím zjistit stupeň ohrožení sledovaného člověka syndromem vyhoření. „Až dosud jsme neměli k dispozici objektivní kritéria, jak proces vedoucí k syndromu vyhoření sledovat a vyhodnocovat,“ uvádějí autoři studie uveřejněné v odborném periodiku Psychoneuroendocrinology. „Pokud prostřednictvím sledování hladiny kortizolu v tělesných tekutinách získáme nástroj, který hrozbu prozradí ještě před rozvinutím příznaků, můžeme ohroženým lidem včas pomoci.“ Kromě toho vědci upozorňují, že chronický stres a z toho vyplývající nerovnováha produkce kortizolu může způsobit dominový efekt. „Na konci takového procesu může být cukrovka, srdeční a cévní onemocnění, poruchy imunity nebo závažné psychické problémy.“

K rozpoznání hrozícího vyhoření dříve, než nás položí na lopatky, by tedy díky Justerovi a Lupien v budoucnu mohl sloužit jednoduchý test krve a slin, který si koupíte v lékárně. Jím naměřená hladina kortizolu navíc může zabránit terapeutické chybě – lidé postižení vyhořením bývají totiž psychiatry mnohdy léčeni na depresi. Antidepresivy, která ovšem hladinu kortizolu ještě více snižují a kýženou úlevu nepřinesou.

Včasné upozornění na blížící se vyhoření by přitom ohroženému pacientovi umožnilo zareagovat dřív, než se problém stihne rozvinout. Změnit pracovní pozici nebo rovnou zaměstnání, pozměnit si priority a podobně.

Byliny zvyšující hladinu kortizolu

Rozchodnice
Tato rostlina je známá také pod latinským názvem Rhodiola a říká se jí „Zlatý kořen“. Již dlouho ji používá ruská tradiční medicína. Její pravidelné užívání zvyšuje duševní výkonnost a snižuje únavu lidí bojujících se syndromem vyhoření. Lze ji koupit v podobě bylinných kapslí nebo v tekuté formě, jako výtažek v lihu.

Vitánie snodárná
Bylinu zvanou ašvaganda pro její antistresové a adaptogenní účinky předepisuje již léta tradiční indická medicína.

Ženšen
Studie provedená v roce 2003 ukázala, že pravidelný přísun ženšenu, známého rovněž pod jménem všehoj, může člověka chránit před některými škodlivými následky chronického stresu.

Autor: