Chřipka opět útočí! 

Se zimou a podzimem přichází vždy obávaná vlna chřipkových onemocnění. Co je to vlastně chřipka? Jaké má příznaky? Může být pro nás opravdu nebezpečná? Jak zabránit abychom onemocněli? A dá se chřipka vůbec léčit?

Chřipka, latinsky influenza je akutní infekční onemocnění dýchacích cest způsobené viry.

Virus je jednoduchý organizmus, který se nemůže sám množit, a proto používá k množení buňky jiných organizmů, v tomto případě člověka.

Rozlišujeme chřipkové viry A, B, C. Mají sférický nebo vláknitý tvar, jádro, obal a povrchové glykoproteinové antigeny (hemaglutininy – jsou zodpovědné za přichycení viru, neuraminidáza – umožní nahlodání buňky). Povrchové antigeny jsou proměnlivé a vytváří různé chřipkové subtypy a varianty.

Epiteliální buňky dýchacích cest jednotlivých živočichů mají receptory pro určité povrchové antigeny, proto některé druhy chřipkových virů mohou způsobit nemocnění jen člověka, některé jen ptáků některé i člověka a prasat.

Ptačí chřipka – virus H5N1

Virus ptačí chřipky byl přenosný pouze s drůbeže na člověka při těsném kontaktu, v prosinci 2008 byl WHO prokázán případ humánního přenosu v Pákistánu, kdy se nakazil člověk přenosem z jiného člověka, byl to ojedinělý případ onemocnění v rodině a mutace tohoto viru na virus přenosný z člověka na člověka zatím podle WHO nehrozí.

Prasečí chřipka, mexická chřipka, swine flu, chřipka A/H1N1

Virus prasečí chřipky je virus typu A. Vyvolává infekční onemocnění, které vzniká především u prasat  a existuje několik podtypů. Virus, který způsobuje onemocnění prasat se neustále mění, stejně tak se mění i virus způsobující humánní chřipku, může dojít i  ke kombinaci obou virů. Virus byl přenosný nejdříve z prasete na člověka  a po té na přelomu března a dubna byly poprvé prokázány případy lidí nakažených virem H1N1. Později WHO prokázala i přenos z člověka na člověka, objevily se případy v USA Texasu, Kalifornii, Mexiku.

Vznikla nová chřipka H1N1, u níž není přesně znám podtyp.

Prasečí chřipka má u člověka stejné příznaky jako klasická chřipka, ale často bývá doprovázena u dospělých zvracením a průjmem a různými plicními komplikacemi jako je zápal plic, selhání dýchání, úmrtí.

Začátkem listopadu 2009 zachvátila chřipka Ukrajinu, hlavně západ, oblast kolem Lvova. Jedná se o virus H1N1. Je evidováno 255 tisíc lidí nakažených, 22 zemřelo na prokázanou prasečí chřipku, 150 tisíc leží v nemocnicích.

Současná situace v České republice

Dle hlavního hygienika je Česká republika na počátku epidemie, plně by měla epidemie propuknou již v polovině nebo koncem měsíce prosince 2009. Zatím se v ČR eviduje kolem 500 nakažených a převládá u nich kmen H1N1, tedy pandemický kmen prasečí chřipky.

Epidemiologie

Epidemie - neobvykle vysoký výskyt infekčního onemocnění u obyvatel určitého území.

Obvykle každoroční sezónní výskyt.

Pandemie - hromadný výskyt infekčního onemocnění na zemi bez prostorového omezení.

Vzniká jednou za 9 - 40 let, vyšší nemocnost, vyšší úmrtnost, obvykle se objeví nový kmen viru, proti kterému není populace odolná.

Běžné epidemie jsou způsobeny chřipkovým virem typu A, který se přenáší výhradně kapénkovou infekcí z člověka na člověka přímým kontaktem, zřídkakdy z infikovaných věcí, virus napadá epiteliální buňku dýchacího traktu, kam přepíše svoji genetickou informaci, replikace viru trvá asi jen 4 hodiny, hostitelská buňka zhyne a nový virus napadá buňku další, inkubační doba je 1 - 4 dny, kdy vrcholí replikace viru, replikace narůstá do 24 – 48 hodin, pak již klesá, při hojení se epiteliální buňky obnovují.

Hromadný výskyt vrcholí do 2 - 3 týdnů a končí za 5 - 6 týdnů – epidemie.

Surveillance – dohled nad onemocněním, jeho šířením, monitorování nových kmenů a subtypů chřipky, vyhodnocení, prevence a kontrola nemocnosti a úmrtnosti v rámci celého světa,  je to pod záštitou Světové zdravotnické organizace, jsou chřipková centra a mezinárodní referenční laboratoře.

Drift – posun, virus chřipky se může během kritického období změnit, změnit jeho antigenní struktura, je infekčnější při přenosu a může se přenést ve velkém, další rok se objeví znovu z nižší agresivitou. Dochází k drobným změnám v genetické informaci, ale typ hemaglutininu nebo neuraminidázy (povrchových antigenů) zůstává stejný, drift vyvolá epidemii.

Shift – zlom výměna jednoho typu antigenu za jiný, záměna části genetické informace, výměna jednoho antigenu za jiný. Shift vyvolá pandemii.

Monitorování antigenního driftu a shiftu, neustálý monitoring a izolace antigenních změn viru typu A, aby mohli být vytvářeny aktuální chřipkové vakcíny.

V historii bylo zaznamenáno několik velkých pandemii:

Diagnostika chřipky

Existuje celá řada metod a testů jak chřipku stanovit.

Laboratorní testy: přítomnost virových antigenů, přítomnost nukleové kyseliny viru, viry infikované buňky, infekční částice viru v sekretech z dýchacích cest

Serologické testy: průkaz vzestupu protilátek

Expresní testy l0 - 30 min detekce antigenu

Referenční laboratoře zajišťují přesné stanovení antigenní struktury. Viry chřipky se zde kultivují na kuřecích a savčích embryích.

Materiál na izolaci viru se odebírá co nejlépe do 3 dnů od začátku onemocnění:

Klasické kultivační metody trvají 10 - 20 dnů. Je to stěr z krku, nosu, výplach nosu, sekret z nosohltanu, laváž z průdušnice a bronchů, při pitvě se odebírá část trachei.

Odběr žilní krve na stanovení protilátek

Rychlé metody průkazu viru: imunoflorescence, PCR, enzymová imunoanalýza, elektronová mikroskopie

Klinické projevy chřipky

Mezi klinické příznaky chřipky patří: celková únava až schvácenost, někdy až pocit na omdlení, bolesti hlavy, bolesti svalů a kloubů, teplota, zimnice, třesavka, suchý kašel, překrvené spojivky, slzení očí, bolest v krku, pocit ucpaného nosu.

U starších lidí může být nižší teplota, ale bývají horší plicní komplikace, klasická rýma obvykle není přítomna.

U dětí je  naopak vysoká teplota, často také rýma, zvracení, bolesti břicha, průjem, zánět průdušek i zánět středního ucha.

Nemoc trvá většinou týden nebo až 2 týdny.

Vážnější průběh je u starších osob, osob s poruchami imunity, chronickými  a metabolickými chorobami, maligním onemocněním.

Prevence:  antivirotika, očkování: titry protilátek dostatečné  za 2 týdny po vakcinaci, vrchol za 4 - 6 týdnů, za 6 měsíců klesají na polovinu

Vakcíny (očkovací látky)

Proti klasické chřipce: FLUARIX, VAXIGRIP, BEGRIVAC, INFLUVAC, FLUAD

Proti prasečí chřipce: DALRONRIX, CELVAPAN

Léčba: u kojenců odsávání nosu, kapky do nosu, dále tlumení teploty antipyretiky, na kašel antitusika nebo expektorancia, vitamíny

Antivirotika

Virostatika (inhibice funkce proteinového kanálu, nedojde k replikaci viru),  patří sem amantadin, ramantadin, podání do 72 hod po infekci, častý je vznik rezistentních kmenů.

Inhibitory neuraminidáz (povrchových antigenů) : RELENZA - není vhodná k prevenci, inhaluje se aplikátorem, není vhodná pro děti. TAMIFLU je vhodný i k prevenci, lze ho podat dětem od 1 roku, zahájení terapie je vhodné do 48 hod po prvních příznacích.