Počet případů prasečí chřipky začíná stoupat

Publikováno: 29.4.2009. Aktualizováno: 23.8.2009

Prasečí chřipka je onemocnění, které v posledních dnech způsobuje obavy snad na celém světě. Nemocní a dokonce umírající lidé v Mexiku, zavřené školy a zrušené hromadné akce, obyvatelé města chodící po ulicích v rouškách, panika v nemocnicích a lékárnách. Nakažení jsou také ve Spojených státech amerických, Kanadě, Novém Zélandu a ani Evropa nezůstala ušetřena. Jeden případ nemocného ve Španělsku a dalších několik lidí podezřelých z nákazy, dva případy ve Velké Británii. V České republice zatím tři muži vracející se z Mexika s nevýraznými příznaky byli podrobeni vyšetření, na laboratorní výsledky lékaři zatím čekají.

Co je to vlastně prasečí chřipka?

Je to už několik let, co se objevila tzv. ptačí chřipka, každý mrtvý pták byl podroben vyšetření, při nákaze byly vymíceny celé chovy krůt a slepic, onemocněli lidé, kteří žili v bezprostřední blízkosti drůbeže. Nákaza byla možná pouze ze zvířete na človeka, nikoli z člověka na člověka. Už tehdy se vědci obávali, že by virus mohl zmutovat (prostě se změnit) a způsobit podobné chřipkové onemocnění přenosné z člověka na člověka. Tyto předpovědi se nyní staly realitou. Došlo ke spojení tří virů viru ptačí, prasečí a lidské chřipky, jenž si navzájem vyměnily genetické informace a vznikl jakýsi mutant chřipky, která se nyní nazývá prasečí, protože prase se stalo nosníkem pro tuto přeměnu.

Jedná se o virus A/H1N1, který je jako každý virus jen částice, která potřebuje ke svému množení cizí buňku (lidskou nebo zvířecí). Tuto buňku napadne a přepsáním genetické informace ji donutí tvořit nové a nové viriony.

Onemocnění postihuje především mladé lidi ve věku mezi 25-40 lety. Lékaři předpokládají, že důvodem může být silná imunitní odpověd (obranná reakce) jedince, jenž se svrhne proti vlastnímu organismu.

Příznaky

Příznaky jsou podobné jako u běžné chřipky. Bolesti hlavy, kloubů, svalů, vysoké teploty, rýma, kašel, únava. Může se vyskytnout i průjem a zvracení. Inkubační doba je 1 až 10 dnů.

Je důležité včas zahájit léčbu, a proto se doporučuje při podezření okamžité vyšetření ve zdravotnickém zařízení, včetně vyšetření laboratorního, které prokáže původce onemocnění.

Přenos a prevence

Onemocnění je přenosné z člověka na člověka kapénkovou infekcí tzn. stačí pouhé prsknutí, kýchnutí, podání ruky potřísněné nosními sekrety atd. Nepřenáší se konzumací vepřového masa, pokud je maso tepelně upraveno, virus se zničí.

Přenosu je těžké zabránit, jedinou možností je zatím nenavštěvovat státy, kde se chřipka vyskytla, izolovat nemocné i lidi v inkubační době ( tj. ty, kteří přicházejí z rizikových oblastí a u nichž se může onemocnění teprve projevit). Pokud se onemocnění objeví v dané oblasti, nenavštěvovat místa, kde je společně velký počet lidí, používat ochranné roušky, kapesníky po použití vyhodit, mít si ruce, nelíbat se při pozdravu, při příznacích se snažit vyhnou kontaktu s dalšími lidmi a navštívit lékaře.  Preventivně lze podávat také tzv. antivirotika (používají se především k léčbě), další možností je tzv. pandemická vakcina, jejiž výroba by trvala reálně asi 2 měsíce a není jisté jestli by se ještě stihla použít jako prevence.

Na některých světových letištích jsou zvýšeny kontroly zdravotního stavu cestujících vracejících se z postižených oblastí, někde se dokonce měří teplota pomocí termokamer.

Léčba

Léčba by měla probíhat ve zdravotnickém zařízení, na infekčních odděleních, kde by měli být pacienti izolování. Onemocnění může mít lehký i těžký průběh, může být i smrtelné.

K léčbě se používají  tzv. antivirotika (Tamiflu, Raventa). Lékaři nabádají k léčbě ve zdravotnickém zařízení, protože zbytečné a časté používání antivirotik může vyvolat rezistenci (mohou přestat na daný virus působit).

U těžkých stavů je nutná hospitalizace na jednotce intenzivní péče, kde probíhá monitorování všech funkcí, infuzní terapie, někdy i podpora dýchání. V případě bakteriální superinfekce je nutná antibiotická léčba.

Závěr

Vědci se obávají, že by mohlo dojít k tzv. pandemii, kdy se  toto infekční onemocnění rozšíří na více států nebo i světadílů a onemocní velká většina jejich populace. Proto zasedají představitelé států a odborníci z WHO (Světové zdravotnické organizace) a snaží se zajistit preventivní opatření. Podle odborných propočtů vznikají konkrétní pandemické plány.

                                                                                                                                                                           (redakce)