Průjmové infekce vyvolané kmeny E.coli 

Escherichia coli je celosvětově rozšířená bakterie, vyvolávající u člověka průjmové infekce i mimostřevní onemocnění. E. coli se běžně vyskytuje ve střevech lidí i zvířat, odkud se dostává fekálním znečištěním do vody. K nákaze dochází nejčastěji kontaminovanými potravinami. K propuknutí nemoci dochází v závislosti na infekční dávce bakterií a imunitním stavu nakaženého.

Rozlišujeme 4 typy patogenních E. coli, způsobujících průjmy s rozdílným klinickým průběhem:

• EPEC (enteropatogenní E. coli): způsobuje kojenecké průjmy a je problémem zvláště v rozvojových zemích. V našich podmínkách může způsobovat infekce na kojeneckých a novorozeneckých odděleních nemocnic. Přenáší se kontaminovanými lahvemi, dudlíky, inkubátory apod. Zdrojem jsou zdraví přenašeči-matky, zdravotnický personál.

• ETEC (enterotoxigenní E.coli): je charakteristická produkcí střevních toxinů a způsobuje vodnaté průjmy. Přenáší se zejména ve špatných hygienických poměrech kontaminovanou vodou a potravinami.  Je častou příčinou cestovatelských průjmů.

• EIEC (enteroinvazivní E. coli) : bakterie má schopnost invazivně pronikat do střevní sliznice, kde způsobuje vředovité defekty. Nákaza probíhá jako horečnaté průjmové onemocnění s křečemi v břiše, někdy krví a hlenem ve stolici, tedy podobně jako bacilární úplavice.

• EHEC (enterohemoragická E. coli): váže se převážně v tlustém střevě a následně produkuje tzv. shigatoxin. Ten se dostává do krve pacienta a může způsobit postižení dalších orgánů. Vyvolává prudké průjmové onemocnění s krvavými stolicemi, komplikované někdy tzv. hemolyticko-uremickým syndromem (HUS). Ten je provázen rozpadem krvinek a selháváním ledvin, případně postižením centrálního nervového systému. Zdrojem infekce jsou kontaminované potraviny, tepelně nezpracované maso, případně zelenina. Tato bakterie byla příčinou smrtící epidemie v Německu v létě 2011.

Jaké jsou hlavní zásady léčby střevních infekcí?

Při průjmových onemocnění je základem přísun tekutin, aby se nahradily ztráty vody a iontů stolicí. U většiny případů nekomplikovaných průjmů postačí domácí léčba, při intenzivnějších průjmech s dehydratací může být nutná hospitalizace, zvláště u dětí a starých nemocných osob. V léčbě nekomplikovaných střevních infekcí se používají tzv. střevní desinficiencia-Endiaron, Endiform, Reasec. Při lehkých klinických formách průjmových onemocnění jakékoliv etiologie antibiotika zásadně nepodáváme. K normalizaci střevní flóry jsou doporučována probiotika nebo potraviny s obsahem prospěšných bakterií.