Angioplastika (PTCA)

Tato webová stránka sbírá za účelem zefektivnění poskytovaných služeb provozní data tzv. cookie soubory. Pokud se sběrem cookie souborů nesouhlasíte, změňte nastavení. Více informací viz zásady ochrany soukromí.

Perkutánní transluminární koronární angioplastika je moderní metoda, která umožňuje při jednom výkonu zobrazení venčitých tepen srdce a zároveň okamžitou léčbu při jejich zúžení nebo uzávěru např. při akutním infarktu myokardu. Roztažení tepny se provádí balónkovým katetrem a ve velké většině případů se do postiženého místa umístí speciální kovová vystuž – koronární stent. Katetrizační intervenční metody jsou dnes standartní léčbou u akutních i chronických iscemických chorob srdečních.

Název angioplastika  pochází z řečtiny a znamená doslova tvarování cévy. Je to tradiční pojmenování pro léčebnou metodu, která zprůchodní cévu, aniž by bylo třeba operace. Termín PTA (percutaneus transluminal angioplasty) pochází z angličtiny a používá se v mimosrdečních lokalitách, PTCA je zkratka pro angioplastiku věnčitých (koronárních) tepen.

Kterým pacientům tato metoda pomáhá?

Jsou to nemocní, trpící pokročilejší aterosklerosou tepen a ti kteří již začínají mít závažné obtíže. Bývá to bolest srdce nebo nohou, způsobená tím, že pracujícímu svalu chybí kyslík. Jsou-li špatně průchodné cévy mozku, mívají pacienti závratě.

Sklerotický plátek je však nejen mechanická překážka, mohou se na něm vytvořit i krevní sraženiny. Céva se uzavře a pacient se ocitá náhle v těžkém stavu - příkladem je infarkt myokardu.

I tehdy lze pomocí angioplastiky zasáhnout.

Co je angioplastika?

V místním znecitlivění zavede lékař nejprve do tepny v třísle nebo na zápěstí jehlu. Touto jehlou protáhne pružný kovový vodič a pod rentgenovou kontrolou jej přivede řečištěm až do místa zúžení. Jehlu z vodiče stáhne a místo ní na vodič navleče katetr (plastovou hadičku). Touto cestou naplní cévu látkou viditelnou pro RTG paprsky a hned vidí jak závažně je céva zúžená. Katétr z vodiče stáhne a nahradí jej jiným, speciálním, který skrývá na svém konci důležitou věc: splasklý podlouhlý balónek. Lékař několikrát balónek naplní pod tlakem tekutinou a tím roztáhne stěnu cévy. Průchodnost je obnovená, což ukáže opět na rentgenu závěrečné vstříknutí kontrastní látky.

Jaká je úspěšnost metody?

V průměru se pohybuje kolem 75-90%  těsně po výkonu. Časem klesá, protože roztažená céva se může zajizvit.

Aby se snížilo riziko nového zúžení, byly vyvinuty stenty. Do místa zúžení se dopraví  buď na balónku nebo speciálním zaváděcím katétrem. Celá procedura se odehrává stále z jediného vpichu jehlou. V cévě zůstává vodič, jenom katetry se mění.  

Co je stent?

Stent je kovová síťovitá výztuž tepny, po zavedení se sama rozvine a zpevní její stěnu. Je důležité, aby stent přesně zapadl na místo určení, zmenšuje se tím možnost komplikací. Stent postupně zaroste do cévní stěny. Toto zarůstání může v některých případech pokračovat a tepnu zablokovat. Proto se začaly používat stenty uvolňující léky, které brání zajizvení. Jejich používání je oblíbené v USA, evropská kardiologická veřejnost je v jejich použití zdrženlivější, neboť jejich použití není zcela bez rizika.

Po dořešení technických problémů budou lékové stenty velkým přínosem i pro diabetické pacienty, kde je léčba cestou klasických stentů náročnější. U nás jsou implantovány asi v 10%  případů.

Stenty se používají v případě, kdy je prostá angioplastika neúspěšná nebo v případech když jsou očekávány komplikace. V krkavicích a ledvinových tepnách se vždy při angioplastice zavádí stent.

Pacienti, kteří mají v těle stent se nemusí obávat detekčních rámů na letišti, ani jiných detektorů kovů, které je nevidí.

Do dotazníku před vyšetřením magnetickou rezonancí se musí přítomnost každého kovového „náhradního dílu“ uvést. V případě stentů se dříve považovalo za bezpečné vyšetření za 6-8 týdnů od zavedení, když už byl kov ve tkáni pevně vrostlý. Nyní, kdy jsou používány kovové materiály nemagnetické nebo málo magnetické, není vyšetření magnetickou rezonancí nebezpečné ani těsně po implantaci.

Co čeká pacienta?

Den před výkonem je přijat na oddělení. Absolvoval již všechna potřebná vyšetření a jeho lékař zná nejen  místo a rozsah zúžení, ale i celkový pacientův stav. Léky, které užívá, se nevysazují, pouze Warfarin (lék ředící krev) musí být nahrazen nízkomolekulárními hepariny, aby nedošlo ke zvýšenému riziku krvácení. Diabetici se mohou v den výkonu nasnídat a užít insulin v obvyklé dávce, ostatní jsou nalačno. Močový měchýř je lépe vyprázdnit.

Ráno před výkonem se podávají léky na tlumení alergické reakce a na zklidnění. Pacient se převlékne do „andělíčka“ a položí se na speciální stůl se zabudovaným rentgenovým přístrojem. Poté mu lékaři znecitliví místo vpichu. Aplikace anestetika je jediný bolestivý moment výkonu. Celá další procedura trvá  zhruba půldruhé hodiny. Pacient je při vědomí a tak může reagovat na pokyny lékaře - aby zadržel dech, zakašlal a jiné. Když lékaři aplikují kontrastní látku, cítí pacient horko. Při roztažení balónku se může dostavit i pocit krátkodobého nedokrvení v povodí ošetřované tepny.

Má-li pacient jakékoli „podivné“ pocity během procedury, měl by na ně lékaře upozornit, mohlo by se totiž jednat o počínající alergickou reakci.

Po vyšetření

Když jsou lékaři hotovi, rána po vpichu se ošetří. Do třísla se položí vak s pískem a ten zatíží ránu, aby zbytečně nekrvácela. Na zápěstí se zátěž nepoužívá. Pacient musí ležet ještě 4 - 8 hodin na lůžku, ale najíst se už může. Pokud má bolesti po odeznění lokání anestézie, není problém tlumit je analgetiky. Také se dozví do jaké míry byla léčba úspěšná a co lze očekávat v budoucnosti.

Další den může být pacient propuštěn se zprávou pro svého praktického lékaře.

Po provedené angioplastice bývá zvykem ordinovat látky ředící krev (Anopyrin), jako prevenci možných nových krevních sraženin.

Angioplastika v léčbě akutního infarktu myokardu

K příznakům akutního infarktu myokardu patří bolest za prsní kostí (často vystřelující do zad, břicha, levé paže a krku), úzkost, pocení, dušnost a zvracení. Když se tyto potíže vyskytnou u vás nebo vašem okolí, je čas to nejcennější, co máte! Ihned volejte rychlou záchrannou pomoc! Mezi veřejnosti se traduje, že by za touto fatální bolestí mohly být i „zaražené větry“(meteorismus) a ze studu  vyhledají pomoc až když je pozdě. Pomocníkem může být pocit úzkosti, který se při meteorismu nevyskytuje nikdy, kdežto pacienti s infarktem jej popisují jako neporovnatelný s žádnou předchozí životní zkušeností.   

Proč je rychlá odborná pomoc tak důležitá?

Když dojde k uzávěru některé z větví věnčitých tepen, část srdečního svalu není prokrvena a z nedostatku kyslíku a živin odumírá. Tento proces trvá několik hodin a dojde-li během něj k odstranění překážky (bývá to krevní sraženina na prasklém sklerotickém plátku), proces se zastaví. K poškození srdečního svalu sice dojde, ale čím je odborná pomoc rychlejší, tím jsou následky menší.

U nejčerstvějších infarktů - nejvýše do tří hodin od nástupu obtíží - stačí podat látku, která rozpustí ještě čerstvou krevní sraženinu. V intervalu od 3 do 12 hodin je nejvýhodnější provést akutní angioplastiku, vždy se současným zavedením stentu.

Po 12 hodinách je angioplastika nejen neúčinná, ale i nebezpečná.

V České republice byla naštěstí vytvořena tak hustá síť intervenčních center s nepřetržitým provozem - angiolinky, že po zavolání záchranné služby se každý pacient do dvou hodin může dostat až „na stůl“ - tedy k akutnímu angioplastickému výkonu.

Již v sanitce proběhne vyšetření EKG a počátek léčby. Po příjezdu do nemocnice nejsou žádná zdržení, pacient s prokázaným infarktem je přijat přímo na stanici intervenční kardiologie. Výkon proběhne stejně jako u objednaných pacientů, pouze příprava je zkrácena na nezbytné minimum.

Jaké jsou možné komplikace

Ke komplikacím dochází sice v malých procentech, je však s nimi nutno počítat. Zdravotníci i pacient na ně musí myslet vždy, když se děje něco neobvyklého.  

Patří mezi ně:

  • Neúspěšný výkon, který zhorší předchozí stav a musí být spraven operací

  • Krvácení v místě vpichu

  • Krevní sraženina v tepně

  • Alergická reakce na podání kontrastní látky

Je zajímavé, že pacienti, kteří prodělali angioplastiku akutně (při infarktu myokardu) mají komplikací méně.

Každý pacient, který prodělal angioplastiku by měl přestat kouřit. Aby předešel dalším kardiovaskulárním komplikacím, měl by udržovat správnou hladinu cholesterolu a cukru v krvi, váhu a krevní tlak na přiměřené výši a nezapomenout na pohyb.

Doporučení evropské společnosti pro  kardiovaskulární a intervenční radiodiagnostiku zní jednoduše:

ZANECHEJ KOUŘENÍ, HOLDUJ CHOZENÍ.

Aktualizováno
    
Poraďte se s odborníkem v oboru Angioplastika (PTCA)

MUDr. Táňa Andreasová

Interní lékařství

Poslat dotaz
Diskuze
O čem se mluví Reakcí celkem Poslední odpověď
Délka hospitalizace po PTCA POPULAR 1 31.8.2013
Komplikace angioplastiky POPULAR 1 31.8.2013
Angioplastika a anestezie POPULAR 1 31.8.2013
Porucha kinetiky a nutnost PTCA 1 23.5.2013
Změna životosprávy po infarktu 1 13.5.2013
Zobrazit všechny diskuze k Angioplastika (PTCA)