Stanovení spermiogramu  

Jde o mikroskopické vyšetření vzorku spermatu. Hodnocen je počet spermií v jednom mililitru, dále jejich pohyblivost a tvar. Výrazné vychýlení těchto parametrů od normy může způsobit u muže neplodnost.

Spermiogram

Jedná se o mikroskopické vyšetření spermatu. Laboratoř hodnotí sperma s ohledem na kvalitu a kvantitu spermií. Hodnotí se:

  1. Množství ejakulátu

  2. Počet spermií na 1 ml spermatu

  3. Celkový počet spermií v ejakulátu

  4. pH – hodnota vodíkových iontů v roztoku udává, jak moc je roztok kyselý nebo zásaditý

  5. Pohyblivost spermií

  6. Kvalitu pohybu

  7. Procentuální zastoupení tvarově normálních spermií

  8. Aglutinace – shlukování spermií způsobené přítomností protilátek

  9. Viskozita – vazkost, neboli rychlost tečení

Kdy se spermiogram provádí?

Jedná se o základní vyšetření mužské plodnosti. Pokud se pár snaží o otěhotnění minimálně rok a početí se stále nedaří, celá terapie se zahajuje vyšetřením spermatu. Poté následuje série vyšetření, kterými prochází žena i její partner. Na závěr je vyhodnocena jejich situace a jsou stanoveny postupy, které by jim měly pomoci otěhotnět.

Kontrolní spermiogramy se také zhotovují v akreditovaných laboratořích v případě, kdy je pacientovi naordinována hormonální indukce spermatogeneze. Spermiogram poté funguje jako monitorace léčby. První kontrolní se dělá po 3 měsících terapie a další se potom opakují každý měsíc.

Někteří muži přicházejí k vyšetření spermiogramu, aby vyloučili otcovství. To je možné pouze pokud ejakulát neobsahuje žádnou spermii, protože i jedna spermie je schopna oplození. Také je nutné brát v úvahu, že testování spermatu je aktuální stav, který vůbec nemusí odpovídat stavu v době oplodnění.

Na závěr je nutno zdůraznit, že hraniční hodnoty spermiogramu nic nevypovídají o možnosti zplodit dítě. Muži s horšími hodnotami mají menší pravděpodobnost mít dítě než muži s normálními hodnotami. V žádném případě to však neznamená, že nemohou být otcem.

Mnoho mužů má z vyšetření spermatu panickou hrůzu, ale je nutno podotknout, že se jedná o neinvazivní a nebolestivé vyšetření, a proto se jím často zahajuje pátrání po příčinách neplodnosti.

Odběr spermatu

Spermie se získávají masturbací. Před samotným odběrem je důležité, aby pacient dodržel 2 až 3denní sexuální zdrženlivost, aby odebrané sperma bylo co nejlepší kvality. Kratší pohlavní zdrženlivost by vedla ke snížení počtu spermií a menšímu celkovému objemu spermatu. Delší odstup zase vede k snížení pohyblivosti spermií. Samotný odběr se provádí většinou v centru reprodukční medicíny, kde toto vyšetření i provedou. Zde mají přímo vyhrazenou zvukotěsnou místnost, kde odběr muži zpříjemňují videa nebo časopisy, někdy dovolují i přítomnost partnerky při odběru. Sperma se po odběru nechá zkapalnit. Samovolné zkapalnění vznikne do 15 až 20 minut po odběru. Dále se sperma centrifuguje při 3000 G a hodnotí se.

Hraniční hodnoty spermiogramu

Objem: 2 - 6 ml

pH: 7,1 - 7,8

Koncentrace spermií na jeden ml: Větší než 20 milionů spermií na ml

Celkový počet spermií: Větší než 40 milionů

Počet živých spermií: Minimálně 75 procent živých spermií

Pohyblivost: Minimálně 50 procent (poměr pohybujících se k celkovému počtu)

Kvalita pohybu - hodnotí se podél McLeodovy škály v rozmezí od 0 - 4:

0 - nepohybují se

1 - pohybují se na místě

2 - pohybují se vlnovitě

3 - progresivně vpřed

4 - rychlý a progresivní pohyb kupředu

Stupeň pohyblivosti musí být větší než 2 a alespoň 25 % z nich musí mít stupeň 3 až 4

Tvar: Alespoň 30 % normálně tvarovaných spermií. Normální tvar spermie se popisuje u spermií s oválným tvarem a hladkými konturami. Je u nich akrozom (enzymatická čepička) dosahující minimálně do 40 – 70 procent délky hlavičky. Nejsou také popisované žádné zdvojení a abnormality bičíku. Velikost normotvarované spermie je 40 - 50 mikrometrů.

Aglutinace: Menší než 2 (0 - 3)

Viskozita: Menší než 3 (0 - 4)

Rychlost zkapalnění: Sperma je v době ejakulace hustý gel a zkapalňuje zhruba do 30 minut.

Fruktóza v roztoku: Hranice je 3 mg fruktózy na 1 ml (dodává energii pro pohyb spermií).

Protilátky: Žádné nebo do 40 procent. Odhalujeme, zda ve spermatu jsou přítomny jiné buňky jako například bíle krvinky, které jsou márky zánětu, nebo zda nevidíme pod mikroskopem bakterie.

Podle dalších výsledků navrhujeme další vyšetření, například:

  • Kultivační vyšetření hledající původce infekce

  • Imunologické vyšetření

  • Endokrinologické vyšetření

  • Urologické vyšetření

  • Genetické vyšetření

Podmínky pro hodnocení spermiogramu

K celkovému závěru o kvalitě spermatu bychom měli dojít po minimálně dvou testech ejakulátů, odebraných s odstupem jednoho měsíce, protože výsledky spermiogramu mohou značně kolísat. Pacient by také měl před samotným odběrem dodržet 2 až 3 dny sexuální zdrženlivost. Sperma by mělo být sebráno přímo do speciálních setů určených k odběru spermatu, nikdy ne do kondomu, protože kondomy často obsahují látky zabíjející spermie. Pokud pacient sperma odebírá doma, je nutné jej dopravit do laboratoře do 1 hodiny po odběru. Teplota spermatu by neměla klesnou pod 18 stupňů a neměla by se pohybovat nad 37° C.

Příčiny mužské neplodnosti

  • Nemožnost pohlavního styku pro impotenci

  • Nedochází k ejakulaci nebo dochází k retrográdní ejakulaci do močového měchýře

  • Neprůchodnost vývodných cest mužského pohlavního ústrojí

  • Muž netvoří spermie

  • Spermie se tvoří, ale jsou defektní

  • Imunologická nekompatibilita

Financování

Spermiogram je placené vyšetření, které není nikterak finančně náročné. Pacient zaplatí zhruba 300 až 1000 korun.

Výsledný nález

  1. Normální hodnota

  2. Oligozoospermie:  Nižší počet spermií než je stanovená norma (nižší než 20 milionů spermií na jeden ml)

  3. Astenozoospermie: Snížená pohyblivost spermií

  4. Oligoastenozoospermie: Menší počet a snížená pohyblivost spermií

  5. Teratoozoospermie: Normální počet tvarově nevyhovujících spermií

  6. Astenoteratozoospermie: Spermie jsou tvarově neodpovídající normě a zároveň jsou méně pohyblivé

  7. Oligoastenoteratozoospermie: Spermie jsou v menším počtu, tvarově neodpovídají normě a jejich pohyblivost je významně omezená

  8. Pyospermie: Přítomnost bílých krvinek ve spermatu (příznak zánětu)

  9. Nekrospermie: Spermie jsou ve spermatu mrtvé (norma 75 procent živých spermií)

  10. Aspermie: Nepřítomnost spermií v ejakulátu

Co ovlivní výsledky spermiogramu

Na výsledky spermiogramu má vliv mnoho faktorů. Velkou roli hraje také psychika. Spermiogram je ovlivněn stresem, psychickými problémy a nebo také obavami z horšího výsledku testu. Ovlivní jej i špatná životospráva, jako je například kouření nebo obezita. Také nadměrné posilování, přílišná konzumace alkoholu a nebo horečnatá onemocnění negativně ovlivňují spermiogram. Spermiogeneze probíhá ve snížené teplotě, a proto časté koupele v horké vodě, saunování a také teplé a těsné prádlo zhoršují tvorbu spermií. Jako doplněk ke stravě, který naopak zlepšuje spermiogram, jsou vitaminové přípravky, konkrétně vitamíny E a C.

Některé příčiny zhoršení spermiogramu

  • Snížení objemu spermatu muže mít za příčinu obstrukce ve vývodných cestách, nebo retrográdní ejakulace (ejakulace do močového měchýře).

  • Kyselé sperma pod 7,2 pH je pravděpodobně zapříčiněno obstrukcí vývodu ze semenných váčků, které alkalizují sperma.

  • Alkalické sperma je většinou známkou infekce.

  • Abnormalita při zkapalňování spojená s alkalizací spermatu je známkou infekce spojené s prostatickými obtížemi.

  • Nízká koncentrace fruktózy a snížený objem ejakulátu vede k úvahám o obstrukci semenných váčku nebo o jejich ochabnutí.

Další pomocné testy spermatu

Provádějí se u mužů jejiž spermiogram nevykazuje horší kvalitu, a přesto s partnerkou nemohou otěhotnět. Pomohou nám stanovit příčinu neplodnosti.

Funkční testy

Jsou to testy, které se neprovádí při klasickém vyhodnocení spermií, ale vyvinuli se jako testy předpovídající úspěšnost IVF oplození. Při horších výsledcích některého z testů je párům navržen metoda ICSI (intracytoplasmatická injekce spermií) a nebo jiné varianty včetně dárcovství spermií. Mezi funkční testy patří:

  • Hypoosmotický test:  Měří se integrita membrány spermií. Dokáže tak odlišit nepohyblivou živou spermii od nepohyblivé mrtvé spermie. Mrtvé spermie ztrácejí schopnost vyrovnávat koncentrace, a proto v roztoku nenabobtnají. Živé spermie při pomoření do hypoosmolárního roztoku nabobtnají.

  • Hemizona assay: Měří se navázání spermií na izolovanou zonu pellucidu. Předpovídá úspěch terapie IVF.

  • Penetrační test: Vajíčka křečků zbavena vnějšího obalu jsou smíchány s testovanými spermiemi a hodnotí se procento proniklých spermií dovnitř. Jako kontrolní vzorek je použito sperma zdravého muže.

Testy interakce spermií s děložním hlenem

  • Penetrační test hlenem: Děložní hlen se odebere v období ovulace, aby se co nejlépe simulovalo prostředí, při kterém dochází k oplození. Spermie se nechají procházet kapilárou s hlenem.

  • Postkoitální test: Jedná se o laboratorní rozbor děložního hlenu během 1-2 hodin po nechráněném pohlavním styku. Jelikož se kvalita a hustota hlenu během menstruačního cyklu mění je tento test naplánován na období ovulace. V tuto dobu je tento hlen nejlépe prostupný.

  • Kontaktní test: V laboratoři dochází ke smíchání děložního hlenu a spermií pod mikroskopem se poté hodnotí jejich pohyb. Jedná se o primitivní imunologický test na protilátky proti spermiím (viz níže).

CASA počítačová analýza spermií

Analýza spermií pomocí počítače je variantou ke klasicky laboratorně prováděnému spermiogramu. Hodnotí se hlavně koncentrace spermií.

Postejakulační rozbor moči

Mikroskopické vyšetření moči, při kterém se zjistí přítomnost spermií. Jedná se o poruchu ejakulace, která může být jako následek zranění nebo operace v oblasti močové trubice nebo se může jednat o poruchu inervace svěračů. Toto onemocnění, při kterém se setkáme s výskytem spermií v moči, se nazývá retrográdní ejakulace. Lze získat spermie z moči a použít je pro ICSI.

Imunologické testy

  • Antispermatické protilátky: Patří k jednomu z imunologických testů, při kterém testujeme protilátky proti spermiím, které někteří muži tvoří, aniž by o tom věděli. Predispozici k tvorbě protilátek proti vlastním spermiím mají muži, kteří prodělali zánět varlat, zranění, chirurgický zákrok na varlatech nebo rozsáhlou varikokélu (onemocnění s poruchou cévního zásobení šourku – v této oblasti se vytvářejí hematomy a nebo něco podobného, jako jsou křečové žíly na nohách).

  • Mikroaglutinační test: Pomocí enzymu z ananasu (bromelin) zkapalníme ovulační děložní hlen a geometrickou řadou jej rozdělíme do několika komůrek. Poté jednotlivé části smísíme se spermiemi. Komůrky poté překryjeme parafinovým olejem. Obsahy komůrek po dvou hodinách hodnotíme pod mikroskopem. Pokud se projeví přítomnost protilátek v hlenu, vidíme nahlučené spermie, které nejsou schopny pohybu. Lze také hodnotit, která protilátková aktivita převažuje. Pokud jsou spermie nahlučené hlavičkami, jedná se spíš o protilátky proti hlavičkám spermie. Pokud jsou nahloučené bičíky, jedná se o protilátky proti nim. Mohou se vyskytnout i oba typy protilátek.