Přijetí vlastního těla  

„Zhubla jsem, měla bych být spokojená, ale…“. Značná váhová redukce může tvar těla změnit natolik, že je obtížné si na jiný vzhled zvyknout. První variantou je změna vítaná, člověk zhubne, je se svým vzhledem spokojený a okolí ho chválí a povzbuzuje. I tak si někdy na své nové tvary musí zvykat, zejména když obezita byla od dětství nedílnou součástí jeho života. Nesoulad mezi tím, co bylo a co je nyní se projevuje třeba při pohledu do zrcadla: „Vím, že jsem to já, ale vypadám jako někdo úplně cizí.“; nebo v kontaktu s druhými lidmi: „Kolegové mě vždy brali jako rovnocennou partnerku a profesionálku. Teď mi začali skládat komplimenty a nevím, jestli pro mě kvůli tomu nepřestanou respektovat.“

Druhou možností je nevítaná změna vlastního těla. Ztráta tuku může přinést prověšení kůže na rukou, stehnech, prsou nebo na břiše. Nebo má nespokojenost s vlastním tělem hlubší kořeny a ani redukce nezmění způsob, jakým o sobě přemýšlíme. V posledním případě může pomoci začít se svým tělem seznamovat a to s takovým, jaké je. Nesnažit se ho změnit, ale začít ho mít rád / a takové, jaké je. Bývá to dlouhodobý proces, ve kterém může pomoci psycholog nebo psychoterapeut.

Autor:
Jitka Herlesová

   
Diskuze
O čem se mluví Reakcí celkem Poslední odpověď
Zvykání na nový vzhled POPULAR 0 20.6.2013
Povislá kůže po zhubnutí POPULAR 0 20.6.2013
Obezita a psychoterapie POPULAR 0 20.6.2013
Zobrazit všechny diskuze k Přijetí vlastního těla