Dalekozrakost

S hypermetropií (dalekozrakostí) se narodíme, protože oko ještě postupně dorůstá do své finální délky a časem dochází ke zmírnění nebo úplnému vymizení této vady. Hypermetropie, která přetrvává, může být způsobena tím, že oko nedorostlo do normální velikosti, dále odchylkami v lomivosti čočky nebo rohovky nebo dalšími očními onemocněními. Často se s vyšší dalekozrakostí vyskytuje současně šilhání a tupozrakost (amblyopie). Tyto projevy jsou nejčastější u dětí.

U zdravého oka se jednotlivé paprsky, které vytvářejí obraz, promítají přímo na sítnici. Při hypermetropii se paprsky, které by měly dopadat na sítnici a vytvořit ostrý obraz, protínají až za sítnicí. Oko mladého jedince však dokáže tuto vadu do určité míry vyrovnat. Díky akomodaci a změně lomivosti čočky se paprsky protínají na sítnici a pacienti o své vadě nemusí ani vědět, zvláště jedná-li se o lehkou dioptrickou vadu. Ta se manifestuje (projeví) až později, kdy věkem akomodační schopnosti ubývá, až zcela vymizí. V tomto období začne pacient pociťovat horší vidění nejdříve do blízka a později i do dálky.

okooboci

Výskyt vady

Určitá míra hypermetropie je přirozená u dětí. S postupným růstem oka se tato vada většinou vytrácí nebo zmenšuje. U téměř 50% jedinců hypermetropie v malé míře přetrvává i v dospělém věku. Ale díky schopnosti akomodace se vada nemusí vůbec projevit až do středního věku.

Projevy

V mladším věku se dalekozrakost nemusí projevovat vůbec díky akomodační schopnosti mladého oka, které dokáže doostřovat  a vytvářet ostrý obraz na sítnici. Oči se ale více namáhají a mohou se objevit obtíže, kterým se říká odborně astenopeické. Mezi ně patří především pálení, řezání a únava očí. Dále bolesti očí a hlavy a zvýšená únava očí hlavně při čtení.

Nejčastěji se dalekozrakost začíná projevovat v mladším středním a středním věku, kdy dochází k fyziologickému slábnutí akomodační schopnosti oka. Typické jsou nejprve projevy rozostřeného vidění na blízko a poté i do dálky. Dále se v tomto věku mohou objevovat astenopeické obtíže jako je pálení očí a jejich zvýšená únava, včetně bolestí hlavy.

Jak se tato vada řeší

Záleží na věku a výši dioptrické vady. Hodnoty hypermetropie se označují v dioptriích se znaménkem plus. Vadu můžeme rozdělit na lehkou hypermetropii při hodnotách do +3.0 dioptrií, na střední hypermetropii při hodnotách +3,25 až +6,0 dioptrií a na vysokou hypermetropii při hodnotách nad +6,0 dioptrií.

Dále záleží na věku jedince. V dětství a mládí se lehká až střední hypermetropie nemusí projevovat vůbec a pacient nemusí mít žádné obtíže. Mladé oko díky akomodaci dokáže promítat paprsky na sítnici a pacient vidí ostře. Mohou se ovšem projevovat již zmíněné astenopeické obtíže jako je bolest hlavy, pálení či řezání očí. U dětských pacientů může být hypermetropie spojená se šilháním či tupozrakostí, proto by se zrakové obtíže dětí neměly podceňovat.

Při dalekozrakosti lidské oko při pohledu do dálky posouvá obraz na sítnici, aby byl ostrý, při pohledu do blízka musí akomodovat ještě více, protože současně vyrovnává i vadu do dálky. S postupem věku kdy akomodační schopnost oka fyziologicky slábne, se začínají projevovat obtíže s vidění i u pacientů, kteří nikdy brýle ani kontaktní čočky nenosili.

Při nízké vadě není většinou žádná korekce nutná. Doba kdy pacient potřebuje první brýle, je individuální a závisí na výši vady a potřebách člověka. Každá profese a životní styl má rozdílné nároky na vidění. První korekcí, kterou hypermetropický pacient vyzkouší, jsou většinou brýle. Používají se plusové čočky, kterým se říká spojky. Díky těmto sklům dochází k posunu obrazu blíže, tedy na sítnici a obraz je opět ostrý. Dle potřeb pacienta a výše dioptrické vady lze mít brýle jen na čtení ev. na čtení a dálku. Pro potřeby plynulého vidění a pro pacienty, kterým vadí měnit brýle dle vzdálenosti je možnost nechat si vyrobit brýle multifokální, které dokáže korigovat více vzdálenosti najednou a pacient je tak nemusí z obličeje sundávat.

Další možností je nošení kontaktních čoček. Tuto variantu ocení především aktivnější jedinci. Zde je více než vhodné navštívit speciální kontaktologické středisko, nebo očního lékaře, který se zabývá i aplikací kontaktních čoček. Ten pacientovi nejen nazkouší ideální kontaktní čočky přímo na míru, ale především ho naučí čočky aplikovat a vyndávat. Dále je důležité seznámení se správnou péčí o kontaktní čočky a hygienou při jejich používání.

Avšak ani kontaktní čočky nemusí pro pacienta, který nebyl celý život zvyklý na korekci dioptrické vady znamenat komfortní řešení. Zde potom přichází na řadu možnost laserových a nitroočních operačních zákroků.

Operační řešení dalekozrakosti

Chirurgické řešení této vady záleží na její výši. Pro lehkou hypermetropii může být vhodný i laserový rohovkový zákrok. V některých případech je ale vada -především u mladších pacientů -po uvolnění akomodačního úsilí větší a je vhodnější zvažovat jiný typ řešení.
Pro pacienty, kteří přicházejí po 40-45. roce věku, kdy již mají obtíže se čtením a ev. i viděním na dálku může být vhodná nitrooční operaci, při které se mění čočka v oku. Místo původní čočky se do oka implantuje čočka umělá- více ohnisková, která poté pacientovi poskytuje vidění jak na dálku tak blízko. Samotný operační zákrok probíhá v lokální anestezii, při které se pacientovi aplikují do oka kapky na znecitlivění povrchu oka, dále následuje přibližně 15ti minutový výkon, kdy chirurg z oka odstraní původní čočku a nahradí ji čočkou umělou. Pacientovi jsou na konci zákroku nakapány antibiotické kapky a oko je do druhého dne zalepeno. Operace druhého oka probíhá většinou s odstupem několika dní. Co se týče pooperačního režimu je nutné se měsíc vyvarovat zvedání těžkých věcí, dlouhodobé práci v předklonu, návštěvě bazénu, sauny, pobytu v nečistém prostředí a dalším aktivitám,o kterých budete informování v případě podstoupení zákroku.

Aktualizováno: 4.6.2015