Presbyopie, vetchozrakost

Autor:

Presbyopie neboli vetchozrakost není vadou jako takovou, ale jedná se o fyziologický proces stárnutí čočky. Čočka postupně ztrácí svoji pružnost a schopnost měnit optickou mohutnost a člověk postupně začne vnímat zhoršení vidění do blízka, zejména za špatného osvětlení.

Zpočátku stačí zpravidla při čtení text držet dál od těla (natáhnout ruce) a najít vzdálenost, ve které je text ostrý. Jakmile se presbyopie vlivem stárnutí rozvine, zhorší se vidění i na střední vzdálenosti, objeví se potíže s viděním na PC i na vzdálenější předměty. Někteří lidé popisují také tzv. astenopické obtíže, jako je například únava, bolest očí a hlavy apod. Obecně lze říci, kolem 40. roku bývá +0,5 D, v 50 letech asi +1,5 D a kolem šedesátky od +2,5 do +3,0 D. V této době se také vývoj presbyopie většinou zastaví a dále se nezvyšuje.

Presbyopie se nejčastěji koriguje brýlemi. Vzhledem k tomu, že se často současně zhorší i vidění na střední vzdálenost, je nutné pořídit si brýlí více nebo takové brýle s čočky, která zajistí vidění na různé vzdálenosti. Ideálním řešením jsou v takovém případě brýle s multifokálními skly, které kombinují čočky s různou optickou mohutností umožňující ostré vidění na všechny vzdálenosti. Pro některé pacienty jsou vhodné také multifokální kontaktní čočky, je však třeba zvykat si na ně již od raných stádií vetchozrakosti.

Presbyopie se nemusí pouze korigovat, ale může se vyřešit trvale pomocí nitrooční operace, během které se původní lidská čočka, která není schopná již dostatečně zajistit ostrý obraz, vymění za vícefokální nitrooční čočku. Ta díky svým vlastnostem zajistí kvalitní ostré vidění na všechny vzdálenosti a sníží tak závislost na nošení korekce.

Mezi novější principy v řešení presbyopie patří vložení implantátu přímo do rohovky jednoho oka, čímž dojde ke změně tvaru rohovky. To umožní pacientovi dostatečně kvalitní vidění do blízka rovněž bez nutnosti brýlové korekce.

Aktualizováno: 4.6.2015