Díky Refrakčnímu Centru Praha má Felix Slováček opět zrak ve skvělé kondici

Kdy jste se rozhodl pro dráhu muzikanta, jaké byly vaše začátky?

Vždycky, už od mala, jsem chtěl být muzikantem. To je něco, s čím se člověk narodí. Úplně první nástroj, na který jsem se začal učit hrát ještě jako malý kluk, byly housle – to mě ale strašně nebavilo. Později to byl klavír, ten mě ale nebavil taky. Až jsem potkal kamaráda, co hrál na klarinet – a to se mi zalíbilo a začal jsem se na něj učit hrát. Chodil jsem do lidušky a do různých dechovek... v té době toho bylo plno, bylo krátce po válce a všude hrály dechovky, v každé vesnici na Moravě byla minimálně jedna a u nás v Malenovicích byly dvě. Byla tam taky spousta tanečních orchestrů, jen v závodním klubu ve Zlíně byly tři velké orchestry... takže to všechno hrálo velkou roli v mém dalším směřování. Až jsem se dostal na konzervatoř v Kroměříži.

Jakou oční operaci jste podstoupil, kdy padlo rozhodnutí nechat se operovat?

Podstoupil jsem implantaci multifokální čočky u pana primáře Nováka. Přistupoval jsem k tomu ze začátku opatrně, a až stejnou operaci podstoupila moje žena, tak jsem se rozhodl, že se také nechám operovat. Díky své práci potřebuji být v kontaktu nejen s partiturou a kolegy hudebníky, ale i s publikem a to bych na každém vystoupení musel střídat troje brýle. Operace tak tenhle můj problém vyřešila.

Jak operace probíhala a vaše pocity bezprostředně po ní?

Operace probíhala velmi jednoduše, nakapou vám do očí, pan primář povídá, co právě dělá a za pět minut je bez bolesti hotovo. Pro mě je to v tomto směru opravdový zázrak. Je to neuvěřitelné – ráno si sundáte obvaz a vidíte, bez brýlí.

Jak dlouho máte nyní po operaci?

Na operaci jsem byl asi před rokem a půl. Občas mám takový zvláštní pocit, který se dá jen těžko popsat – zkrátka si uvědomuji svoje oči, což se mi předtím nestávalo. Mám teď nula dioptrií, takže vlastně vidím znovu jako dítě.

Co plánujete v nejbližší době?

S mým malým orchestrem jsme teď nedávno měli čtyři koncerty v Šanghaji. Tam se nám moc líbilo, dostalo se nám vřelého přijetí a na každém kroku bylo vidět, jak je Čína pracovitá, jak se snaží být ve všem nejlepší a jakou má velkou budoucnost. Šanghaj jako město mi přijde již dnes zajímavější než třeba New York. Po prázdninách náš čeká několik koncertů na Slovensku, 22. října v Bratislavě, což bude taková další oslava mých 70. narozenin. Dále pojedeme do Přerova a také bych chtěl stihnout zajet si ještě někam do tepla zahrát si golf před zimou.