Korekce pomocí excimerového laseru – PRK

Původní miniinvazivní výkon na korekci dioptrických vad. Po znecitlivění oka je odstraněn povrch epitelu a následně je proveden vlastní laserový zákrok s využitím moderního excimerového laseru. Krátký, bezpečný výkon, který je však zatížen pooperační bolestivostí

Původní miniinvazivní výkon na korekci dioptrických vad. Po znecitlivění oka je odstraněn povrch epitelu a následně je proveden vlastní laserový zákrok s využitím moderního excimerového laseru. Krátký, bezpečný výkon, který je však zatížen pooperační bolestivostí

Co je podstatou operace metodou PRK?

Základním principem PRK (fotorefraktivní keratektomie)  je provedení povrchové laserové fotoablace po prvotním odstranění epitelové vrstvy rohovky. Dojde tedy k přetvarování povrchu rohovky laserovým paprskem a tím ve změně lomivosti rohovky. Rohovka krátkozrakého oka se v centru oplošťuje, u dalekozrakého oka se naopak stane strmější. U astigmatismu se vyrovnávají původně rozdílné poloměry zakřivení.

Pro koho je PRK určena?

  • pro pacienty s nízkou a střední krátkozrakostí či dalekozrakostí

  • pro lidi s nízkým a středním stupněm astigmatismu

  • pro ty, u kterých není vhodná korekce metodou LASIK

Jak operace probíhá?

Operace se provádí ambulantně. Pacient leží na pohodlném lůžku. Dojde k dokonalému znecitlivění povrchu oka anestetickými kapkami. Oko a jeho okolí jsou kryty sterilní rouškou a mezi víčka je umístěn malý rozvěrač. Ten brání mrkání v průběhu operace.  

Průběh  operace

Zákrok PRK má dvě části – v první dojde k odstranění epitelové vrstvy rohovky, ve druhé následuje samotná laserová fotoablace.

Způsoby odstranění epitelové vrstvy rohovky

Jsou dvě základní postupy, jakými lze epitelovou vrstvu rohovky odstranit - mechanické a chemické.

Mechanické metody odstranění epitelové vrstvy využívají tzv.hokejku – nástroj k provedení abraze. Při abrazi dojde k seškrábnutí celé epitelové vrstvy rohovky. Abradovaný povrch rohovky se nesmí polévat!

Při chemické abrazi se využívá alkohol, který se nechává působit na epitel. Dojde k dehydrataci příslušné vrstvy a ta se poté snadno odloučí.

Existuje také tzv. transepitelová fotoablace epitelu. Tato je však používána jen vzácně.

Laserová fotoablace

Při tzv. laserové fotoablaci dochází  k odstranění    potřebného množství tkáně zvané stroma rohovky. Při korekci krátkozrakosti odstraňujeme centrální část stromatu, čímž zmenšujeme zakřivení rohovky. Při korekci dalekozrakosti naopak odstraňujeme periferní část stromatu , čímž zakřivení rohovky zvětšujeme. Korigujeme-li astigmatismus, vyrovnává laser odstraněním tkáně nepravidelné zakřivení rohovky.

Velmi důležitý je výpočet povolené hloubky fotoablace. Nejčastěji používaná tloušťka lamely je 160 mikrometrů (případně 130 či 180 mikrometrů) , fotoablací nedotčená rohovka by měla mít alespoň 250 mikrometrů.

K fotoablaci se používá systému tzv.tančícího paprsku, který je také označován jako „létající bod“. Při tomto způsobu je frekvence pulzů cca 25 Hz a stopa pulzu je 1-2mm. Sumací jednotlivých fotoablací dochází k hladkému a přesnému opracování povrchu rohovky.

V průběhu celého zákroku je třeba mít na paměti, že se nesmí hydratovat stroma rohovky.

Doba trvání laserového zákroku PRK

Celý zákrok trvá zpravidla max. 10 minut.

Pooperační péče

Okamžitě po skončení operace dostává pacient do oka antibiotické kapky, nesteroidní antiflogistika působící protizánětlivě a mydriatika k rozšíření zornic. Zásadní je nasazení měkké kontaktní čočky. Ta omezuje nepříjemné pocity vznikající po operaci. Pacient dále dostane analgetika proti bolesti a někteří také aniemetika , která zastavují zvracení.

Antibiotika v kombinaci s protizánětlivě působícím lékem je těsně po operaci nutno podávat každou hodinu, později se interval prodlužuje na 2-3 hodiny. K odstranění kontaktní čočky dochází zhruba třetí až čtvrtý den po operaci a v týž den se vysazuje také lokálně působící nesteroidní antiflogistikum. Po dokončení epitelizace se místo antibiotika nasazuje na další 3-4 měsíce do oka kortikoid.

Kontroly po provedení zákroku PRK

První operační kontrola je za týden, další následuje za měsíc. Termíny dalších kontrol jsou stanoveny individuálně.

Na co se pacient musí připravit?

Brzy po operaci lze očekávat světloplachost, slzení, nutnost často smrkat, pocit cizího tělíska v oku, spojivky i víčka mohou zčervenat a otéci. V několika týdnech po zákroku se může objevit pocit suchých očí, tříštění světla, snížená ostrost vidění za šera a pocit kruhů kolem jasných světel v noci. Tyto potíže se častěji vyskytují u lidí se širší zorničkou. Obvykle mizí do několika měsíců po zákroku.

Jak rychle budu zase vidět?

Obnova zraku na úroveň dobrého vidění po PRK obvykle trvá několik dní. Pacient vidí již několik minut po PRK, ale vidění je zamlžené. K dobrému vidění je nutná obnova povrchní epitelové vrstvy. Epitel se hojí v průběhu tří až čtyř dnů. Hladký a lesklý povrch oka po čtyřech dnech opět umožňuje čisté vidění. Po zhojení epitelu je možný návrat do zaměstnání, řízení auta a vykonávání dalších obvyklých aktivit.

K úplné stabilizaci zraku dochází většinou v průběhu druhého až čtvrtého měsíce po PRK. U naprosté většiny pacientů lze dosáhnout uspokojivého výsledku jedním zákrokem. U některých pacientů je možné výsledné vidění doladit doplňujícím zásahem.

Časné komplikace

  1. Zpomalení hojení epitelu: doba potřebná ke zhojení defektu epitelu by se měla pohybovat mezi 4-5 dny. Doba hojení nad 7 dnů znamení komplikaci. Příčinou prodlouženého hojení může být toxický vliv některých preparátů, používaných v pooperačním období. Prodloužené hojení zvyšuje riziko vzniku infekčního zánětu rohovky. Terapie spočívá ve vysazení všech  preparátů, které by mohly být toxické a případně se prodlužuje doba, po kterou je nasazena kontaktní čočka.

  2. Sterilní rohovkové infiltráty: nejčastěji je nalézáme v blízkosti centra rohovky a jsou spojovány s nasazením terapeutické kontaktní čočky. Vyskytují se během prvních 72 hodin po zákroku PRK. Objevuje se akutní bolest, zčervenání oka a slzení. Infiltrát se většinou objevuje v dolní polovině rohovky.  V léčbě se používají místní ATB a steroidy, které se aplikují v krátkých intervalech.

  3. Pooperační keratitida – zánět rohovky. Existuje jako forma časná a pozdní. Časná forma je vzácná a je připisována porušení epitelové bariéry.  Pozdní bakteriální keratitida je spojena s efektem dlouhodobé kortikosteroidní terapie po provedení PRK. Léčba musí být v obou případech rychlá, razantní a především cílená – tzn. Na podkladě kultivačního vyšetření.

Pozdní komplikace

  1. Zjizvení rohovky a zkalení jejích povrchových vrstev ( označováno jako „haze“) – jako hlavní příčina se uvádí poškození Bowmannovy membrány fotoablací. Tento fenomén se může vyskytovat na myopickém stejně jako na hypermetropickém oku. Prevencí je dlouhodobá lokální kortikosteroidní terapie.

  2. Syndrom recidivující eroze – na rohovce při mikroskopickém vyšetření nalézáme struktury podobné mapovité dystrofii či obrazu otisku prstů. Tyto defekty se nalézají mimo zónu fotoablace – tj.v periferi rohovky pacienta. Ideálním řešením je nová obraze epitelu rohovky.

  3. Centrální ostrůvek – má dvě příčiny vzniku. První je ohraničená hyperplazie („zmnožení“) rohovkového epitelu v centrální oblasti. Druhou možností je  zvýšená hydratace stromatu rohovky. Ostrůvek vede ke vzniku astigmatismu a poklesu kvality vidění. Řešením je reoperace.

  4. Primární refrakční komplikace – tato skupina zahrnuje překorigování, podkorigování a indukovaný astigmatismus. Příčinou bývá ne zcela ideální hojení jednotlivých vrstev rohovky. Překorigování vzniká při prodloužené abrazi epitelu a dehydrataci rohovky, naopak podkorigování při peroperační hydrataci stromatu rohovky. Řešením je provedení dalšího zákroku na oku. Při decentraci (vychýlení) fotoablace vzniká astigmatismus.  

V současné době je metoda PRK používána již v menší míře. Je doporučována zpravidla tehdy, když provedení modernějších metod  EPI-LASIK či LASIK není možné z důvodu napři.nepřístupných očí (u vysokého nadočnicového oblouku či u krátkých víček).

Aktualizováno:

Související zákroky