Nádory nosu a paranazálních dutin  

Nádory v oblasti úst a obličeje

Nádorová onemocnění úst a čelistí tvoří významnou kapitolu v problematice onkologie.

Je to podmíněno nejen poměrně častým výskytem nádorů v této oblasti ( tvoří kolem 5 % všech nádorů v tělě), ale také pestrostí jejich klinického obrazu, jejich histogeneze, biologockých vlastností a nakonec rozmanitostí léčebných postupů.

Nádory dělíme podle jejich biologických vlastností na benigní a maligní a podle histogeneze na nádory pocházející z různých typů tkání na mezenchymální ( vazivo, kosti, svaly apod.), epitelové ( kůže a sliznice), nádory krvetvorných tkání, z nervové tkáně a melanomické. Specifickou oblast tvoří nádory slinných žlaz, které mohou prakticky pocházet ze všech výše uvedených typů tkání. Nepominutelnou součást onkologických onemocnění v dutině ústní a čelistí tvoří nádory, jež pocházejí ze zárodečné tkáně tvrdých zubních tkání.

nosV celé problematice nádorů je stále ještě nejdůležitější včasné rozpoznání nádorů, což platí především pro zhoubné novotvary, které v mnoha případech vzhledem k pozdnímu rozpoznání vedou k smrti. Zde platí absolutně zásada prevence, tj. bedlivé vyšetření úst a obličeje při preventivních stomatologických prohlídkách, i když některé typy nádorů takto neobjevíme a jejich diagnóza je stanovena až při klinických potížích ( typicky nádory čelistních dutin).

Do této kapitoly spadají též stavy, jež nazýváme prekancerózy. Takto se označují všechny patologické stavy nebo choroby, které samy o sobě ještě nejsou rakovinou, ale o nichž je z klinické zkušenosti známo, že mohou za určitých okolností vést ke vzniku zhoubného nádoru.

Ty pak dělíme na prekancerózy v širším slova smyslu, jsou klinicky klidné a histologický obraz ukazuje značnou diferenciaci ( zralost) struktur. Mezi ně patří řada afekcí, jako např. leukoplakie ( bílá plocha), jizvy po spáleninách, některé syndromy ( soubor příznaků, tvořících určitou klinickou jednotku, např. Sjögrenův syndrom apod.) Prekancerózy v užším slova smyslu se vyznačují růstovou aktivitou a progresí, histologicky se nachází strukturní dediferenciace. Nakonec existují stavy tzv. carcinoma in situ, kde jsou již všechny znaky rakoviny, ale nedochází ještě k prorůstání do okolních tkání a infiltrace do cév.

Nelze opomenout tak zvané paraneoplastické projevy, což jsou příznaky, nacházející se v ústech, ale zhoubný nádor vzniká na jiném místě v těle. Typickou chorobou je AIDS, při které může propuknout Kaposiho sarkom ( z výstelky cév), přitom se v ústech najdou „vlasaté" leukoplakie, nebo Peutz – Jägersonův syndrom ( tmavé skrny na rtech a sliznici úst – rakovina žaludku a střev).

Etiologie vzniku nádorů je obdobná jako v ostatních tkáních a orgánech těla, v ústech k ní nemalou měrou přispívá chronické dráždění ostrými okraji kariézních zubů, kouření a požívání alkoholických nápojů, zvláště destilátů. Významnou roli hraje též UV záření.

Terapie nádorů v této oblasti se řídí obecnými zásadami léčení nádorů, snad s některými specifiky, a spočívá v chirurgické intervenci, radioterapii a léčení chemoterapeutiky. Léčení probíhá na specializovaných pracovištích a provádí se v součinnosti s odborníky všech zainteresovaných oborů ( stomatochirurg, radiolog, onkolog, patohistolog atd.)

Literatura:

1/ Toman, J.: Ústní a čelistní chirurgie, Avicenum 1976
2/ Toman, J., Halmoš, J.: Stomatologická chirurgie, Avicenum 1983

Autor: