Adam Bednařík
pilot
Ńechat si operovat zrak bylo pro mě nutností pro dokončení mého cíle v životní kariéře. Dioptrická vada mi nedovolila získat potřebný zdravotní průkaz první třídy, a tak rozhodnutí o operaci bylo jednoduché.
Když jsem zjistil, že budu operaci potřebovat, začal jsem hledat / převážně na internetu/ informace o nemocnicích a soukromých klinikách, kde mohu laserový zákrok podstoupit. Po návštěvě některých z nich, jsem se rozhodl pro refrakční centrum. V mém rozhodování sehrály největší roli tyto faktory : personál, prostředí a čas. Operaci jsem potřeboval co nejdřív a čekat měsíc nebo víc by bylo pro mne nemožné. Představa nemocničního prostředí mě děsí a při pohledu na injekční stříkačku omdlím. Z tohoto důvodu byl pro mě velmi důležitý přístup personálu, který bude pečovat o mé zdraví. Profesionální a příjemný kolektiv a klidné prostředí, mě přesvědčily.
Obavy jsem skoro žádné neměl, vlastně jsem na ně neměl ani čas, protože od zjištění, že operaci budu potřebovat, do operace prvního oka neuběhl ani týden. Strach z průběhu operace člověk přirozeně trochu má, ale nesmí si připouštět, že by se operace nepovedla. Navíc, příjemný personál mě od těch i sebemenších obav oprostil. I obava z dlouhé nepřítomnosti v zaměstnání pominula hned po té, když mi bylo oznámeno, že zrak budu mít "normální" hned druhý den po operaci.
Vzpomínám na ráno hned po operaci, přečetl jsem snad všechny malé věty, názvy atd. ještě v posteli a bez jakýchkoliv problémů. Přišlo mi, že tak dobře jsem dřív neviděl ani s brýlemi /čočkami/ a to byl teprve první den po operaci. Měl jsem se ještě hodně na co těšit....
Pracuji ve velkém kolektivu zvědavých kolegů a přátel. Na otázku "jak teď vidíš" a "jak to probíhalo" odpovídám snad denně. Vždy začnu tím, že do detailu popíši celý postup operace. Nejprve naslouchají s obavami, ale když jim sdělím, že celý zákrok trvá jen pár minut a vůbec nebolí, jsou nadšení. Představa, že můžou jít po operaci hned druhý den do zaměstnání se líbí naprosto každému. Možná někteří váhají jen z finančních důvodů, ale návratnost peněz je za pár let. Jen si spočítejte, kolik Vás ročně stojí kontaktní čočky, roztoky, brýle…
Ať vás k operaci vedou osobní, pracovní či jiné důvody, určitě nebudete litovat. Já jen lituji toho, že jsem to neudělal dřív, než mě k tomu donutily pracovní důvody. Každopádně jsem velmi rád, že tato možnost v dnešní době vůbec existuje a byla by velká škoda toho nevyužít, jelikož zrak je jedna z těch nejdůležitějších věcí, co máme a musíme o něj pečovat!
