Náhlé změny nálad - Poruchy nálady - Diskuze 

Vážený, já bych doporučil Vaší přítelkyni, aby vyhledala odbornou pomoc u psychologa a rovněž aby navštívila svého gynekologa ohledně antikoncepce. I její změna může mít na popisovaný stav vliv. V žádném případě nedoporučuji "samoléčbu" nějakými léky, které sama začala užívat. V žádném případě bych toto neodkládal. S pozdravem Mgr. Bohdal

Dobrý den prosímvás chci se vás zeptat zdali ste to nak vyřešily spřitelkyní nebo jak to probíha tet...mám totiš stejny problem a také 17 ...a ráda bych něco udělala stím vším a tím jak si nevěřím ale bojím se doktorů..mám znich strašný strach ...

Dobrý den. Už delší dobu si dělám o svého přítele starosti. Jeho změna chování mě děsí. Celý den(opravdu celý) prospí,někdy je agresivní a někdy zároveň až moc milý,chová se přecitlivěle a přijde mi,že už je mimo realitu. Za ta leta,co spolu žijeme,takový nebyl a teď najednou z ničeho nic se tohle stalo. Vím,že za poslední 2 měsíce byl 2krát u psychiatra a že dostal nějaké velmi silné léky(po kterých tak spí). Dělám si starosti o něj také proto,že o tom,co mu je se semnou odmítá bavit. Ráda bych mu pomohla a nevím jak. Bojím se,aby si třeba neublížil. Prosím,poraďte,co mám dělat. Jsem zoufalá. Děkuji.Slečna Simona.

Dobrý den,
mám přítele, který má problémy s polikáním. Někdy je to v pořádku a pak zase najednou při jídle nemůže polikat a ani se napít.Pak si sousto musí vyndat s úst, protože nemůže polikat.A stává se to čím dál častěji.Nevíme co stím dělat a proto prosíme o radu.Děkuji

Dobrý den.Je mi 17 let.Od mala jsem byla trošku divočejší dítě..Můj otec je despota, ale jinak milý chlap..Maminka má trošku sklony k pití.Ale jako rodina jsme na tom moc dobře.Navzájem se milujeme a pomáháme si, tedy, když se zrovna rodiče neperou..Proč o tom mluvím?Strašně rychle měním nálady.V jednu chvíli jsme maximálně šťastná, všechno mi přijde krásné a fajn, mám pocit, že bych dokázala všechno.Pak ale najednou jakoby mi něco přecvaklo a mě je hrozně.Mám pocit, že život nemá cenu, uvnitř mě všechno zžírá, jsem agresivní-hlavně slovně, zlá, sprostá.Vše kolem mě jakoby mi ubližovalo.Mám chuť skončit život.Mnozí to přičítají k mé pubertě...Já ale mám pocit, že jsme pubertou snad ani nikdy neprošla.Jako bych ani nikdy nebyla dítětem...Už nevím jak dál.Nevím kde se to ve mě bere.A zda má cenu vyhledat psychologa, nebo jít dál...Cítím, jak od sebe všechny odháním.Má cenu si ještě nějak pomáhat? Předem díky za radu :)

dobry den chtela jsem se zeptat posledni dobu mi blizci i ja sama pozoruji ze jsem hodne naladova chvili jsem v pohode pak jsem uskostliva kazda malickost me rozplace jsem podrazdena co mam delat ??,zuzana

Dobrý den,
v posledním půlroce jsem u sebe zaznamenala změny nálad v tom smyslu, že jsem buď normální,v klidu,optimistická nebo naopak úzkostná,deprasivní,vyčerpaná až agresivní.Bohužel to odnáší má 3letá dcerka.Jsem třičtvrtě roku rozvedená,žiju poze s dcerou a maminkou.Před půl rokem jsem se vrátila do zaměstnání,kde pracuji formou krátkého a dlouhého týdne vždy 12cti hod.směny.Nechci aby si mě dcera pamatovala jako vynervovanou,běsnící a ubrečenou.Děkuji za odpověď.

Dobrý den.Chtěla bych se zeptat a zároveň požádat o pomoc.Jsem dívka a studuji střední školu.prvák jsem prošla bez problémů ale druhý ročník je horší.začala jsem mít velké a rychlé změny nálad.v jednu chvilku jsem byla milá,hodná a spokojená milující přítelkyně a v minutě jsem byla šíleně na dně,začla jsem mít deprese které vedly k malému řezání.Do toho jsme se s přítelem rozešli a tyto zmeny nalad se staly silnějšími.Nevím jak z toho ven a bojím se jít přímo osobne k odborníkovi.Děkuji za případné rady.

Dobrý den, je mi 17 let a chtěla bych se zeptat, je možné, že i dospíváním se mě mění nálady, že dlouhodobě mám blbé nálady, vztah , který mám s přítelem strašně se o nás bojím, jsem strašně citlivá na vztahy? A dodám, že před měsícem jsem vysadila antikoncepci , která mi po pul roce vyvolala depresi.

Dobrý den, mám 18 rokov a už septembra minulého roku to ide so mnou dole vodou. Do septembra to bolo ešte všetko v pohode, rád som chodil vonku, mal som vela koníčkov, bol som zábavný ani komunikácia mi nešla zle atď. Ale teraz ma trapia kazde malickosti, nič sa mi nechce, aj mi volako viac chutí než obvykle :D , stále premýšlam nad negatívnymi udalosťami, už pomaly ani von nechodim a aj ked hej tak sa musím nútiť, dosť často sa mi chce poobede spať čo predtým som na to ani nepomyslel, aj zmysel pre humor ma opustil, cítim sa byť taký vážny a každé slovo musím zo seba ťahať. Zo začiatku som aj zle spával ale už asi 4 mesiace spím dobre ale tie problémy mám ešte stále a neviem čo môže byť ich príčinou, keď to na mňa prišlo vlastne zo dna na den. Dakujem za odpoveď :)

Dobry den,newim jak popsat muj problem ale chtela bych vedet jestli bych mela navstivit psichiatra.Je mi 20 let a detstvi jsem nemela vubec hezske,samozrejme jsem v puberte nebyla nejhodnejsi.Ale moje maminka me do 8let vychovavala sama a pak se vdala a nastehovali jsme se do baraku nevlastniho otce,moje mama byla hodne prisna a to az tak ze kdyz jsem prisla domu jen o 5minut pozdejs tak jsem dostala vyprask a hodinu na me kricela.porad se vymlouvala na myho nevlastniho tatu ze se s nim pak nebude hadat ale pritom to vadilo ji.Byla jsem hodne byta a nic jsem nemohla,porad jsme se hadali pak uz i kvuli blbostem a ja si nekolikrat zbalila veci ze utecu z domu.nakonec kdyz uz jsem zacala dospivat a kluci si me zacali vsimat,tak muj nevlastni otec zacal v uvozovkach zarlit a udelal ze me devku.Mela jsem strach jit domu co zase bude,porad se hadali a mama to pak davala za vinu me.Tak jsem odesla k bydlet k babicce asi dva mesice jsem tam byla ale pak me mama prosila at se vratim ze mladsi sestra za mnou breci a v noci nespi.Tak jsem se vratila ale za 2 dny to bylo zas to sami.Takle se to opakovalo asi 3krat.Nakonec jsem tedy zustala u babicky ale ta mela sama dost starosti takze to tam nebylo nejruzovejsi.V 15letech jsem se poprve opravdu zamilovala,a pripadalo mi ze on je jediny co mi rozumi a komu se muzu se vsim sverit.Ale on je slovenske narodnosti a praci si v Marianskych Laznich nemohl najit a zatim byl u sve babicky jenomze nemel penize takze jim tam po chvilce prekazel.Ja uz byla na ucnaku a rozhodla jsem se v druhaku ze to skoncim a pujdu do prace.Praci jsem si nasla hned ale on porad ne.Stale sme resili bydleni a praci a hodne toho spolu prozili.Doma mi porad vsichni rikali ze s nim nemam budoucnost a td.A tak jsme jezdili po fabrikach a hledali praci.Kdyz jsem pracovali pul roku v Pardubicich tak moje mama mi ani jednou nezavolala ani nenapsala jak se mam jestli mame co jist,kde spat proste uplnej nezajem kdyz jsem ji potrebovala tak mi nepomohla a me to hrozne bolelo a mrzelo.No a tak jsme skoncili tady V Mnichovo Hradisti jsme uz 1rok,oba dva mame dobrou praci,bydleni a ja ted delam jednu chibu za druhou.Mam takovy dny,dobry a spatny..posledni dobou jsou to spatne dny.Porad je to vsechno ve me a jeste k tomu jsem ublizila pritelovy a ted trpime oba dva a moji vinnou.Nechci to tu cele rozepysovat abych vas nenudila,protoze je to dlouhy pribeh,ale moje kamaradka mi radi at jdu k psychiatrovy.Mam proste takovy problem ze vstanu a mam hned spatnou naladu a pak to odnasi vsichni okolo i kdyz nechci,pak s to uvedomim a hrozne me to mrzi a bulim jak 5leta.Take casto vzpominam na to co bylo jak se ke me mama chovala a jak na me kaslala a proste na to vsechno a brecim treba i hodinu v kuse a nejde to zastavit.Uz sem toto vsechno vypravela hodne lidem,ale vzdycky mi pripada ze me nikdo neposloucha a tak uz se o tom snazim nemluvit a dusim to v sobe, a stalo se mi uz ze jsem mela dobrou naladu, a z minuty na minutu to na me v praci prislo a ja se musela jit v praci vybrecet a sama nevedela proc.A tak bych se chtela zeptat jestli by mi pomohlo navstivit odbornou pomoc.Dekuji za odpoved

Dobrý den, obracím se na Vás s dotazem. Mám dlouhodobé psycho problémy (výkyvy nálad, sníženou sebedůvěru, podráženost, zvýšenou únavu, paranoiu- "Nikdo mě nemá rád, nikomu na mě nezáleží!"), které se v poslední době ještě zhoršují. Přičítala jsem to menstruačnímu cyklu a s tím spojenými rozdíly v hormonální hladině a snažila se vždy těch několik dnů před mensesem přežít, ale již mě to (A i mé okolí!)velmi zmáhá a ovlivňuje to kvalitu mého/ našeho života. Asi bych měla zmínit, že jsem 2. rokem na MD s krásnou holčičkou, je mi 42 let, z prvního vztahu mám 2 syny (22, 19 let), po svém boku 7. rokem milujícího muže, který mi bohužel neumí pomoci, protože nechápe, co mi vlastně je :-(! Moc ráda bych věděla, kam se mohu obrátit, kde mohu své problémy začít řešit! Bydlím v Praze 10. Děkuji za odpověď. P. Ma.

Zdravím, mohu Vám odpovědět pouze obecně za základě toho, co jste napsal. Přítelkyně pláče a obává se, co se může stát. Domívám se, že jejím problémem jsou úzkosti a strach. Také může být depresivní. Asi si s ní povídáte a píšete, že na internátě si nemá s kým popovídat. Záleží Vám na přítelkyni a když si povídáte, tak jí to pomáhá. Je to však řešení na chvilku. Pokud tyto stavy trvají delší dobu, je vhodné vyhledat odbornou pomoc. Pomohl by jí psychoterapeut, nebo psycholog a to v tom vyrovnat se se svými pocity, úzkostmi, dokázat je zpracovat a také by ji podpořil a pomohl vybudovat větší sebejistotu.... Pokud si přítelkyně sehnala ,,nějaké prášky", měl by je napsat psychiatr, který může přítelkyni vyšetřit a odborně pomoci a neměly by to být prášky od kamarádky....Tyto léky neodborně užívané jí mohou ublížit. Na některé léky vzniká závislost a pokud je přítelkyně nemá ordinované, tak doporučuji ihned ukončit jejich užívání. V 17 ti letech se mladý člověk hodně mění a také hledá sám sebe a své místo na světě. Může být více úzkostný a také může mít nezpracováno hodně věcí v sobě. Mohlo se něco stát a přítelkyně se od té doby bojí. S terapeutem by přítelkyně spolupracovala na vyřešení problémů a hledali by, příčinu kdy a proč to vzniklo, včetně řešení a navození pozitivní změny. Zkuste přítelkyni podpořit v návštěvě terapeuta. Nevím, jak dlouho její nálady trvají. Jestli se stalo něco závažného v jejím životě např. úmrtí někoho, obtíže v rodině apod... Dobrá zpráva je, že její stav je řešitelný. Přeji Vám, abyste toto období zvládli a Vaší přítelkyni se ulevilo.

Dobrý den, trpím obsedantně kompulzivní poruchou a potřebuji poradit. Moje přítelkyně si všimla mých změn nálad a nesnesitelných agresí, nikoli fyzických ale slovních. Věčné hádky a spory. Moje porucha je již 2 roky neléčená a nerad bych do sebe opět dával 4g antidepresiv denně. Nevíme co s tím. Poraďte prosím