Dobrý den, potřebovala bych poradit, nebo možná znát váš názor. Mám 21 měsíční dceru. Už v jejich 5 měsících se objevil nějaký typ úzkostlivost, kdokoli na ni pohledl do kočáru během chvilky měla záchvat pláče, občas jsem měla i obavy, že se ani nenadechne, otevřená pusa dokořán, obličej fialový, občas nešla ani uklidnit, až ten daný člověk odešel. Přitom když jsme byly na nákupu, nikdo z lidí kolem ní jí nevadil, až do doby, než se naklonil a promluvil přímo na ni. Kolem roku to konečně trochu ustoupilo. Snažila jsem se, aby byla v kolektivu s jinými dětmi, začaly jsme chodit do cvičení a do plavání, ale kolem jejího 18. měsíce to začalo nanovo a ještě horší. Vůbec si s ní nevím rady. Začala mít znovu ty svoje záchvaty pláce, kdy to vypadá, že se snad ani nenadechne a zalkne se. Jdeme na návštěvu - plače, jdeme do plávání – plače, jdeme do cvičení (které mívala tak ráda, ráda si tam hrávala) – zase plače. Už i pro mě je to stresující, neustále vysvětlovat, že to je u nás normální stav. Vím, že je ještě malinká, prochází určitými změnami a obdobím, ale říkám si, jestli je to normální. Přitom doma je to usměvavé spokojené dítko, ale přece nemůžeme být zavřené jen doma. Děkuji za odpověď a za názor. Příjemný den.
Plačtivé dítě
(Diskuze k tématu Problémy s výchovou dětí)
návštěvník
Probíhá odesílání formuláře
Dobrý den. Říkám si, že nejlepší by bylo, abyste zašla za nějakým dětským psychologem, abyste spolu měli možnost více mluvit o situacích, kdy se její pláč projevuje, o tom, co cítíte vy (zda také nejde trochu o její reakci na vaší reakci) a o širší situaci v rodině. Žel vám takto přes poradnu nemohu poradit nějaký návod, přístup je vždy individuální. Dítě se samozřejmě vyvíjí a může to zase odeznít. Nicméně do té doby stojí za to zkoumat, co jí může pomoci (Vaše přítomnost např., uklidňující a klidný hlas, zpěv, pohyb...) v evidcentně pro ni náročné situaci. Také by stálo za to, aby, když je vystavená tomu, co jí stresuje, aby se tak dělo postupně, tzv. krokováním (ne např. aby se cizí člověk prudce naklonil nad kočárek, ale přibližoval se velmi pomalu apod.). Ale to jsou všechno postupy, které by bylo fajn, kdybyste je mohla ušít na míru Vaší dceři ve spolupráci s odborníkem. Na zlínsku jistě nějací jsou... Tak Vám držím palce a vydržte...
 | Premium member |
Vnitřní lékařství
Praha
Počet příspěvků: 664
Dobrý den, nejsem sice psycholog, nýbrž internistka, ale protože mám podobný problém ve své rodině, mohu vám též k tomu říci své zkušenosti, je to ale na delší psaní, pro které zde není prostor. V příapdě zájmu se obraťte na můj mail celestial11@volny.cz
dr. Marková
návštěvník
Počet příspěvků: 1
Ahojky všem..
Je mi 29 a mám přítelkyni, která chodí do práce už okolo 6ranní a já pracuji doma na Pc.Přítelkyně má 3ročního úplně zdravého kluka.."Mátese" a tudiž já ho hlídám..Bydlíme u Otce přítelkyně, kde on má svou přítelkyni a té má 15 letou dceru.Náš problém je vtom že Mates nějak nechce jíst, ano cokoliv má sníst tak buď vyzvrací nebo začne dělat vyrvál že nechce jíst..Nevím si rady, a tedy prosím o radu jak toto řešit..Vše co se mu řekne to nechce dělat, sotva se vzdálí "děda" tak řve, máma, řve, nechce absolutně se učit novým věcem jako je se obléci jít si nočník, popřípadě na WC a sám se najíst to je nadlidský výkon..
Rád bych se zeptal co děláme špatně..Přítelkyně se rozvádí ale to není otec ten si jí napsal pouze na sebe, je tu nějaká možnost, aby se vzdal dítěte, když nechce se o něj starat a přispívá na domácnost pouhou 500 kč...???
Děkuji za případnou odpověď, bližší odpověď prosím na mail Dionires@seznam.cz
| Premium member |
Vnitřní lékařství
Praha
Počet příspěvků: 664
Dobrý den, posílám vás odpověď na email.
