Dobrý den,
po přečtení příspěvku níže jsem nemohl nenapsat, protože mám podobný problém.
Už nějakou dobu, cca 3 roky, u mě probíhá jakási "psychická změna", kterou pociťuje mé okolí a hlavně už i já. Přesněji řečeno jedná se o to, že po přestěhování, kdy jsem přišel o své kamarády a blízké, mám problém se v novém prostředí adaptovat. Nevím jestli to je příčina nebo důsledek mého problému. Marná snaha o zlepšení vedla akorát k tomu, že jsem se z nějakého důvodu do sebe uzavřel, přestal lidem věřit, prakticky zrušil jakýkoliv společenský život, sebevědomí klesá a klesá, neschopnost navázat jakýkoliv vztah, pocity méněcennosti, neschopnost projevovat se ve větším počtu lidí a jiné neduhy. Poslední dobou mám problémy usnout, hlavou se mi honí hromada věcí, které mě nutí přemýšlet. Nevím, kde se to ve mě vzalo, býval jsem dříve jiný. Dlouho jsem si myslel, že s tím budu bojovat a vzhledem k tomu, že už není nikdo, kdo by mi pomohl postavil se na nohy, tak bojovat sám. S většinou problému jsem si totiž vždy poradil sám. Bohužel teď je to horší a horší.
Chtěl bych se zeptat, jestli je vůbec možné, aby se člověk dokázal z nějakého takového dlouhotrvajícího a nelepšícího se problému dostat sám nebo je opravdu nutné to řešit odborně. Rád bych se tohoto břemena zbavil co nejdříve.
Ještě jedna věc, není to žádná pubertální změna, tu už mám, doufám, dávno za sebou, je mi přes 25 let.
Děkuji.
Problém s adaptací na nové prostředí
(Diskuze k tématu Špatné zvládání stresu, deprese)
návštěvník
Probíhá odesílání formuláře
Zdravím Jirko,
ve swvé reakci začnu od konce Vašeho písemného popisu problémů. Snažte se co nejdříve vyhledat odbornou pomoc, protože podle toho, co o svých problémech uvádíte, je reálné nebezpečí že se budou stupňovat. Jistě znáte ze svých zkušeností, že se každý problém řeší snáz a v zárodku. Vy uvádíte, že "změny" jste pozoroval již před 3 roky a pokud vše dobře chápu, tak se stupňují a ve stále větší míře zasahují do vašeho života. Nechci strašit ale také hrozí nebezpečí, že se promítnou i do případných somatických onemocnění. Proto opravdu jejich řešení neodkládejte. Přeji hodně zdaru. Mgr. Bohdal
návštěvník
Počet příspěvků: 1
Ahoj, mám zcela stejný problém jako Jiří ...líp bych to snad ani sama nepopsala. Ty moje stavy a pochybnosti o sama sobě a taky pak pocit bezmoce ...z toho, že nejsem schopna fungovat s ostatními lidmi mě nakonec dohnali k tomu, že jsem si zašla k Psychitrovi, který mi předepsal Antidepresiva, dnes je beru asi 4 týden a nevím ...nejdřív jsem si myslela, že je to lepší, ale ted o tom pochybuju. Hledám nějakého psychoterapeauta, ale najít někoho kdo ještě nabírá je téměř nadlidský úkol a hlavně aby taky měl přijatelné ceny. Další problém je, že všichni pracují do 16.00 a rozmazávat v práci, kde má člověk už i tak vztahy narušené díky svému chování a pesimismu to, že potřebuje psychologa je jako bych si sama říkala o to aby si do mně ještě každý kopl. Ale nevzdávám to ...sama to podle všeho nezvládnu. Nevím jestli Jiří svůj problém někaj překonal a jestli se sem ještě někdy koukne, ale byly bych ráda podkud mu něco pomohlo kdyby mi napsal radu jak na věc. Já byla taky dřív zcela jiný, štastný člověk, který miloval společnost, společenské akce, zábavu a byl za každou legraci ....nikdy dřív jsem neměla pocit, že bych měla problémy se vztahy s kamarády, okolím v práci ....ted mám problémy ve všech sférách ...už ničemu nerozumím a mám pocit, že už nerozumím ani sama sobě ...pak nechápu proč to všechno řeším, je spousta lidí, kteří mají mnohem horší problémy a já se nenávidím za to, že pak i těch pár lidí který mi v životě zbyli zatěžuji svým trapným chováním a svými depresivními a pesimistickými náladami. Přoč se jednoduše nedokážu těšit z normálních věcí jako dřív a mít normální koníčky a zájmy jako dřív ...fakt to nechápu - mám pocit, že jsem líná a neschopná, nenávidím se za tu neschopnost něco se sebou dělat, abych se z toho konečně vyhrabala a nemarnila životní čas. Nejhorší je taky to, že nikdo z okolí ani jen není schopen pochopit, co člověk prožívá...
Zdravím, píšete že už 3 roky se ve Vás odehrává změna. Domnívám se, že se skutečně jedná o depresi, kterou jste neléčil a která přešla do těžšího stavu. Vzhledem k izolaci, zrušení společenského života a jaksi jakobyste nežil, ale přežíval. Předpokládám, že již ani své koníčky a zájmy nepěstujete a z toho co jste napsal se domnívám, že se téměř s nikým nestýkáte. Co pro sebe děláte? Jak o sebe pečujete? Čím si dokáváte sílu? Co Vám dělá radost? Jak často to provozujete? Co intimní život? Setkáváte se s nějakými kamarády? Pokud nic z toho neděláte, tak mě skutečně napadá, že Vám pomůže odborná pomoc, protože to nikam nevede a jen se to horší. Vyhledejte odborníka. S terapeutem můžete zapracovt na svém sebevědomí, vztazích, na tom, co Vás trápí a tíží. Psychiatr Vám může na depresi předepsat léky, aby jste mohl fungovat. Hodně mých klientů přichází se stejnými obtížemi. Nejste v tom sám. Je to řešitelné. Musíte však sebrat odvahu a hledat dobrého terapeuta, psychiatra - nejlépe obojí, abyste měl komplexní péči. Přeji Vám, aby se Vaše obtíže vyřešily.
