Dobrý večer, chtěl bych Vás poprosit o radu. Před dvěma měsíci se se mnou rozešla přítelkyně. Od té doby jsem pořád smutný, mám strach z budoucnosti, je mi často do pláče, přestal jsem mít zájem o většinu věcí, o které jsem dříve projevoval zájem. Vůbec v ničem si nevěřím, přestal jsem téměř jíst – ztratil jsem chuť, zhubnul jsem o devět kilogramů. V noci špatně spím a několikrát za noc se probouzím. Ráno se probouzím se svíráním v oblasti hrudníku a nemám chuť vůbec vstanout. V práci nedokážu pracovat naplno a díky tomu mám problémy s nadřízenými. Mé sebevědomí je úplně na nule a nic pro mě nemá smysl. Téměř neustále mě napadají myšlenky na smrt, nechybělo moc a své myšlenky jsem uskutečnil. Zastavili mě přátelé. S přáteli se snažím stýkat, co nejvíce, ale i přesto na ni musím pořád myslet a všude mi ji něco připomíná, a to mě ničí. Můj příjem alkoholu se dost zvýšil a na pár okamžiků mi pomůže, jenže vím, že toto není to pravé řešení a zadělávám si tím na další problémy. Všichni mi radí, že všechno spraví čas, ale já vím, že to asi stačit nebude. Prožil jsem si několik vztahů a rozchodů, ale žádný mě nikdy takto nesebral. Sám to asi nezvládnu a nevím, kde a kam jít pro nějakou radu, která by mi pomohla. Připadá mi, že to trvá už dlouho a vůbec se moje situace nelepší. Myslíte si, že je to normální? Nebo mám fakt problém? Děkuju za odpověď…
Špatný psychický stav po rozchodu
(Diskuze k tématu Špatné zvládání stresu, deprese)
návštěvník
Probíhá odesílání formuláře
návštěvník
Počet příspěvků: 1
Ahoj, prošel si tím každý, je to tak běžné jakože ráno vyjde slunce. Pokaždé minimálně jednou se člověk vážně zamiluje a do vztahu věnuje všechny svoje city. Věří tomu strašně oc, je to jedna z jeho životních jistot, nepřipouští si ani na chvíli, že by něco mohlo být jinak. Protože si je jistý sílou vlastní lásky. Tohel je hodně nevyvážená situace a ta osoba naproti může mít úplně jiné pocity a úmysly. Proto ta propast. Ta bolest, útrapy. Ale věř, že je to jen sebetrýzeň zbytečná a zdlouhavá, která nic nepřinese. Zavři za sebou dveře, spal mosty a kašli na ní. Byla to stejně kráva. Teď to nepřijmeš, ale věř tomu, že ona je mrcha a nestojí za to. Jsou daleko složitější vztahy, kde jsou děti, majetek a neštěstí na celý život. Brzy na to zapomeneš, zkus si jí zprotivit, pomůže Ti to jako lék. Buď silnější ikdyž píšeš, že sílu žádnou nemáš. Nic Ti nestojí za jedinečnost Tvého života, máš právo si to tady užít s velkou parádou a jsi do toho. Nenech se nikým zničit, ponížit ani utlumit. Uvidíš, že si najdeš daleko větší vztahy a snaž se být už trochu opatrnější, to co se Ti teď děje je normální, uvidíš, že příště už bude opatrnější. Tak hlavu vzhůru, vyraž někam mezi lidi a rozhlídni se kolem sebe. Je tam spousta krásných a nezadaných holek :-) PS: Měl jsem absolutně stejnou zkušenost, takže vím přesně o čem mluvíš. Kdyby jsi chtěl dát pokec jsem na mailu :-) kimi32@seznam.cz
návštěvník
Počet příspěvků: 2
Dobrý den, taky jsem po rozchodu je to dva měsíce.Vztah trval 18 měsíců.
Napřed vše bylo krásné, ale každý den mu volala kamarádka která je sama zadaná, našla jsem mu její těhotenské akty v počítači,taky mu často volala
její matka. Jezdil s ní na víkendy i s dítětem k její matce, půl dovolené trávil s ní a půl se mnou. Několikrát jsem mu na to přišla, byl vulgární, vymýšlel si exekuce na, byt a plat. Taky mě pořád podezdříval a kontroloval.
Neměl rád mého syna, taky jsem už nic nestíhala jen jsem vařila, chodila do práce a uklízela. Když u nás bydlel tak mi dával šestset na týden a to měl z toho veškerý servis. když se s ním člověk baví, tak řekne, že nemá rád své rodiče, ani sestru ani práci o všech mluví jen vulgárně.
Taky jsem, věděla o dalších ženách.
V podstatě jsem mu dělala služku, několikrát jsem se kněmu vrátila a bylo
to čím dál horší. Teď mám v sobě vztek a smutek,asi mám i deprese, proože se cítím často velmi unavená a píšu mu hnusný smsky, za to všechno, potom zjistím, že jsem ještě vyčerpanější, tak je asi lepší toho nechat,
ale byla bych ráda kdyby to tak nebolelo a já normálně fungovala. Jak dál, děkuji za radu.
Vážená, tak, jak se lidé scházejí, tak dochází i k rozchodům, otázkou potom je, co je toho důvodem. Nastala-li opravdu taková situace jak ji popisujete, tak se domnívám, že Vaše rozhodnutí je správné.
Každá citová změna je "zásahem" do lidské psychiky a pak záleží na každém z nás, jak se s tím vyrovnáme. Když se člověk ocitne ve stavu který je totožný či podobný tomu, který popisujete, tak je nejlépe se obrátit na někoho, komu důvěřujete a "vypovídat se z toho", případně na odborníka - profesionála (psycholog, psychoterapeut).
Nejhorším řešením by bylo "zůstat s problémem sama".
V každém případě jednejte a řešte svůj stav co nejdříve.
S pozdravem Mgr. Bohdal
návštěvník
Počet příspěvků: 2
Po dohodě s mojí lékařkou jsem začala brát asentru a neurol, tak snad mi to pomůže dát se postupně dohromady.
Byla jsem vdaná devatenáct let,manžel si našel mladší partnerku, taky byl hodně vulgární,když jsem nechtěla přistoupit na vztah ve třech na jednom pracovišti, ale po dohodě jsme se v klidu rozvedli, bez nějakých průtahů.Potom jsem měla vztah na dálku a užila jsem si partnerem hory,kolo a pohodu, ale dohodli jsme se že je to hodně daleko,
píšeme si občas dodnes, jako kamarádi. Ale tento partner se začal měnit po třech měsících to drsně, nechtěla jsem tomu věřit, vždy jsme se k sobě vrátili,chvíli byl klid a znovu to začalo.Ty jeho slovní výpady,lži a arogance. Mám 42 let a bála jsem se zůstat sama,přitom vypadám docela dobře.Snad už to bu lepší,děkuju za odpověď.
Zdravím, nevím jak dlouho jste s přítelkyní žili a jak moc byl Váš vztah intenzivní a hluboký. Zažíváte velkou ztrátu a k té smutek patří. Zvlášť pokud jste spolu byli léta a pokud jste ji velmi miloval....Ztráta blízkého člověka, ať rozchodem, nebo smrtí - nejhorší smutek trvá cca půl roku. Tak to prostě je. Truchlíte. Je to proces a nestyďte se plakat. Lidé při ztrátě bývají smutní. Váš smutek je větší a dokonce myslíte na sebevraždu. To už problém je. Doporučuji najít psychologa, nebo terapeuta, který Vás tímto obdobím provede a pomůže Vám se s tím vyrovnat. Zároveň doporučuji věci, které máte doma od přítelkyně odstranit a nemít je každý den na očích. Vyhodit, schovat, darovat. Jak si sám uvědomujete, alkohol to neřeší. Pro odstranění deprese je možné vyhedat i psychiatra a ten Vám napíše léky - antidepresiva. Myslím však, že spíše lepší naučit se s tímto těžkým rozchodem vyrovnat pomocí psychoterapie. Pokud však cítíte, že Vaše deprese je tak silná, že nemůžete vstát z postele a máte problémy v práci, vyhledejte obojí. I psychiatra. Léky mohou pomoci tuto depresi zmírnit a psychoterapeut Vám zase pomůže s pocity pomocí terapie. Dopřejte si komplexní řešení a pečujte o sebe. Není to ostuda, spíše je to sebezáchrana, abyste mohl zase žít. Nikdo z nás neví, kdy ho deprese postihne a v jaké síle. Přeji Vám, aby se Vám ulevilo.
