Dobrý den,
mám jeden problém. Jednou jsem udělala jednu velikánskou blbost jedný kámošce. Bylo před 4 roky a doteďka se kvůli tomu trápim.Po tý blbosti js´me se dva roky neviděli a pak jednoho dne jsem jí napsala že se jí omluovam co se stalo před těmi třemi lety, jenže ona nevěděla o co se jedná, ale řekla mi že teda omluvu přijímá. A já jelikož nevěděla o co se jedná tak sem to brala že sem jí vůbec nenapsala a že mi vůbec neodpustila. No ono kdyby sem za ní nejezdila tak by to bylo lepší, ale já jezdim za koníkama na jeden statek a ona tam pracuje, takže jí vídám. Je to hrozný vedle ní sedět, vedle ní stát, mluvit s ní a dusit v sobě pocit že jsem jí udělala hroznou věc. Z tadytěch problémů trpím sebepožkozováním, ale nikdo nic neví a ještě jsem s nikým o tomto nemluvila.
Pocit viny a sebepoškozování
(Diskuze k tématu Špatné zvládání stresu, deprese)
návštěvník
Probíhá odesílání formuláře
Milá Terko,
nevím, co jsi ji provedla a hlavně ani nevím, zda to ona neví, protože to vůbec nikdy nevěděla nebo protože to zapomněla. Jestli jsi ji svedla partnera, tak ji to neříkej, protože by jsi ji to řekla pouze kvůli sobě. Jedná-li se o něco, u čeho byla, mluv s ní srozumitelně.
Obecně je důležité odpustit sama sobě a vědět, že jsme lidé omylní a když to všichni přežijí, je to skvělý :)) Když se ze své chyby poučíme, pak chyba nebyla zbytečná. Trestáním se pocitem viny apod. nic nevyřešíš, není to ani hrdinské, je to jen páchání další škody.
návštěvník
Počet příspěvků: 3
Partnera jsem jí nepřevedla, ale problém je jeden mě je 13 a ona je o 14 let starší. Je to moc dobrá kámoška a nevim jestli by sem to zvládla kdyby sem jí to řekla, že by sem za ní a za koňma ještě přijela. Protože by sem se bála co na to řekla.
Strach není dobrý rádce. "Stát rovně" je výsadou šlechty. Mmj. já pořád nevím, zda ona vůbec ví, co se stalo. A co že se to stalo ;)?
návštěvník
Počet příspěvků: 3
Bude vám to asi připadat směšné a jako nějaká prkotina, ale budiž.Ona tam byla jeste jedna holka Michala...A já jsem jí měla ráda v jednu dobu tak jako Stanu(to je ta kamarádka)...Ale Michala a Stana se vubec nemeli radi, porad se hadali a tak...A jeden den to bylo 29.února 2006 tak Stáňu Michala dohnala k tomu aby od koni koni odešla a ja jsem mela na rozmyslenou, bud zustat u koniku s Michalou a nebo jit se Stankou pryc....Rozhodla, zůstala jsem tam a to je ten důvod,možná kdyby sem seza ní přimluvila tak by tam mohla zůstat a nějak to vyřešit. Za par mesicu se me Michala prestala vsimat a ja jsem toho co jsem udelala moc a moc litovala...Se Stankou jsme si mezitim normálně psali...Pak jsem jí napsala tu sms zprávu. Za pár dní jsme se sesli a, aniž by věděla, že nějak toho lituju...
Já vim zavinila jsem si to všechno sama.
Milá Terko,
považuji za dobré vědět, že mlčením se člověk může podílet na křivdě. Jestli ty v dalším životě budeš statečná a promluvíš, zastaneš se někoho, když to bude třeba, budeš statečnější než většina lidí (mnoho dospělých alibisticky mlčí a dělají, že nevidí) Takže skutečně, jestli si z toho toto vezmeš, bylo dětské zakolísání velmi užitečné (Mrkni někdy na film Vyšší princip) Jinak se domnívám, že Stáňa se na tebe nezlobí, že ví, že to bylo mezi ní a Michaelou. Když si o celé věci s ní promluvíš, mělo by se ti ulevit. A už si, prosím tě, odpusť - v té době a v té situaci jsi to jinak neuměla... myslím, že na kamarádku, která by se zachovala stejně, by jsi se už dávno nezlobila...
:)
