Extrakce zubu (vytržení zubu)  

Vytržení zubu neboli extrakce je nejčastěji prováděným stomatochirurgickým výkonem. Provádí se v lokálním znecitlivění, případně v analgosedaci. Běžné extrakce jsou prováděny praktickým zubním lékařem a složitější zákroky bývají přeposílány zubnímu lékaři - stomatochirurgovi.

Příčiny extrakcí

1) Velký kaz

velký kaz

Nejčastějším důvodem vytržení zubu je velký kaz, který už destruoval zub natolik, že jej zubní lékař není schopen nijak zrekonstruovat. Kaz ničí zub většinou několik let. Pokud by došlo k ponechání zubu destruovaného kazem v dutině ústní, stává se zub zdrojem infekce, která může cestou kořenových kanálků vyputovat do kosti a způsobit zánět nejen zubu, ale i okolní části kosti a měkkých tkání. Pokud se tak stane, vytváří se tzv. absces, pacient přichází s oteklou horní či dolní čelistí, a to přináší další komplikace. Vzácně neřešená infekce způsobená zubním kazem v dolní čelisti může proniknout přes krční prostory až do hrudníku a ohrozit život pacienta. Naopak infekce vzniklá v horní čelisti prochází přes cévy do mozku. Infikované zuby je proto velmi důležité vytrhnout.

2) Fraktura (zlomenina kořene)

Další indikací pro extrakci zubu je tzv. fraktura (zlomenina kořene), která může nastat z předešlého příliš invazivního zubního ošetření (např. masivní preparace při ošetření kořenových kanálků a preparace pro usazení kovové čepové nástavby). Takto postižený zub ztrácí funkci a stává se zdrojem infekce, která rozpouští kost kolem zubu. Takových případů stále ubývá.

3) Pokročilé stadium parodontitis

parodontitis

Neposlední indikací extrakce bývá postižení závěsného aparátu zubu u pacientů trpících některým z druhů parodontitis, kdy už zubní lékař-parodontolog není schopen zub zachovat a zub tak spíše zub působí jako zdroj infekce, která ničí okolní kost, která je velmi důležitá pro další ošetření (např. zubní implantáty). Pokud by došlo k velkému kostnímu defektu, musel by zubní lékař stomatochirurg-implantolog následně kost vytvořit (tzv. Augmentační techniky).

4) Špatně uložené či neprořezané zuby a zuby moudrosti

Dále je nutno extrahovat nedokonale prořezané či špatně uložené zuby, např. zuby moudrosti. Nedokonale prořezaný zub překrytý z části dásní je zdrojem infekce. Kolem zubu a dásně se nachází prostor, který je nevyčistitelný, a proto v něm přežívají bakterie.

Průběh extrakce

Před samotnou extrakcí je nutno znát anamnézu pacienta, tzn. zdravotní stav, zda pacient netrpí alergiemi na některá anestetika či antibiotika a hlavně zda nebere nějaké léky, především léky na ředění krve, např. Warfarin. Pokud pacient užívá tyto léky, musí být nejprve odeslán na tzv. předoperační vyšetření k internistovi, který rozhodne, zda lék před výkonem vysadit nebo změnit.

V den extrakce je pro pacienta důležité se před zákrokem dostatečně najíst a napít kvůli aplikaci lokální anestezie. Důležitá je také spánková hygiena.

Dělení extrakcí

Extrakce zubu lze rozdělit na tři skupiny:

1) Jednoduchá extrakce

Je vytažení zubu v lokální anestezii, kdy zubní lékař pomocí tzv. Beinovy páky rozvolní závěsný aparát zubu, a tím získá určitou viklavost. Poté je zub vytažen extrakčními kleštěmi a zubní lůžko je vyčištěno exkochleační lžičkou. Rána se zkomprimuje speciálním tamponem a nešije se. Případná sutura přichází v úvahu u pacientů s některými krevními poruchami. Tento druh extrakce je běžně prováděn praktickým zubním lékařem

2) Komplikovaná extrakce

extrakce

Pokud je nutno extrahovat vícekořenový zub, provádí zubní lékař tzv. komplikovanou extrakci, kdy v lokální anestezii musí dekapitovat (odříznout) korunku, rozseparovat kořeny speciálním vrtáčkem a poté jeden po druhém vytáhnout pomocí Beinovy páky a kořenových kleští. Rána se buď šije, nebo stačí jen běžná komprese tamponem. Opět záleží na zdravotním stavu pacienta a lékové anamnéze. Extrakce je běžně prováděna praktickým zubním lékařem nebo stomatochirurgem.

3) Chirurgická extrakce

Náročnějším zákrokem je chirurgická extrakce, která spočívá v odklopení přídatné sliznice, snesení kosti pomocí kostního vrtáčku kolem zubu a vytržení zubu pomocí Beinovy páky a kořenových kleští. Poté následuje vyčištění zubního lůžka a závěrečné zašití rány. Někdy je nezbytností předepsat antibiotika. Za týden po výkonu přichází pacient na vyndání stehů a kontrolu extrakční rány. Extrakce je zpravidla prováděna stomatochirurgem

Chirurgie zubů moudrosti

Nejčastěji jsou chirurgicky extrahovány zuby moudrosti. Důvody k extrakci jsou neúplné prořezání do dutiny ústní, destrukce kazem či patologické uložení např. horizontální poloha. Celý zákrok je prováděn v lokální anestezii. Stomatochirurg musí odklopit přilehlou dáseň, pokud je potřeba tak odvrtat část kosti a zub vytáhnout pomocí chirurgického instrumentária. Je velmi důležité zub vytrhnout celý i s příslušnými patologickými tkáněmi, protože vše by bylo v budoucnu zdrojem infekce. Poté následuje vyčištění zubního lůžka, zahlazení extrakční rány a závěrečné zašití. Někdy je nezbytností předepsat antibiotika. Za týden přichází pacient na vyndání stehů a kontrolu extrakční rány.

V den extrakce je velmi důležité ústa nevyplachovat, aby se rána dobře zahojila. Všeobecně lze doporučit ránu chladit přes tvář, nepít alkohol a nekouřit, nejíst ani nepít nic horkého, v případě bolesti užívat analgetika, vyvarovat se přímému slunečnímu záření, nechodit do práce a první tři dny spát v polo sedě. Po extrakci (hlavně dolních) osmiček, může pacient očekávat druhý den otok a ztížené otevírání úst, oblast v okolí extrahovaného zubu může být citlivá. Toto omezení však během pár dnů zmizí.

V ojedinělých případech se může vyskytnout tzv. poextrakční zánět. Oblast vytaženého zubu bolí, otok se nezmenšuje, okolí je zarudlé a pacient má pocit nepříjemného zápachu v ústech, může až cítit hnis. V takovém případě je nutná okamžitá kontrola u zubního lékaře. Vše je vyřešeno v lokální anestezii různými výplachy, aplikací hojivých prostředků a podáním antibiotik.

Špatné uložení zubů moudrosti
Špatné uložení zubů moudrosti

Na specializovaných pracovištích jako jsou stomatologické kliniky a fakultní nemocnice, které disponují anesteziologem je možná extrakce všech 4 zubů najednou. Zákrok je zpravidla prováděn v celkové anestezii (hlavně u dětských pacientů) nebo alespoň v analgosedaci (stav navozený pomocí léků, pacient je zklidněný a celý zákrok si nepamatuje). Vše je prováděno pod dozorem anesteziologa. Po zákroku jsou zvláště dětští pacienti hospitalizováni ještě pár dnů pro bezproblematický pooperační průběh.

Autor:
Aleš Váňa

   
Související zákroky