Když vás střeva prohání aneb střevní chřipka a jak na ní
Střevní chřipka je lidový výraz pro infekční zánětlivé onemocnění žaludku a střev, které je virového nebo bakteriálního původu. Jedná se o tzv. gastroenteritidu, jejímž hlavním příznakem je průjem.
Typy průjmů
Průjem rozlišujeme akutní - trvá méně než 4 týdny a chronický - trvá déle než 4 týdny. Akutní průjem je nejčastěji způsobený infekčním agens tzn. bakteriemi, viry nebo parazity. Jedná se o nejvíce se vyskytující typ průjmu vůbec. Lze k němu přiřadit také tzv. průjmy cestovatelů, způsobené odlišnou střevní mikroflórou obyvatel dané země. Zkrátka co nevadí domácím (např. pitná voda), může vyvolat průjem u turistů. Neinfekční akutní průjem může být způsoben dietní chybou (prostě člověku nějaké jídlo nesedne nebo se jednoduše přejí), alergií na danou potravinu nebo stresem (zkouška, závod atd.) Chronický průjem může být funkční, způsobený psychickými vlivy nebo je důvodem organická příčina (např.nedostatečná činnost slinivky břišní a jiné.)
Nejčastější původci infekčního průjmu
Z virů jsou původci průjmů především rotaviry, jenž způsobují až 40% průjmových onemocnění u dětí, dále jsou to adenoviry, norviry, coronaviry, astroviry a další. Z bakteriálních původců průjmů jsou časté Salmonela, Campylobakter, Stafylokoky (staphylokoková enterotoxikóza), Clostridium deficile, některé typy E. coli, Schigella atd. Z parazitů jsou nejznámější původci průjmů Entamoeba histolytica (Amebióza), Giardia lamblia (Giardióza), Cryptosporidium atd.
Možnosti nákazy střevní chřipkou
Přenos je možný kapénkovou infekcí: prsknutím nebo např. napitím se z jedné láhve s nemocnou osobou Další možností je požití zkaženého, starého jídla, nápoje, kde se bakterie nebo viry pomnožily, kontaminované vody či nedostatečně omytého ovoce. Dále nečistýma rukama při přípravě jídel. Nedostatečným umytím rukou po použití toalety nebo kontaminací rukou při manimulaci s výkaly.
Příznaky střevní chřipky
Bolesti břicha, pocit plnosti, křeče, přelévání střevního obsahu v břiše, zpočátku může být i zácpa. Jinak onemocnění vrcholí průjmem. Průjem je charakteristický vodnatými zapáchajícími stolicemi, které se opakují několikrát za den, časté je také nutkání na stolici. Možností je i odchod stolice při odchodu plynů. Někdy může onemocnění doprovázet mírně zvýšená teplota jindy horečka kolem 38 stupňů Celsia. U některých pacientů především malých dětí je průjem doprovázen zvracením a v těchto případech hrozí dehydratace, protože je omezen příjem tekutin, neboť děti často nechtějí pít. K celkovým příznakům patří také únava, bolesti kloubů a svalů. Střevní chřipka trvá obvykla 1 až 3 dny.
Diagnostika
Lze provést výtěr z konečníku, ze kterého se v mikrobiologické laboratoři stanovují bakterie přítomné ve stolici nebo odběr stolice nemocného na průkaz virů (stanovují se hlavně nejčastější původci průjmů rotavory a adenoviry) . U některých bakteriálních i virových infekcí se dají stanovit také protilátky z krve.
Prevence
V současné době je pro děti dostupné také očkování proti rotavirům nejčastějším původců virových průjmů. (Rotarix, Rotateq). Prevencí je samozřejmě dostatečná hygiena a izolace nemocných mimo kolektiv.
Léčba střevní chřipky
Základem léčby je dieta, první den onemocnění stačí pouze příjem tekutin, vhodný je oslazený černý čaj, který je studený a podává se po malém množství. Pokud průjem provází i zvracení, je vhodná studená cola po lžičkách. Pokud to pacient snese, je možné pojídat i suchý bílý rohlík nebo suchar. Další dny je vhodná suchá strava bez mléka a tuků, rýže vařená, mrkev, suchary, suché pečivo a postupně přecházet na normální stravu. Při dehydrataci způsobené nedostatečným příjmem tekutin doprovázeným zvracením a průjmem je nutná hospitalizace na infekčním oddělení s nitrožilním podáním tekutin. Z farmakologické léčby průjmu se doporučuje diosmectitum (Smecta), která je vhodná jak pro nejmenší děti, tak i pro dospělé. Smecta je přírodní čištěný jíl, který se váže s hlenem sliznice zažívacího traktu a zvyšuje jeho kvalitu a množství. Hlavním léčebným efektem Smecty je navazování toxických látek, které produkují původci infekčního průjmového onemocnění. Další možností léčby průjmu je živočišné uhlí. Při teplotě jsou vhodná antipyretika (Paralen, Brufen). V současné době se doporučuje doplnit terapii o tzv. probiotika (Probio-fix, Laktobacílky baby, Biopron, Dophilus atd). Jsou to léky na bázi Lactobacilu, které pomáhají upravit původní střevní mikroflóru, která byla působením toxických látek při průjmu porušena. Většina průjmových onemocnění trvajících pár dnů je virového původu a antibiotická terapie není nutná. U průjmu, kde je prokázán bakteriální původce se používají při léčbě také antibiotika.



