I na zimu můžete mít alergii

S příchodem zimy a chladného počasí se zvyšuje počet těch, které trápí nepříjemné kožní projevy při pobytu v chladném či mrazivém vzduchu nebo po přechodu z tepla do zimy či naopak. Nejčastěji se jedná o zarudnutí pokožky, kopřivku s úporným svěděním, popraskání kůže nebo otoky těch míst těla, která nejsou dostatečně chráněná oblečením, tedy především oblast obličeje, rukou, někdy i dolních končetin.

zima

Tuto zvýšenou citlivost na chlad, mráz či studenou vodu nazýváme alergií na chlad. Jde o problém nepříliš častý, který se vyskytuje u 0,05% populace, který však pro postiženého představuje nepříjemné potíže, jejichž léčba je obvykle dlouhodobého charakteru. Nejčastěji jsou chladovou alergií postiženi mladí  lidé a k její získání jsou častěji citlivější ženy, než muži.

Přesný mechanismus vzniku chladové alergie není zatím zcela objasněn. Nejčastějším projevem nemoci je urticaria e calore, neboli chladová kopřivka, která se objevuje během pár minut od vystavení nechráněných částí obličeje či těla chladu či mrazu. V některých vážných případech (které jsou však poměrně vzácné) se při prochladnutí mohou objevit i bolesti hlavy, dušnost či nízký tlak až bezvědomí.

Kritická hodnota potřebná k vyvolání urticaria e calore je nejčastěji kolem 0°C. Je ale třeba poznamenat, že ač výskyt alergie na chlad je spojen převážně s podzimním a zimním obdobím roku, s projevy alergie se můžeme setkat i v létě, např. při koupání ve studené vodě nebo při požití studených nápojů či potravin, např. ledové tříště či zmrzliny, které může dotyčnému vyvolat otok jazyka a rtů.

Kýchání, dušnost či kašel při přechodu z tepla do zimy obvykle nebývá příznakem chladové alergie. Často jde o důsledek jiné dechové alergie (např. na plísně, prach či roztoče), kdy vdechováním mrazivého vzduchu dojde k podráždění již probíhajícího zánětu na sliznicích.

Jelikož alergie na chlad je často provázena jiným, někdy i velice závažným onemocněním, je nezbytné, aby pacient s projevy této alergie navštívil svého lékaře pro důkladné vyšetření k vyloučení možnosti, že za alergií na chlad není jiná závažnější choroba. Onemocnění chladovou alergií potvrdí tzv. chladové testy, kdy je pacient vystaven chladu pomocí ledu ve zkumavce nebo chladné vody na dobu kolem 10ti minut.

Získaná citlivost na chlad je ve většině případů dlouhodobá a přetrvává i několik let. Léčba obvykle spočívá v pravidelném podávání antihistaminik, a to jak při obtížích, tak i preventivně před expozicí chladem.

Vzniku chladové alergie lze předejít vyhýbáním se prudkým změnám teplot a především pak dobrou ochranou nezakrytých míst obličeje a rukou. Neměli bychom proto podceňovat vhodné a dostatečné oblečení, aby byla eliminována možnost prochladnutí, a také používání ochranných krémů k ochraně pokožky obličeje před působením větru a mrazu.

Aktualizováno: 14.12.2010

Diskuze k tématu

Doktor ve Vašem okolí