Člověk s obrnou lícního nervu má na postižené polovině obličeje kamenný výraz, není schopen pohnout svaly postižené tváře. Dalším příznakem parézy lícního nervu je také neschopnost pořádně přivřít oční víčko na postižené straně obličeje. Dolní víčko navíc často i poklesne, takže oční štěrbina nemůže být přikryta. Díky této mezeře můžeme u nemocného člověka také pozorovat tzv. Bellův příznak. Při každém zavření víček se obě oči podívají směrem vzhůru, takže při nedoléhání víček je vidět oční bělmo.
K periferní obrně lícního nervu může dojít z různých příčin, nejčastěji v důsledku virových onemocnění (herpes simplex, herpes zoster), které jsou často doprovázeny bolestivostí především v oblasti ucha. Dále pak různými bakteriálními infekcemi - mezi nejzávažnější patří Lymeská (Lymská) borelióza. K paréze může dojít i v důsledku prodělání traumatu, úrazu v obličeji.
Včasné zahájení léčby a správné rehabilitace je u tohoto onemocnění stěžejní. Pacient musí dodržovat klidový (ve většině případů není nutná hospitalizace) a individuální rehabilitační režim pro co největší návrat funkčnosti lícního nervu a mimických svalů.
Bellova paréza mívá obvykle příznivou prognózu – až 70-90% případů se v průběhu šesti týdnů až 3 měsíců zcela upraví.
Publikováno: 7.7.2015