Mentální anorexie a bulímie

V šeru chodby bohunické Fakultní nemocnice v Brně posedává několik dívek. Všechny je spojuje jedno: nápadná hubenost. Jsou to pacientky MUDr. Miroslavy Navrátilové, vedoucí lékařky Poradny pro poruchy metabolismu a výživy. Jsou to dívky s mentální anorexií a bulímií.

Během vyšetření se nemocným věnuje nejprve nutriční terapeutka Michaela Hamrová, která provádí tzv. antropometrické vyšetření. To spočívá nejen ve zvážení pacienta, stanovení jeho body mass indexu - BMI, ale i změření obvodu paže a lýtka a zjištění množství tělesného tuku. S nemocnými také rozebírá jejich jídelníček a stravovací návyky.  

Na otázku, v čem je léčba mentální anorexie nebo bulimie nejsvízelněší MUDr. Navrátliová odpovídá: "Pacientky nemají zájem o léčbu. To je jedním z charakteristických rysů tohoto onemocnění. Dochází u nich ke změně vnímání, samy sebe vidí jinak. Třeba mě, když se jich ptám, vidí normálně, ale samy sebe vidí tlusté a nechtějí spolupracovat."

Ale mentální anorexie a bulímie může být zákeřná i z jiného důvodu. "Vzhledem k tomu, že v organismu probíhají adaptační změny, pokud lékař, nezabývající se touto problematikou, udělá kompletní biochemické a hematologické vyšetření, nemusí nic odhalit. V tomto je také zákeřnost a smůla tohoto onemocnění." Při vyšetření MUDr. Navrátilová věnuje velkou pozornost vyhodnocení krevních výsledků a výsledků odpadů v moči. Proto dívky, které k vyšetření přicházejí, musí s sebou přinést moč nasbíranou za 24hodin. Z té lze určit skutečný stav vnitřního prostředí organismu u těchto nemocných. Zvláště odhalení bulimie může být problematické. "Na anorektičce je alespoň vidět, že je vyhublá, ale bulimička může mít váhu úplně normální a dokonce i nadváhu", objasňuje MUDr. Navrátilová.

Jednou z pacientek, které pravidelně dochází do této poradny je i osmadvacetiletá Martina. S anorexií bojuje čtyři roky. "Nechtěla jsem zhubnout kvůli kráse, jen jsem nechtěla být tlustá. Potom jsem zjistila, že mě uspokojuje, když jsem hubená, byla jsem na sebe pyšná, že dokážu hubnout. Cítila jsem se výjimečná, zdálo se mi, že dokážu něco víc než ostatní." Asi nejhorší stav prožila Martina loni v zimě, když při výšce 168 cm vážila 40 kilogramů a k tomu se přidal zápal plic. Vůbec jsem si tenkrát neuvědomovala, že mi jde o život. Ale o život skutečně šlo. Nyní Martina váží 52 kg a doufá, že si váhu udrží. Ale ví, že přibráním na váze  ještě vyhráno nemá. "Pokud má pacientka v pořádku vnitřní prostředí, pak teprve ustupují adaptační změny, objevuje se hormonální činnost, dívka dostává menstruaci a tak vlastně i možnost v budoucnu mít dítě. Současně se obnovuje imunitní činnost, upravují se funkce jednotlivých orgánů. Je však ještě třeba, aby  došlo k úpravě psychického stavu, kdy pacientka je schopna jídlo sníst a nemít výčitky či další psychické potíže, které by ji bránily v normálním přívodu stravy.  To je věcí psychiatrické a psychologické léčby", vysvětluje lékařka.

O své pacienty MUDr. Miroslava Navrátilová pečuje nejen ambulantně, ale také upravuje jejich vnitřní prostředí a tělesný stav na psychiatrické jednotce intenzivní péče a specializovaném oddělení pro nemocné s poruchou příjmu potravy. A je to právě ona, které řada pacientek, trpící tímto zákeřným onemocněním, vděčí za záchranu života.

(redakce)

Aktualizováno: 3.6.2010

Doktor ve Vašem okolí