Deprese, sebepoškozování a sebevražedné sklony

Deprese, sebepoškozování a sebevražedné sklony

Petr  |  návštěvník  |  Praha
Dobrý den,
Jmenuji se Petr, je mi 31 let a už dlouhou dobu se na mě valí jenom problémy, je toho na mě už prostě moc a jediné mé přání je to mít už rychle za sebou. Dospěl jsem už do fáze, že několik měsíců myslím jenom na sebevraždu, už se nechci trápit a nevidím žádné světlo na konci tunelu. Myslím jen na to, kde, kdy a jakým způsobem, abych neuvedl lidi zbytečně do podezření, že něco chystám. Na internetu si pročítám články o sebevrazích a způsobech, jaké využili a hodnotím nejlepší variantu, tedy nejvyšší šanci k úspěchu, byť třeba skoku, utopení, oběšení atd. se na jednu stranu velice bojím, ale hlava mě nutí neustále o těchto variantách přemýšlet. Jsou ale i jiné možnosti, které hodnotím a dá se říci, že čekám na vhodnou konstelaci. Už odmala, kdy jsem byl ve škole terčem šikany se to se mnou tak nějak vleče, jsem bázlivý, neprůbojný, introvert, nesnáším hádky a vyhýbám se veškerým konfliktům. Nejradši jsem sám, s kamarády jsem po škole ztratil přímý kontakt kromě facebooku, ale buď nemám čas a nebo se mi nechce o tom s nikým mluvit, byť matce jsem již dal najevo, že trpím depresemi, úzkostmi, svírá se mi často hrudník a při velké stresové zátěži, cítím vnitřní stres, hůř se mi dýchá, mám pocity na zvracení a silnou bolest hlavy. Partnerka je mým opakem, výbušná, cholerická, po mozkové mrtvici, rakovině s hypertenzí, endoprotézou kyčle atd. Mívám doma často v uvozovkách Itálii, nadávky, ponižování, mívám pocity marnosti a bezcennosti, neměl jsem se narodit, nevěřím si, mám nízké sebevědomí. Do toho problematické děti partnerky, které jsou z ústavu, sociální problémy, časté stěhování kvůli špatným majitelům či sousedům, za zády neustále OSPOD a sociálka, úmrtí mého otce, teď dluhy a exekuce, soudy, často brečím, v práci se to snažím nedávat najevo, ale je to obtížné předstírat, že se nic neděje. S partnerkou chodíme jak do občansko-právní poradny, organizace Archa, Člověk v tísni. U psychologa jsem byl už jednou v minulosti, ale vůbec mi nepomohl, jen si vzal peníze, obávám se, že těch problémů už se nakupilo prostě tolik, že jiná cesta, než to ukončit, není a oponování, že tím ublížím rodině a blízkým a nebo, že je to sobecké, na mě nějak nepůsobí, prostě už jsem toho schytal za ty roky tolik, že už mi je všechno jedno. Před myšlenkou to ukončit jsem se začal sebepoškozovat, špendlíkem jsem si dřel kůži na rukou až do krve, časem jsem sáhl i po noži a řízl jsem se do stehna, doteď mám na něm památku. Mám obavy, že příště by to už nebylo do nohy. Nepiji alkohol, žádné drogy neberu, sex jsem neměl od března 2017. Občas jsem si vzal při velké depresi Escitil nebo Lexaurin, ale nějakou zásadní změnu k lepšímu jsem nikdy nepozoroval. Spánek mám rozhozenej i kvůli třísměnnému provozu. Jsem schopný i tři dny nespat a i přes krize fungovat. Na svoje zájmy buď nemám náladu, čas nebo podmínky. Když jsem byl v pohodě, měl jsem lepší životní styl a návyky, teď i ty základní osobní návyky zanedbávám a nějak mě to netrápí. Cítím se prázdný a skoro nic mě nebaví, jen přežívám a moc se bojím toho, co přijde. Bojím se i cizích lidí a komunikace po telefonu. Nedokážu řešit problémy, kupí se a já se místo řešení bojím, otočím se a nechám věci plynout. Po smrti táty se mi, když si na něj vzpomenu, začne ozývat jeho hlas v hlavě a volá mě k sobě. Život jsem si podělal svojí naivitou a důvěřivostí a už takhle dál nemůžu, nevím, jak dlouho ještě v tomhle stadiu vydržím, když všude vidím jen záminku k tomu dostat se na druhou stranu. Nevěřím, že by mi někdo dokázal pomoci, myslím, že to mám nastavené k tomu ukončit to, a když by to nevyšlo, tak i opakovaně, dokud se to nepovede. Dopis na rozloučenou jsem psal už třikrát, ale zatím ho nebylo třeba, až mě to zase chytne, zase mě to donutí ho napsat. Děkuji Vám za pochopení a Vaše reakce.

Petr
Mgr. Zbyněk Bohdal  |  Basic member  |  Trhové Sviny
  • 287 odpovědí
  • 13 Likes
Vážený Petře,
máte řadu, řadu problémů které by bylo třeba neodkladně začít řešit. Bylo by vhodné se co nejdříve obrátit na odbornou pomoc - lékaře psychiatra, který by pomocí vhodné medikace "utlumil" stavy, které prožíváte a v ruku v ruce s ním vyhledat kvalitní psychologickou pomoc. Nehleďte na předchozí špatnou zkušenost a najděte si člověka, je jedno zda muže či ženu, který Vám "sedne". To je v psychoterapii velmi důležité, ale vyplatí se to. Je možná psychoterapie jak individuální, tak i skupinová, či kombinace obojího. Důležité je, aby jste se co nejdříve zbavil toho co vnímáte, co Vás pronásleduje,... . Proto nesmíte být sám se sebou!!! Jste mladý muž a podstatnou část života máte ještě před sebou a aby byla kvalitní, tak stojí se o to "poprat" a čím dříve, tím lépe.
Nejsem z vašeho regionu, ale vím, že v Praze je celá řada. Možná, že by i pomohla změna prostředí - přestěhovat se do jiné lokality. Rozhodnutí je však jen a jen na Vás!

Přeji hodně zdaru a hlavně nic neodkládat! Mgr. Bohdal

Související recenze a zkušenosti

Doktor ve Vašem okolí