Notice: Trying to get property of non-object in /data/www/medved/application/widgets/NewsletterSubscriberSideWidget.php on line 112
Degenerace žluté skvrny (makulární degenerace)

Degenerace žluté skvrny (makulární degenerace)

Pojmem makula se označuje místo na sítnici, kde je největší hustota čípků, a tedy nejostřejší vidění. Postižení tohoto místa vede k závažné poruše zraku a je také nejčastější příčinou slepoty.

Toto onemocnění vzniká v 90% s postupujícím věkem, potom hovoříme o stařecké, nebo také senilní makulární degeneraci (ARMD). Ve zbývajícím procentu se makulární degenerace objevuje u dětí nebo mladých lidí ve formě Bestovy makulární degenerace nebo Stargardtovy nemoci. Tato onemocnění vznikají na podkladě dědičnosti. Hovoříme také o makulární juvenilní degeneraci.

U makulární degenerace dochází k porušení oblasti sítnice, která vytváří střed zorného pole a umožňuje schopnost barevného vidění. V důsledku toho vzniká závažná porucha centrálního zorného pole. V jeho středu pacient vidí šedý stín až černou skvrnu. Periferní vidění  přitom zůstává neporušené.

Makulární degenerace může probíhat ve dvou formách – suché (atrofické) a vlhké (exudativní).

Při suché makulární degeneraci se žlutá skvrna (makula) ztenčuje a pod ní se hromadí části rozpadlé tkáně. Většinou tato forma předchází rozvoji vlhké makulární degeneraci. Ta se také nazývá hemoragická. Pod sítnicí se tvoří nové nakupené cévky, které začínají tlačit a trhat sítnici. Dochází k mikroskopickým krvácením, která vedou k zajizvení tkáně sítnice a závažné poruše vidění.

Příznaky makulární degenerace

Mezi nejčastější příznaky patří rozmazaná šedá nebo černá skvrna v centru zorného pole (tzv. centrální skotom). Postižený vidí deformované rovné linie, rozmazané písmo nebo neodpovídající tvar různých předmětů. Dochází také k postižení vidění barev, které se zdají vybledlé. Postranní vidění zůstává ostré na jednom nebo obou očích.

Příčiny makulární degenerace

Příčinou makulární degenerace mohou být vysoký krevní tlak nebo ateroskleróza, které ovlivňují krevní zásobení sítnice. Podíl mají také volné radikály, které se usazují v tkáni sítnice. Mezi rizikové faktory patří věk, kouření, dědičnost, kardiovaskulární onemocnění, nadměrné vystavování očí slunečnímu světlu. Větší dispozici mají lidé bílé pleti.  

Diagnostika makulární degenerace

Kromě základního očního vyšetření se pro správnou diagnostiku makulární degenerace využívá tzv. Amsler mřížkový test. Jedná se o vzor čárové mřížky s černou tečkou ve středu. Na tu se zafixuje oko. U zdravé makuly se čáry mřížky jeví jako rovné, ale u jejího postižení dochází k  deformacím viděných čar, jeví se zakřivené a zvlněné. Tradičně jsou barvy testu černobílé, ale pro časnou detekci choroby se ukázalo jako výhodné využívat citlivější formu – kombinace modré na žluté barvě.

Důležité je také vyšetření fluorescentní angiografií, která zobrazí abnormální cévní procesy na sítnici.

Léčba

Léčba makulární degenerace zůstává i v současnosti závažným problémem. Na suchou formu onemocnění terapie prakticky neexistuje nebo je ve fázi výzkumu. Ukazuje se, že velký význam v prevenci má podávání velkých dávek antioxidantů (vitamín A, C , E, selen, zinek), které vychytávají volné radikály.

Při vzniku a rozvoji vlhké formy makulární degenerace hraje roli laserová fotokoagulace.

Nové naděje v léčbě vzbudily fotodynamická terapie a transpupilární termoterapie, které využívají diodové lasery s radiací v červené a infračervené části spektra. Diodový laser má řadu výhod, především šetří průhledné tkáně a částečně prochází zkalenými optickými částmi, což je výhodné u nemocných s kataraktou.

K novějším léčebným postupům náleží také aktinoterapie. Ionizující záření potlačuje nežádoucí růst cévní tkáně a tlumí zánětlivé reakce.  

Prevence makulární degenerace

Protože léčba makulární degenerace je velmi obtížná a onemocnění nelze vyléčit, ale pouze zastavit ve fázi, ve které se právě nachází, má prevence této choroby zásadní význam. Jednoznačně je třeba omezit kouření, snížit hladinu cholesterolu, zvýšit přísun antioxindantů ve stravě a pečlivě oči chránit před slunečním zářením pomocí tmavých brýlí. Důležité jsou pravidelné návštěvy očního lékaře nad 45 let věku, kdy se může choroba objevit.

Pokud již pacient makulární degenerací trpí, je třeba se orientovat na dosud zachované periferní vidění. Lze provádět nácvik vidění mimo makulu. Je třeba myslet také na psychologické důsledky tohoto onemocnění. Vhodné je pacienta informovat o optických pomůckách a úpravě osvětlení, které může využívání postiženého zraku zlepšit.

(redakce)

Aktualizováno: 30.7.2013

Doktor ve Vašem okolí