Špatné dioptrie = řízení jako pod vlivem drog

Autor:

Lesklá vozovka, oslňující světla protijedoucích automobilů a k tomu nedostatečně korigované dioptrie, to všechno může skončit zpomalenou reakcí nebo přehlédnutím překážky v cestě a dalšími následky. V zimě tak mohou oči „pěkně“ znepříjemnit cestování.

Řidič potřebuje mít v pořádku všechny zrakové funkce – tedy zrakovou ostrost, zorné pole, barvocit, schopnost vidění za snížené viditelnosti a 3D vidění. Pokud má špatně korigovanou oční vadu a usedne za volant, není v jízdě natolik pozorný a jistý a jeho řízení se dá přirovnat jízdě pod vlivem alkoholu nebo drog.

Podle odborníků Oční kliniky DuoVize by měl každý řidič navštívit očního lékaře alespoň jednou za dva roky, ideálně však každý rok. "Každý za volantem reaguje podle toho, jak vidí. Od toho se vše odvíjí na silnici. Na ostrém zraku tak záleží," upozorňuje MUDr. Lucie Valešová, primářka Oční kliniky DuoVize, a uvádí příklad: "Je důležité včas vyhodnotit situaci na silnici a rychle zareagovat a to umožní jen správně zkorigované dioptrie."

Pozor na slepý moment

Základem je ostré vidění na blízko i do dálky. Řidič sleduje, co se děje před ním na silnici, ale zároveň se dívá i palubní desku. Při pohledu na tachometr potlačuje vnímání dění na cestě. Teprve až po zpracování informace o rychlosti se oči vrátí do původního postavení a mohou sledovat vozovku. "Proces přeostření v tomto případě z tachometru na vozovku ovlivňuje mnoho faktorů. Mezi ně patří věk, kondice, pozornost či zkušenosti řidiče. Průměrně trvá takové přeostření 0,5 až 3 sekundy. Při jízdě rychlostí 100 kilometrů za hodinu za tento čas ujede vůz 14 až 83 metrů. Při rychlosti 160 kilometrů za hodiny je to 22 až 133 metrů. Během této doby řidič prakticky nevnímá dění na vozovce," upozorňuje MUDr. Lucie Valešová.

gps driving 2 1353290 639x414

Tento "slepý moment" výrazně komplikuje a ještě více prodlužuje případná oční vada, především nekorigovaná krátkozrakost, dalekozrakost, astigmatismus či šedý zákal. "Nedostatečně korigované dioptrie navíc přináší i další problém – bolesti hlavy, horší soustředění, únavu očí a zamlžování obrazu před sebou," upozorňuje Valešová.

Někteří řidiči jsou barvoslepí

Jeden ze sta řidičů trpí poruchou barvocitu nebo úplnou barvoslepostí. Tato vada postihuje častěji muže. K nejčastější poruše patří vnímání červeno-zeleného spektra. Většina řidičů ale o svém problému ani neví. Barvoslepost je geneticky podmíněná a neexistuje pro ni léčba. Je však důležité, aby o ní řidič věděl a uměl pak onemocnění přizpůsobit svou jízdu.

Do auta přibalit slzy

Obdobně jako pobyt ve vytápěných prostorách se suchým vzduchem může i topení v autě narušovat tvorbu slzného filmu. Suchým očím tak pomohou takzvané umělé slzy. "Syndrom suchého oka se projevuje pocitem suchých, unavených, červených očí, pocitem písku, svrběním nebo třeba oteklými víčky. Patří k tomu i zvýšené slzení," vysvětluje primářka brněnské Oční kliniky NeoVize Šárka Skorkovská.

Řidiči by tak měli přibalit na cestu umělé slzy. Možným řešením tohoto problému jsou i takzvané ucpávky slzných kanálků.

Starší generace na silnici = riziko

Jsou starší 65 let a často mají neléčený šedý zákal, tak se dají popsat rizikoví řidiči. "S postupně přibývajícím věkem ztrácí schopnost soustředit se, rozlišovat detaily za zhoršených světelných podmínek, vnímat pohybující se objekty, hůře snáší i oslnění od protijedoucích aut, starší řidiče také často trápí šedý či zelený zákal nebo věkem podmíněná makulární degenerace," upozorňuje Šárka Skorkovská z Oční kliniky NeoVize. Tyto stavy pak negativně ovlivňují řízení. Oční lékaři proto doporučují vyšetření zraku (jak vyšetření probíhá si můžete přečíst ZDE >>) alespoň jednu za rok.

Nejjednodušším řešením odstranění dioptrických vad je u mladších řidičů trvalé odstranění dioptrií bezbolestným laserovým zákrokem nebo nitrooční operací. U šedého zákalu je jediným řešením operace, a to klasickým způsobem anebo nadstandardním za pomoci laseru LenSx (info o tomto laseru).

Publikováno: 15.8.2016

Diskuze k tématu