Komplikace po zákroku ReLEx Smile

S klinikou Ge. mám velice špatnou zkušenost. Když se u mě dva dny po zákroku objevily závažné komplikace, volala jsem na telefonní číslo, které mi spolu s dalšími dokumenty předali, a na které bylo možné se v případě komplikací obrátit. Dovolala jsem se na recepci, kde mi nekvalifikovaná osoba sdělila, že silná bolest a světloplachost, při které neudržíte oči otevřené déle než dvě vteřiny, je běžným jevem po zákroku ReLEx Smile. Na pooperační kontrole, která následovala den po tomto telefonátu a byla domluvena ještě před zákrokem, který prováděla MUDr. I.Š., jsem se velice necitlivým způsobem dozvěděla o tom, že mám nasedající infekci a hlubokou intersticiální keratitidu. Problém byl ze strany personálu poněkud bagatelizován. Ve špatné psychické kondici z právě vyslechnutého rozhovoru, v bolestech a s nemožností otevřít oči (a tudíž i číst) jsem dostala na podpis Informovaný souhlas s poskytnutím zdravotní péče, s jehož obsahem jsem nebyla seznámena. Následoval výplach rohovkových kapes na obou očích a aplikace ATB. Při odchodu z operačního sálu se za mnou doslova zaklaply dveře, nikdo z personálu se nezeptal, jestli mám odvoz, já přitom nemohla vůbec otevřít oči a neviděla jsem. Když jsem téhož dne na kliniku v ukrutných bolestech volala a chtěla mluvit s lékařkou, která mě operovala, bylo mi bez špetky lidskosti sděleno od recepční, že si mám zavolat druhý den (bylo něco kolem půl páté), a že pokud mám nějaký problém, mám si zajet na pohotovost, což jsem také udělala, to mi následující den (a také ještě několikrát poté) bylo vyčteno. Klinika se snažila vinu svést na mě – že prý jsem měla špatně odlíčenou řasenku před zákrokem atd. Při zapisování do dokumentace lékařka naměřené hodnoty manuálně upravovala a snižovala v jejich prospěch, dále mi preventivně předepsala Vorikonazol – když jsem při další kontrole řekla, že tento lék po přečtení nežádoucích účinků (velmi časté a časté) jíst z pouze preventivních důvodů nebudu, paní doktorka se mi vysmála, že bych nesměla jíst ani paralen. Následovalo několikaměsíční léčení, prokládané lhaním, bagatelizováním (vypíchnu např. "Proč pláčete? Tak nevidíte, no, lidi žijou s mnohem horšími problémy...; To bude dobrý, koupíte si brejličky"). Od začátku se klinika ke způsobenému traumatu a vzniklému problému s trvalými následky staví dost neprofesionálně a pasivně, ohání se floskulí, že medicína není 100% neomylná... v celém přístupu jaksi postrádám lidskost a pochopení.