Pozor na hezkou slupku, pod kterou chybí jádro

Ve svém oboru je skutečným specialistou. A právě zaměření na chirurgickou část implantologie jej vede ke kritickým postojům k dentální turistice. Jak svou skepsi zdůvodňuje a proč se zahraniční klientele spíše vyhýbá? Na toto téma jsme hovořili s Doc. MUDr. Antonínem Šimůnkem, CSc.

Pane doktore, zaměřujete se ve své stomatologické praxi na zahraniční klientelu?

simunek

Ne, po pravdě řečeno, my se zahraniční klientele vyhýbáme. Ale samozřejmě i tak pacienty ze zahraničí máme, protože je nemůžeme poslat pryč, když přijdou.

A za jakými zákroky nejčastěji cizinci přijíždějí?

V našem zařízení děláme pouze implantologii a v té se specializujeme pouze na její chirurgickou část. A pokud přijedou, tak to kvůli tomuto jedinému typu zákroků.

A obecně z možných zákroků si netroufám říci. Je mnohem snazší cizincům zuby spravovat než implantovat. Implantace není zákrok na jeden den nebo týden, ale třeba na rok a půl. Nedovedu si představit, že by sem někdo jezdil například z USA. Dentální turistika není synonymum k turistice za implantáty. K nám pokud už přijede cizinec, tak z podstaty oboru musí jezdit opakovaně.

Ze kterých zemí nejčastěji cizinci přijíždějí?

Jsou to lidé z Ukrajiny, Ruska, pobaltských států, dále například z Japonska, pak Italové, Švýcaři, Němci, Švédové a Angličani. Ze zámoří Američani i Kanaďani. A samozřejmě Slováci, kteří jsou pro nás z cizinců nejméně problémoví.

Můžete uvést, kolik zhruba procent zahraniční klientely máte?

Snažíme se jich mít co nejméně. Odhaduji to maximálně na 3%. Nemáme zvláštní ceny pro cizince, takže i pro to pro nás nemá cenu usilovat o zahraniční klienty.

Mohl byste charakterizovat typického zahraničního klienta?

Je to různé. Buď to je opravdu cizinec, který nemluví česky, v Čechách v životě nebyl a jde sem pro to, aby ušetřil. Takový pacient je „ špatný“ v tom smyslu, někde nasbírá nějaké informace, jak by se co mělo udělat, přijde sem, chce to udělat přesně, jak slyšel, přestože to je nesmysl a snaží se na lékaře dohlížet, aby svou práci náhodou neodvedl špatně. Potom jsou cizinci, a těch je většina, jsou také ze západu nebo například z Ruska, ale jsou to emigranti, kteří mluví česky. A přestože například od roku 1968 žijí v Kanadě, mají českou mentalitu a domluva s nimi je daleko snazší. U nich je hlavním omezením to, že jsou zdaleka. Specifikum jsou Slováci, ti jsou pro nás prakticky stejní jako česká klientela.

Jakým způsobem si myslíte, že se zahraniční klientela dozvídá o českých lékařích?

O nás jednoznačně z internetu, potom se ozvou buď mailem, nebo telefonicky. Setkáváme se také s tím, že se k nám cizinci dostanou na základě doporučení nějakého svého známého z České republiky. Většinou pak přijedou společně.

Máte prezentaci Vašich webových stránek v cizím jazyce?

Ano, máme. Ještě z doby, kdy jsme si mysleli, že cizinci nám mohou něco přinést. To byla 90. léta, než jsme pochopili, že to tak není.

Od některého z lékařů jsme dokonce slyšeli, že zahraniční klienty chtějí lékaři, kteří je zatím nevyzkoušeli.

Stoprocentně. Když je doktor, který má dobrou tuzemskou klientelu, tak se většinou neobrací ke klientele zahraniční. Někteří z lékařů, specializující se na zahraniční pacienty, potřebují pouze rychle vydělat peníze.

Postačuje Vám, pokud klient zašle například svoje předoperační vyšetření a rentgeny nebo trváte na tom, že si vše provádíte sami a teprve potom přistoupíte k zákroku?

Postačuje nám v podstatě rentgen, ale ten si raději děláme sami, protože každý přístroj má své zvětšení a to je pro nás zásadní věc, na rozdíl od všech ostatních oborů.

Jaký typ zařízení podle Vás cizinci nejčastěji vyhledávají? Hledají spíše větší komplexní kliniku nebo malé zařízení?

Myslím si, že vybírají dost povrchně a že si vybírají taková zařízení, která si budují viditelnou tvář a jméno. Problém těchto klinik někdy bývá v tom, že tam pracují nezkušení lékaři.

Často je to pěkná slupka, ale chybí jádro. Pacient v podstatě nemá šanci rozeznat dobrého doktora od špatného a tak hodnotí podle zevnějšku.

Domníváte se, že u cizinců jsou větší rizika komplikací nebo jsou hůře informovaní o možných komplikacích?

Určitě jsou větší forenzní rizika. Když něco uděláte špatně, něco se nepovede, tak běda. To je zřejmě stejné jako všude na západě. Tam se platí za ošetření vysoké částky a doktor má skutečně odpovědnost, a když něco pokazí, tak si to těžce odnese.

Myslíte si, že bude mít zdravotní turistika ve stomatologii rostoucí tendenci?

Spíše si myslím, že ne. I z toho důvodu, že ceny se budou vyrovnávat a cizincům to bude stále méně stát za to. A podle mého názoru, seriózní pracoviště se na cizince specializuje málokdy.

Je pro zdravotní turistiku důležitá lokace?

Jistě, příhraničí a velká města tuto klientelu mají více. Do malých měst asi sami od sebe jezdit nebudou.

Myslíte, že čeští stomatologové mají kapacity uspokojit zahraniční klientelu?

Pokud je to pro ně výhodnější, tak se může stát, že neuspokojí požadavky české klientely a uspokojí zájem cizinců. Doktor nemá povinnost brát přednostně české klienty. Pokud sem cizinci budou jezdit, bude to v tomto ohledu náročnější, ale zase se to vyladí, protože bude více zubařů.

Máte mezi svou klientelou cizince žijící v naší republice?

Ano, ale úplně okrajově. Ale podle mého názoru se i tito cizinci soustřeďují spíše v Praze. A paradoxně asi třetina našich českých pacientů je z Prahy.

Slyšel jste o případech, kdy zahraniční agentura, obrazně řečeno „sesbírá“ autobus klientů, přiveze je do Prahy, kde je ošetří a odvezou zpět? Co si o tom myslíte?

Myslím si, že to může takhle fungovat, ale slušný zubař to nedělá. Tímhle se neživí lidi na úrovni. Ten, kdo něco umí, takovéhle věci nedělá.

Aktualizováno: 19.8.2010