Dárcovství vajíček  

Vajíčka může darovat žena dárkyně, jenž je stimulována pouze k tomuto účelu. Dále to může být žena, která má přebytek vajíček po stimulaci z důvodu podstoupení vlastního cyklu IVF. Pro dárcovství musí být splněna určitá kriteria. Darovaná vajíčka přijímají ženy s genetickým onemocněním nebo ty, od nichž nelze získat vajíčka vlastní.

Jedná se o metodu, při které žena - dárkyně poskytne své neoplozené vajíčko ženě, která z různých důvodů nemá vlastní gamety (pohlavní buňky). Dárcovství pohlavních buněk se vyvinulo spolu se snahou pomoci neplodným párům. Hned u počátku asistované reprodukce hrálo velkou roli dárcovství spermií. Dárcovství vajíček je komplikovanější a rozvinulo se později ruku v ruce s IVF (in vitro fertilizaci) a embryonálnímu transferu.

Kdo může využít tuto metodu

Metoda byla vyvinuta pro ženy, které netvoří vlastní vajíčka.

Jedná se o ženy:

  1. po chemoterapii

  2. po zákroku na vaječnících

  3. starší, které jsou už po menopauze

  4. s Turnerovým syndromem (genetická porucha, při které se narodí miminko ženského pohlaví s genetickým zápisem XO – chybí druhý X chromozom)

Metoda byla dále použita u:

  1. žen, které jsou rodinně zatížené genetickou chorobou.

  2. žen, které produkují trvale defektní vajíčka a nebo prodělaly několik neúspěšných IVF cyklů s vlastními vajíčky.

Příjemkyně

Obecně pro příjemkyni platí, že musí být zdravá a musí mít dělohu reagující na hormonální podněty. Ideální věk je 18 - 48 let, ale horní hranice není takřka omezená, a proto se v souvislosti s dárcovstvím vajíček vedou stále etické diskuze. Ve kterých je hlavním tématem vysoký věk matek.

Dárkyně

Pro darování vajíček platí přísná pravidla. Dárkyně musí být zdravá žena ve věku do 35 let, která dobrovolně poskytne své gamety (pohlavní buňky). Dárkyně podstoupí fyzikální i genetické vyšetření. Je také vyšetřena na sexuálně přenosné choroby jako je HIV, syfilis a hepatitidy B,C. Dále je vyšetřena endokrinologem a gynekologem. Dárcovství je v České republice vždy anonymní, dobrovolné a bezplatné, ale bohužel v dnešní době je vajíček málo, a také neexistuje žádná vaječná banka jako je tomu u spermii, a proto jednotlivé kliniky nabízejí dárkyním vajíček velmi zajímavou finanční odměnu, která se pohybuje okolo 15000 - 20000. Dnes zatím nemáme klinické zkušenosti se zmraženými vajíčky. Běžně se používá kryokonzervace (mražení) embryi, ale vajíčka jsou mnohem náchylnější tkáň. Vědci se však intenzivně jejich konzervací zabývají a snaží se stanovit postupy, šetrné kryokonzervace. Tato metoda by umožnila skladování vajíček a vznik vaječných bank, které by fungovaly podobně jako spermatické banky. Příjemkyním se většinou sděluje výška, barva vlasů, barva očí a velikost dosaženého vzdělání dárkyně. Záleží na klinice jaké si klade podmínky dárcovství, ale pravidlem je, že jako dárkyně se přijímají ženy alespoň s maturitou. Stejné pravidlo platí i pro dárce spermatu.

Dárkyně se dělí na:

  1. anonymní ženy, které chtějí darovat gamety

  2. ženy, které přicházejí s konkrétním neplodným párem, většinou se jedná o někoho z rodiny, nebo kamarádky. Lékaři ovšem páru nezajistí vajíčka ženy, která s nimi přichází, právě proto aby zajistili anonymitu dárkyně a předešli tak těžce řešitelným sociálním vztahům.

  3. ženy , které se samy léčí z neplodnosti a kterým lékaři hormonálně navodili hyperovulaci (stav, kdy během jednoho cyklu dozraje více vajíček např. 15)

Dárkyně by měla být spolupracující zodpovědná osoba, která pravidelně užívá hormonální terapii. Dále jí také čeká odběr, který vyžaduje jednodenní hospitalizaci. Vaječník se punktuje jehlou pod ultrazvukovou kontrolou v celkové anestézii.

Dárkyně musí podstoupit hyperstimulační léčbu hormony, a to pro ní znamená jisté riziko. Toto riziko, které je stejné i pro hyperstimulované ženy v rámci vlastního IVF, je nebezpečí OOHSS ovariálního hyperstimulačního syndromu. Jedná se o syndrom s lehkým až závažně těžkým průběhem. Tělo reaguje na hormonální léčbu, která je nepřirozeně vysoká a má za cíl produkci nadměrného počtu zralých folikulů (váčky obsahující vajíčko připravené k oplodnění). Citlivé na hormonální léčbu jsou téměř všechny ženy, ale jen u zhruba 1% vyžadují komplikace léčbu. U zhruba 23 % se objeví mírné problémy s otoky a tlakem v břichu. Časově se lékaři setkávají s hyperstimulačním syndromem časným a pozdním. Časný se projevuje 3 - 7 den po aplikaci Hcg (lidský choriotropní hormon), který u žen vyvolá ovulaci. 12 - 17 den po aplikaci Hcg nastupuje pozdní ovariální hyperstimulační syndrom. Projevy jsou připisovány na vrub vysoké hladině Hcg, která při normální ovulaci nenastává. Patří mezi ně: zvýšené prosáknutí tkání, volná tekutina v dutině břišní a hrudní. Takový výrazný úbytek tekutin z cév vede k sníženému tlaku, zvýšené srážlivosti krve, která se může projevit emboliemi a trombózami. Pacientka s lehkou formou pociťuje tlak v břišní dutině. Symptomy se stupňují a muže nastat zvracení a průjem. Díky silné dehydrataci může stav vyústit až k selhání ledvin. Lékař pod ultrazvukovou kontrolou vidí výrazně zvětšené vaječníky a ke správné diagnóze ho vede také výrazně oteklý genitál. Léčba je symptomatická. Mnohdy postačí klid na lůžku a kontrola laboratorních parametrů. Při velkých obtížích spojených s volnou tekutinou se mohou lékaři rozhodnout pro punkci (vpichem odsátí tekutin). Je nutné sledovat laboratorní hodnoty srážení krve a popřípadě zahájit proti srážlivou terapii (heparinem, nízkomolekulárním heparinem). U velmi těžkých případů je nutné přistoupit k přerušení těhotenství. Stav se může zkomplikovat natolik, že může dojít k prasknutí vaječníku a lékař se akutně musí rozhodnout pro jejich odnětí.

Postup

Při asistované reprodukci darovaných vajíček se používají dva postupy. Při prvním jednodušším modelu jsou vajíčka dárkyni odebrány a kultivovány s předem připravenými spermiemi, které jsou po dobu stimulace uchovány zmražené. Embrya jsou potom zmraženy a příjemkyně má dostatek času připravit se na zákrok. Druhá metoda je podobná, ale vzniklá embrya jsou hned implantována. Metoda je náročnější hlavně kvůli koordinaci stimulace dárkyně a příjemkyně. Odebraná vajíčka musí být oplozena spermiemi do 16 hodin po odběru. Příjemkyně užívá estrogeny alternativně 10 - 50 dnů. V té době naroste sliznice natolik, že je schopna přijmout embryo. Velikost intervalu podávání estrogenu je dostatečně veliká, aby lékař mohl dobře naplánovat přenos embryí. Poté, co se dárkyni odeberou vajíčka a oplodní je předem připravenými spermiemi, začne příjemkyně užívat progesteron. K implantaci dochází v tzv. IMPLANTAČNÍM OKÉNKU, což je časový interval od 2. dne podávání progesteronu do 6 dne. V tomto období je sliznice nejlépe připravena k přijetí embrya.

Rizika

O jednom z nejzávažnějších rizik se zmiňujeme již výše, jedná se o ovariální hyperstimulační syndrom. Další komplikace, které hrozí DÁRKYNI je krvácení při vpichu odběrové jehly. Krvácení může být poševní, kdy dojde k poranění cévních struktur nad poševní klenbou. Příznakem je krvácení z pochvy. Dále může dojít k poranění cévních struktur v okolí vaječníku a tím dojde ke krvácení do dutiny břišní nebo do hlubších vazivových prostor na zadní straně dutiny břišní (retroperitoneum). V tomto případě dojde k velmi závažnému stavu, při kterém pacientka pociťuje bolest břicha, hůře se jí dýchá a má zrychlený srdečná tep. Záhy se také dostává do šokového stavu, který se musí bezpodmínečně řešit. Lékař provede laparotomickou revizi orgánu malé pánve (chirurgický výkon pomocí optické kamery a nástrojů vnořených do břišní dutiny). Další komplikace jsou spojené s otevřením prostorů břišní dutiny vůči vnějšímu okolí. Tím se vytvoří volný průchod infekci. Ženě PŘÍJEMKYNI hrozí riziko mimoděložního těhotenství, nebo riziko vícečetného těhotenství. Riziko přenosu pohlavních nemocí je velmi malé. Jednak jsou dárkyně předem testované, a také při odběru a implantaci by došlo k přenosu minimální dávky, která by k rozvoji infekce nevedla.

Právní systém

V České republice neexistuje právní předpis, který by se přesně týkal dárcovství vajíček. Proto se všechno ohledně asistované reprodukce řídí Zákonem o rodině. Matkou je tedy žena, která dítě porodila. Otec je manžel matky. V případě umělého oplodnění oba rodiče podepisují na klinice asistované reprodukce souhlas s oplodněním dárcovských gamet a tedy otcem je muž, který podepsal souhlas s umělým oplodněním. Nesezdaní rodiče také podepisují souhlasné prohlášení rodičů na matrice (podepisuje se i u nesezdaných rodičů při oplodnění přirozenou cestou). Dále se kliniky asistované reprodukce řídí zákonem 227/2006 sb. Který ustanovuje pravidla pro použití lidských embryonálních buněk pro výzkum. Partnerům, kteří absolvují hyperovulační cyklus při asistované reprodukci, je odebráno mnohem více vajíček a vznikne mnohem více embryi než kolik jich mohou lékaři implantovat. Další postup je tzv. kryokonzervace (uchování díky mrazu). Pár může zmražená vajíčka použít při dalším z cyklů umělého oplodnění nebo je poskytnout jinému neplodnému páru a nebo nadbytečné embrya poskytnout lékařům k výzkumným účelům. K tomu je nutné podepsat souhlas. Takovýto výzkum provádí instituce, která má ze zákona oprávnění jej provádět.

Financování

Pár, u kterého je nutno použít dárcovské gamety, si tuto metodu připlácí. Platí v podstatě finanční odměnu dárkyni.

Aktualizováno
   
Poraďte se s odborníkem v oboru Dárcovství vajíček

IVF Zentren Prof. Zech – Pilsen s.r.o., centrum reprodukční medicíny a genetiky Plzeň



Zeptejte se lékaře
Položte dotaz v online poradně