Co je to šedý zákal a jaké jsou jeho příčiny?
Šedý zákal (katarakta) je onemocnění, při kterém dochází k postupnému zkalení čočky. Průnik světla dopadajícího na sítnici je tak omezen a dochází ke zhoršení zrakových funkcí.
Ve věku nad 65 let je určitý stupeň zkalení čočky patrný až u 50% populace a nad 75 let je šedým zákalem postiženo až 70% obyvatel. Patogeneze tvorby katarakty má multifaktoriální charakter. Pro senilní přeměnu jsou typické hlavně chemické změny čočkových proteinů s tvorbou pigmentace, nižší koncentrace draslíku a aminokyseliny glutathionu, vyšší koncentrace sodíku a vápníku a zvýšená hydratace čočky. Zvyšuje se hmotnost čočky a její předozadní rozměr, klesá akomodační schopnost (schopnost zaostřit).
Rozdělení katarakty
Kataraktu podle převažujícího zkalení rozdělujeme na
kortikální
nukleární
subkapsulární zadní
Kortikální katarakta je obvykle oboustranná. Zpočátku se projevuje malými vakuolami v přední nebo zadní koře čočky, dále trojúhelníkovitými zákaly s vrcholem mířícím do centra čočky. Pacient může pozorovat první obíže při jízdě autem za šera nebo tmy, kdy je oslňován protijedoucími vozidly.
Nukleární katarakta se vyvíjí pomalu, bývá obvykle také oboustranná. Pacientovi způsobuje větší problémy při pohledu do dálky než do blízka, dochází také k poruchám barevného vidění nejvíce v modré barvě. Biochemické změny v čočce vedou k myopizaci poka ( oko se stává krátkozrakým). Někteří pacienti jsou v důsledku myopizace opět schopni číst bez brýlí.
U zadní subkapsulární katarakty je zákal lokalizován v zadní vrstvě kory, obvykle v místě optické osy oka. Je častější u mladších pacientů. Více je omezeno vidění nablízko než vidění do dálky. Tento typ šedého zákalu může také vzniknout po dlouhodobém podávání kortikosteroidů, po intraokulárním zánětu nebo jako důsledek působení radiace.
Ke zkalení čočky však může dojít také z jiných důvodů, než je stárnutí:
Léková katarakta je způsobena užíváním léků – kortikosteroidů, fenotiazinů, amiodaronu či miotik.
Traumatická katarakta vzniká nejčastěji po mechanickém poranění.
Radiační katarakta je způsobena elektromagnetickým vlněním – ionizujícím zářením, RTG paprsky, UV zářením, infračerveným světlem
Katarakta může vzniknout také např. při cukrovce. Rizikovým faktorem je kouření.
Jaké jsou příznaky šedého zákalu?
Pacient popisuje pocit, jakoby se díval přes mlhu či papír, může vidět prstenec kolem světel, reflektory aut se v noci blýskají, člověk je oslněn od lamp či slunce. Může se také projevit dvojité vidění, barvy se zdají vybledlé a jak rychle šedý zákal postupuje, tak rychle je potřeba měnit brýle.
Léčba šedého zákalu
V současné době neexistují žádné léky či kapky, které by mohly vzniklý zákal odstranit a vidění zlepšit. Jedinou možností obnovy vidění je operační zákrok, při kterém se z oka odstraní zkalená čočka a nahradí se čočkou umělou.
Kdy podstoupit operaci?
Základním důvodem k operaci je pokles zrakové ostrosti. Operaci šedého zákalu doporučujeme vždy, když snižuje pacientovi kvalitu vidění natolik, že jej obtěžuje v jeho osobním i pracovním životě.
Jak šedý zákal operujeme?
Nejčastěji se operace provádí v tzv.topické anestezii, která spočívá v nakapání anestetických kapek na rohovku a spojivku, čímž dojde k znecitlivění oka.
Techniky můžeme v zásadě rozdělit na intrakapsulární a extrakapsulární. Při odstranění celé čočky s pouzdrem se technika nazývá intrakapsulární, při ponechání pouzdra jde o techniku extrakapsulární. Intrakapsulární extrakce se dnes již v ČR standardně nepoužívá. Nejčastěji užívanou technikou je v současné době fakoemulzifikace ultrazvukem.
Fakoemulzifikace
Fakoemulzifikace je extrakapsulární extrakce, při níž je jádro rozděleno na malé části a odsáto pomocí ultrazvukem ovládané kanyly. Tato technika má výhodu v možnosti provedení celé operace malým řezem, což snižuje množství pooperačních komplikací, urychluje obnovu zraku a zkracuje délku výkonu.
Jsou dva základní chirurgické přístupy:
Tzv. sklerokorneální tunelový řez
Rohovkový řez
Po injekci tzv. viskoelastického materiálu otevíráme přední pouzdro čočky. Následuje hydrodisekce čočky – vstříknutím tekutiny pod přední pouzdro oddělíme jádro a kůru čočky a umožníme tím rotaci jádra. Fakoemulzifikační kanylou rozdělíme ve vaku jádro na menší části, které ultrazvukovou sondou emulzifikujeme a odsajeme. Jádro rotujeme a dělíme fakoemulzifikační kanylou a druhým nástrojem. Tzv. irigačně aspirační kanylou odsajeme kůru čočky. Vstříkneme viskoelastický materiál pro bezpečnější implantaci umělé nitrooční čočky. Implantace tzv.měkké nitrooční čočky (silikon, akrylát) se provádí injektorem nebo speciální pinzetou. Po vložení umělé nitrooční čočky vypláchneme viskoelastický materiál z přední komory.
Výhodou malé rohovkové rány je její samouzavření bez nutnosti šití.
Jak rychlá je obnova vidění po operaci?
Obnova vidění po operaci je velmi rychlá. Již druhý den po operaci vidí zpravidla pacient dobře. Někdy může být vidění po operaci přechodně mlhavé, zpravidla se však vyjasní během několika málo dní.
K definitivní stabilizaci zraku dochází většinou do měsíce po operaci. Po této době lze již předepsat nové brýle. Většina pacientů vidí po operaci ostře do dálky, na čtení však musí používat brýle.
Jaké jsou komplikace operace šedého zákalu?
Komplikace během operace
Ruptura (prasknutí) zadního pouzdra čočky – v případě této komplikace může někdy dojít k „vylití“ sklivce do přední komory oka. Řešením je tzv. přední vitrektomie, kdy dojde k vyčištění rány a přední komory od sklivce. Umělá nitrooční čočka se v tomto případě implantuje poté buď do místa sulcus ciliaris, příp. do přední komory. Někdy ponechá operatér oko bez čočky, čočka se do oka vloží následně po zklidnění.
Krvácení pod sítnici je obávanou komplikací Nutností je uzavření rány pevným stehem, prognóza však zůstává velmi nepříznivá.
Pooperační komplikace
Zvýšení nitroočního tlaku – vzniká většinou jako následek nedostatečného odstranění viskoelastického materiálu. Během krátké doby se spontánně anebo po nasazení lokální terapie upraví.
Otok a tzv.striata rohovky – jedná se o zánětlivou reakci rohovky na operaci. Ustupují během několika dnů až týdnů po operaci
Akutní bakteriální endoftalmitida – jedná se o těžkou a devastující komplikaci. Začíná během několika hodin až dnů po operaci, projevuje se poklesem až ztrátou vidění, zarudnutím oka, otokem spojivky, objeví se hnis v přední komoře a dochází ke ztrátě tzv.červeného reflexu. Je nutné zahájit co nejrychleji terapii širokospektrými antibiotiky.
Filtrace operační ránou – vzniká, dojde – li k uvolnění stehu rány anebo je-li operační rána špatně vytvořena. Projevuje se nízkým nitroočním tlakem. Řešením je nové zašití rány.
Cystoidní makulární edém (otok v centrální krajině sítnice) – vzniká za několik týdnů po operaci a přetrvává několik měsíců. Je příčinou poklesu zrakové ostrosti po operaci.
Odchlípení sítnice je pozdní pooperační komplikací. Větší pravděpodobnost vzniku je u pacientů s porušením zadního pouzdra čočky, u krátkozrakých pacientů a pacientů s degenerativními změnami periferie sítnice.
Sekundární katarakta – poměrně častá pozdní komplikace operace šedého zákalu. Dochází ke zkalení zadního pouzdra čočky. Terapií je tzv. YAG laser kapsulotomie – vytvoření „okénka“ v zadním pouzdře čočky.
Délka pracovní neschopnosti závisí na druhu vykonávané práce a stavu vidění druhého oka. Řádově se jedná o dny, vyjímečně týdny.
Šedý zákal je v současné době běžné oční onemocnění a pacienti se nemusí ničeho obávat, neboť současná technologie, technika operace a praxe operatérů učinila z operace šedého zákalu jednu z nejbezpečnějších a nejvíce úspěšných operací.
1x
jiří zaslal(a) v 9.9.2009 17:13: