Precizní vyšetření před samotnou laserovou refrakční operací je nejdůležitější

Právě vstupní vyšetření poskytuje lékaři základní informace, podle nichž se pak rozhodne, zda je oko pro laserový operační zákrok vhodné, případně jakou metodou vám oční dioptrickou vadu bude odstraňovat. Těchto metod je totiž hned několik, a čím větší množství získaných informací lékař má, tím je jeho rozhodnutí jednodušší. Moderní diagnostika, která je ve Valašském očním centru instalována, je navíc přímo spojena s laserovým přístrojem, kterým se zákrok provádí.

Základními údaji při předoperačním vyšetření jsou zraková ostrost a nitrooční tlak, dále pak lékař zjišťuje parametry vaší rohovky, duhovky a čočky. A zkoumá i stav sítnice a sklivce. A právě stav sítnice a změření skutečné výše dioptrické vady je pro posouzení vhodnosti laserového zákroku jedním ze zásadních kritérií.

Některá vyšetření se provádí laicky řečeno „na sucho" jiná potřebují oko takzvaně rozkapat či přivést oko do stavu „ochrnutí" svalstva zabezpečujícího jeho zaostřování.

Nejčastější operací na laserových přístrojích je odstranění krátkozrakosti. Krátkozraké oko však bývá také častěji než u jiných očních vad postiženo onemocněními sítnice, která může být příliš tenká či jinak poškozená. Pokud by lékař tento stav přehlédl či podcenil, mohou být následky operace fatální. Může dokonce dojít až ke ztrátě zraku. Právě proto je důsledné předoperační vyšetření tak důležité. Toto vyšetření se provádí několik dnů před operací, neboť rozkapané oko nelze laserem operovat. 

V den samotné operace pak lékař ještě zkontroluje některé parametry vašeho oka, zda u nich nedošlo ke změnám a po zadání všech veličin do laserového přístroje během několik minut provede samotné odstranění oční vady.

Co by hrozilo v případě nedostatečného předoperačního vyšetření?

• Mohlo by dojít pouze k částečnému odstranění vady a operaci by tak bylo nutné opakovat a provést takzvanou dokorekci.

K dokorekci však může dojít i při zcela správném postupu. ZIRIS proto poskytuje na svou práci záruku. Pokud se vám oční vada vrátí v průběhu jednoho roku od operace, je dokorekce provedena zdarma. Lze se však dohodnout i na celoživotní záruce, ta je však zpoplatněna 2590 korun. V naprosté většině případů však podle dostupných statistik, které se vedou asi 25 let (od doby, kdy se tato metoda začala používat) už pacient brýle po operaci nepotřebuje.

• Mohlo by dojít k odstranění více dioptrií, než je žádoucí, a oko by se z krátkozrakého stalo dalekozrakým, pacient by tak dobře viděl do dálky, ale špatně na blízko. V tomto případě by však byla dokorekce velmi složitá.
• Mohlo by se projevit předoperačním vyšetřením neodhalené onemocnění sítnice, které by mohlo způsobit trvalé poškození zraku a v nejhorším případě i jeho úplnou ztrátu.

Kvalita a důkladnost předoperačního vysvětlení je tedy pro úspěšnou operaci jednou z nejzásadnějších věcí. Při volbě zdravotnického zařízení se proto vždy svěřte erudovaným odborníkům, kteří si na vyšetření dají opravdu záležet. Oči totiž máme jen jedny a vzhledem k tomu, jak je oko citlivým orgánem, je nutné o ně důkladně pečovat a chránit je.

Jak by tedy mělo předoperační vyšetření probíhat?

Samotnému vyšetření a případné laserové operaci předchází konzultace s lékařem Valašského očního centra, který vám objasní veškeré podrobnosti týkající se případného zákroku. Pokud se pro něj rozhodnete, až poté následuje důkladné předoperační vyšetření za pomoci nejmodernější techniky, kterou je naše centrum vybaveno. To je rozděleno do několika částí:

• Zjištění anamnézy, tedy vašeho zdravotního stavu v současnosti i minulosti a takzvané oční historie.
• Vyšetření zrakové ostrosti a změření očního tlaku.
• Vyšetření tloušťky, zakřivení a průměru rohovky.
• Vyšetření binokulárního vidění, tedy kontrola, jak vám obě oči spolupracují.
• Měření subjektivní refrakce doktorem za pomoci zkušebních brýlí nebo pomocí počítačového foropteru.
• Vyšetření okolí oka a předního segmentu oka – vyšetření rohovky, přední komory, duhovky a čočky.
• Vyšetření očního pozadí – vyšetření sítnice a sklivce, zrakového nervu.
  
  

Anamnézu zjišťuje lékař. Jejím cílem je zjistit následující informace:

• o tom, jaké máte v současnosti obtíže, které vás do ZIRISu přivedly,
• o tom, jak se vyvíjelo vaše vidění a vaše oční vada,
• o tom, jaké jste prodělali oční operace, případně úrazy oka a jak probíhalo jejich léčení,
• o všech onemocněních a lécích, které by mohla zdravotní stav oka, jeho tkání, oční vadu nebo pooperační vývoj ovlivnit,
• o očních i jiných nemocech ve vašem nejbližším příbuzenstvu. Mnoho nemocí má totiž genetickou souvislost.
  
  

Součástí vyšetření je řada měření moderními přístroji:

• Autorefraktometr – změří objektivně dioptrickou vadu oka
• Kertometr – změří zakřivení rohovky
• Bezkontaktní či aplanační tonometr – změří nitrooční tlak
• Pentacam – zobrazovací přístroj pro přední segment oka, který ze získaných obrázků dokáže velké množství parametrů včetně tloušťky rohovky, přední komory, topografie rohovky, čirost a případné zákaly čočky a podobně
• Aberometr – změří vlnoplochu nepravidelnosti celkového optického systému oka včetně aberací vyšších řádů. Diagnotikuje tak nejen samotnou dioptrickou vadu oka, ale i aberace vyšších řádů, což jsou obtížně popsatelné vady, které nelze korigovat brýlemi či kontaktními čočkami. Mohou však být významným faktorem zhoršujícím kvalitu vidění, především v kombinaci se širokou zornicí.

Následuje vyšetření očním lékařem, který zjistí nejlepší dioptrickou korekci a zrakovou ostrost obou očí za pomoci přístroje foropteru. Vyšetří také schopnost prostorového vidění, spolupráce obou očí, ale i oční dominanci a rovnováhu okohybných svalů.

Předchozí vyšetření se provádějí tzv. na sucho, pro ta další je nutné oko „rozkapat". To znamená, že zdravotní sestra do oka nakape kapky, jejichž účinnost nastupuje po několika desítkách minut.

Kapky přináší několik efektů, a to:

• rozšíření zornice, které umožňuje lékaři přesně a důkladně vyšetřit oční pozadí. Zornice při tomto vyšetření musí být co nejširší a nesmí se ani při vyšetření štěrbinovou lampou zúžit. Právě tohoto efektu se docílí rozkapáním očí. (Důležité: po tomto vyšetření nemůžete řídit auto. Zornice totiž nereaguje dalších až 24 hodin)
• uvolnění akomodačních svalů. To je důležité pro případné odhalení skrytých dioptrií, které mohou být kompenzovány trvale zvýšeným úsilím akomodačních svalů u pacientů s vrozenou dalekozrakostí. Naopak u krátkozrakých pacientů může být tato vada ve výjimečných případech způsobena trvalým napětím zaostřovacích svalů i v případě, že pacient dioptrickou vadu nemá. Příčina může být neurologická nebo ve skrytém šilhání. Pokud by lékař toto vyšetření podcenil a problémy neodhalil, může mít pacient po laserové operaci ještě větší obtíže než před ní – diotrie mu mohou zůstat nebo dokonce vzniknou nové. Pacient tak musí po čase, pokud je to však vůbec možné, podstoupit reoperaci.

Informace získané při vstupní prohlídce pomohou očnímu specialistovi zvolit vhodný typ operačního zákroku pro odstranění dioptrické vady.

Po absolvování vyšetření se pacient objedná k operačnímu zákroku. V den zákroku ráno se opět přeměří hodnoty získané při vyšetření a následuje samotná operace. V první fázi dojde ke znecitlivění oka pomocí kapek, poté pacient ulehne na lůžko operačního přístroje. Nejmodernější laser následně provede úpravu rohovky do požadovaného tvaru, aby oko mohlo fungovat bez brýlí či kontaktních čoček. Samotný laserový zákrok trvá kolem deseti sekund a je zcela bezbolestný. Pacient poté od nás obdrží potřebné medikamenty a sluneční brýle, které v prvních chvílích šetří oko před ostrými slunečními paprsky.