Jakou oční vadou trpíte a jak dlouho?
Krátkozrakostí. Zrak se mi začal zhoršovat někdy kolem puberty, rychle jsem vyrostla a paní doktorka mi řekla, že to je ten důvod. Úplně přesně si pamatuji na okamžik, kdy jsem nebyla schopná přečíst písmenka na tabuli, i když jsem seděla na stále stejném místě.
Na veřejnosti jste ale nebyla vidět v brýlích, znamená to, že jste používala kontaktní čočky?
Ze začátku ani ty ne – tenkrát to bylo, jako byste si dali do oka střep, a brýle mě zase obtěžovaly (o mém dospívajícím sebevědomí ani nemluvě), takže jsem se nosila po ulici a nezdravila známé (tímto se jim omlouvám) a dobíhala tramvaje, kterými jsem nakonec vůbec nechtěla jet (tímto se omlouvám řidičům, kteří trpělivě čekali s otevřenými předními dveřmi a já jen proběhla kolem, protože mi bylo trapně jim do těch dveří oznámit, že s nimi nejedu).
Do jaké míry komplikovaly dioptrie – nošení kontaktních čoček Váš profesní život?
Při moderování akcí do pozdních hodin mě oči občas řezaly a pokud se pro efekt používala na podiu tzv.mlha, tak to bylo opravdu nepříjemné, protože se oči hodně vysušily.
A v soukromí? Omezovaly vás třeba při hře s dětmi nebo sportu?
Brýle hodně, vůbec jsem si na ně nezvykla. Hodně sportujeme, děti po mě pořád různě skáčou, lezou, pořád jsem musela být v úhybných manévrech. V zimě se navíc zamlžovaly atd., každý „brýlař“ to asi zná.
Váhala jste dlouho, zda podstoupit laserovou operaci očí nebo šlo o spontánní, rychle realizované rozhodnutí?
Hodně dlouho. Přesvědčilo mě až zdokonalení metody do dnešních parametrů, kdy je operace hotová během několika minut a druhý den už člověk normálně funguje! Medicína jde neuvěřitelně rychle dopředu a já před lékaři a vědci hluboce smekám.
Jaké argumenty byly v tomto směru rozhodující?
Určitě zkušenosti lidí, kteří operace absolvovali. Jedna z mých kamarádek to zhodnotila, jako nejlepší investici, kterou do sebe udělala a já mohu jen souhlasit. Ten pocit, když jsem se ráno probudila a viděla oknem berušku na větvi!! K nezaplacení.
Ovšem, každá mince má samozřejmě dvě strany, takže procitnutí přišlo i v iluzi uklizeného bytu – viděla jsem najednou kdejaké smítko…
Co vás přivedlo právě do Refrakčního Centra Praha?
Doporučení kamarádky. Díky Andrejko!
Co se týče zdraví, jste na sebe hodně opatrná nebo bedlivě hlídáte především zdraví dětí a vlastní problémy řešíte „za pochodu“, jako tomu bývá u mnoha zaměstnaných maminek?
Na sebe jsem opatrná byla dřív, teď jsem opatrná na děti. Minulou zimu jsem ale dostala za vyučenou, protože jsem dlouho přecházela chřipku a pak mě to položilo tak, že jsem myslela, že už nevstanu. Takže teď se snažím hlídat pro děti i maminku. Jinak dáváme pozor stravu, snažím se nakupovat kvalitní potraviny, i když je to u nás v Čechách občas dost obtížné, ovoce a zeleninu beru od farmářů a vynecháváme sladké limonády a koktejly Éček.
Jste vystudovanou psychoterapeutkou, zajímal by mě proto váš názor, může mít odstranění dioptrií vedle zdravotního pro někoho primárně i psychologický efekt?
Každý to samozřejmě vnímá jinak, jako je každý člověk jinak psychicky stavěný. Ale věřím, že nejistý jedinec může brýle chápat jako handicap a odstranění tohoto handicapu mu může pomoci v získání větší sebedůvěry.
V současnosti jste moderátorkou Reginy, dabujete, s manželem Alešem Valentou se věnujete Acrobatparku, moderujete společenské akce, vychováváte dvě děti... Jak relaxujete po náročném dni?
Většinou moc času na relaxaci nezbývá, večer zkrátka usnu (a konečně klidně může bez starosti o čočky), ale když je, dobíjím baterky sportem a tancem. Bruslím, jezdíme na kole nebo chodím s naším retrívrem na procházky nebo na lehký „výklus“ do lesa.
Publikováno: 14.6.2012
