Elektroléčba, Elektrostimulace  

Oblíbená terapie, jenž využívá různé druhy elektrických proudů, které zlepšují prokrvení tkání, uvolňují napětí svalů nebo je naopak posilují. Působí proti bolesti a zánětu. Typ elektroléčebné procedury se volí podle převažujícího typu onemocnění. Je možné léčit choroby pohybového aparátu, poruchy prokrvení, zánětlivá a degenerativní onemocnění, pooperační stavy, kožní problémy apod.

Elektroléčba byla využívána již v dávných dobách. Římští lékaři léčili dnu přikládáním živého elektrického úhoře na postiženou končetinu. V současné době je elektroléčba velmi rozšířenou rehabilitační terapeutickou metodou, která je praktikována a nabízena v řadě rehabilitačních a lázeňských zařízeních. Nabízí celou škálu léčebných metod, využívajících různých forem elektrického proudu - stejnosměrného proudu, střídavých proudů nízké nebo střední frekvence či vysokofrekvenčního proudu s různě tvarovanými impulzy. Obecně je možno říci, že elektroléčba působí zejména proti bolesti (má analgetický efekt), zvýšenému napětí svalů (myorelaxační efekt), zvyšuje prokrvení tkání a tkáňový metabolismus, má příznivý vliv na zmenšení otoků. Elektroterapie je proto vhodná při onemocněních pohybového aparátu, zejména u chronických a degenerativních onemocnění, u pooperačních stavů, úrazových stavů, při chronických gynekologických a urologických zánětech, při onemocněních trávicího a dýchacího ústrojí, u kožních onemocnění a dalších. Nejvhodnější formu elektroléčby určí lékař po předchozím vyšetření. Elektroléčba je hrazena z veřejného zdravotního pojištění.

Druhy elektroléčby

TENS (transkutánní nervová stimulace)

Tato metoda je založena na poznatku, že vedení bolestivých vzruchů a vnímání bolesti je možno zmírnit až potlačit drážděním nervových vláken na různých úrovních nervového systému. Tyto metody ovlivňují bolest a uvolňují svalové spasmy a ztuhnutí. Při vlastním elektrickém dráždění dochází v mozkové tkáni k sekreci endorfinu (opiátu tlumícího bolest).  Využívá se k léčbě nejrůznějších bolestivých stavů jako jsou bolesti páteře, kloubů a šlach, bolesti hlavy, poúrazové bolesti pohybového ústrojí, fantomové bolesti (bolesti po amputaci končetiny) a další.

Distanční (bezkontatkní) elektroléčba

Je další velmi využívaná forma elektroléčby, objevená v ČR. Využívá bezkontaktní aplikace léčebných elektrických polí a elektrických proudů. Bezkontaktní princip  podávání distanční elektroterapie výrazně omezuje kontraindikace a rizika této elektroléčebné procedury. Umožňuje aplikovat proceduru přes obvaz, sádru či ortézu. Používá se u veškerých bolestivých stavů pohybového aparátu, poúrazových stavů, při vymknutí kloubů, krevních výronech, zhmožděninách, k podpoře hojení vazů, šlach a kloubních pouzder. Distanční elektroterapie představuje také účinnou podpůrnou léčbu při cévních a nervových poškozeních vznikajících v důsledku celkových onemocnění (diabetes, osteoporóza).

Iontoforéza

Iontoforéza je elektroléčebná metoda, která umožňuje elektrolytickým účinkem galvanického proudu vpravit do povrchových vrstev kůže nebo sliznic léčivé látky. Ty pak působí přímo v místě podle svých specifických účinků. Takto jsou vpravovány do postižených oblastí např. kalcium, kalium, procain, mesocain, hyaluronidáza, histamin, salicyláty a další látky, které se zde uplatňují např. svým anestetickým, protizánětlivým účinkem či jiným druhem působení. Využívá se např. při alergických projevech (lokalizovaná kopřivka), k léčbě kožních jizev, včetně keloidních (vystouplá jizva), při chronických degenerativních kloubních procesech, neuralgiích a kořenových bolestech, bolestech svalů, lymfatickém otoku a dalších.

Galvanizace

Galvanizace je léčebné využití stejnosměrného proudu, tj. galvanického proudu se stálou intenzitou. Ve tkáních dochází ke vzájemné výměně kationtů a aniontů mezi elektrodami, k vyplavování iontů z buněk a zvýšení místního metabolismu v kůži, podkoží a dalších tkáních, překrvení dané oblasti se zvýšením kapilární propustnosti, mobilizaci otoků, výronů a zánětlivých výpotků s urychlením jejich vstřebávání, odplavování splodin látkové výměny, povzbuzení normálních regulačních a reparačních mechanismů, potlačení bolesti, snížení svalového napětí. Aplikace trvá cca 20 minut, léčba probíhá obden 6x-10x. Pacient při aplikaci má pocit mravenčení, brnění a mírného tepla.

Nejčastěji je využívána v léčbě těchto stavů: poúrazové stavy s místním tkáňovým šokem, záněty vazivových tkání pohybového ústrojí, záněty vazů, šlachových úponů (entezopatie), šlachových pochev, fascií, kloubních pouzder, neuralgie (včetně neuralgie po pásovém oparu), neuritidy (záněty nervů), myalgie (bolesti svalů), kořenové syndromy, poruchy prokrvení (Raynaudova nemoc, akrocyanóza), artrózy, Sudeckův syndrom a další.

Diatermie (krátkovlnná diatermie)

Přivádí vysokofrekvenční energii hluboko do tkání a využívá jejího tepelného účinku. Způsobuje vnitřní prohřátí svalů a tkání, jejich zvýšené prokrvení s následným relaxačním účinkem (uvolněním ztuhlosti svalů) a úlevy od bolesti. Zvyšuje celkovou obranyschopnost, vede k rozpouštění zánětlivých výpotků, změkčení vazivových srůstů, zvýšení propustnosti kapilár a prostupu leukocytů do tkání.

Použití: Chronické zánětlivé a degenerativní choroby kloubů, svalový revmatismus, potraumatické a pozánětlivé stavy ve vazivu, fasciích, burzách (tíhové váčky), kloubních pouzdrech, svalové spasmy a kontraktury, záněty šlach a šlachových pochev, chronická forma dny, otoky.

Nervové choroby: neuralgie, migréna, bolesti po herpes zoster (pásový opar), periferní obrna lícního nervu, Meniérův syndrom.

Vazoneurózy, poruchy prokrvení.

Vnitřní choroby: chronická bronchitida, chronické gynekologické záněty, záněty prostaty, chronické záněty vedlejších nosních dutin, astma, stavy po zánětu pohrudnice, srůsty.

Ultrakrátkovlnná diatermie: má dobrý hloubkový efekt a minimálně tepelně zatěžuje kůži, podkoží a tukovou tkáň. Využívá se ke stimulaci hlouběji uložených struktur.

Mikrovlnná diatermie: výhodou je příznivý poměr ohřevu na úrovni tuk - sval, ve prospěch svalové hmoty. Oči pacienta je při této léčbě třeba chránit pomocí brýlí s kovovou mřížkou.

Diadynamické proudy

Mají především analgetické účinky, při této metodě se aplikuje stejnosměrný nízkofrekvenční elektrický proud přes elektrodu přiloženou na postižené místo. Mezi elektrodou a tělem pacienta je kontaktní látka, přes kterou probíhá proudění.  Intenzita se volí podle subjektivní snášenlivosti pacienta. Tato léčba zvyšuje prokrvení postižené oblasti, uvolňuje svalstvo, využívá se při řadě bolestivých stavů. Hlavní indikace představují poúrazové stavy (zhmoždění a natažení svalů, vymknutí kloubů apod.), nemoci pohybového aparátu (bolesti páteře, cervikokraniální a cervikobrachiální syndrom, artróza), neuralgie, neuritidy, poruchy prokrvení (Raynaudova choroba, křečové žíly, záněty žil, omrzliny, ischemická choroba dolních končetin). Nejběžnější čas aplikace na jedno místo je přibližně 3-5 min., celková doba aplikace nemá přesahovat 12 min. Obecně lze řící, že čím je proces akutnější, tím kratší bude aplikace proudu. Délka aplikace se zvětšuje v závislosti na ploše, kterou se snažíme ovlivnit a na hloubce procesu ve tkáni. Při akutních stavech se aplikuje nejčastěji 1x denně, při udržovací terapii 1x týdně. Celkem 5-10 aplikací.

Interferenční proudy

I tato metoda využívá aplikace proudu prostřednictvím elektrod. Léčba je založena na principu interference dvou středněfrekvenčních proudů přímo ve tkáni. K zesílení účinku se používá tzv. vakuových elektrod, doba aplikace je pak kratší, intenzita proudu se volí dle subjektivní snášenlivosti pacienta. Léčba ovlivňuje prokrvení postižené oblasti, zlepšuje výživu oblasti, způsobuje relaxaci svalů a zmenšuje bolest. Působí přímo na svaly, nervy a ovlivňuje látkovou výměnu buněk. Interfereční proudy se uplatňují spíše při chronických procesech, kdežto diadynamické proudy u akutních stavů. Indikací jsou hlavně chronické zánětlivé a degenerativní nemoci pohybového aparátu, onemocnění svalů, šlach a tíhových váčků, zlomeniny a další onemocnění kostí, zhmožděniny, vymknutí kloubů, artrózy, spondylózy, Bechtěrevova nemoc, bolesti páteře, neuralgie, neuritidy, cévní choroby, gynekologické záněty, břišní srůsty, astma a řada dalších. Aplikace trvá nejčastěji 15 minut, u akutnějších a dráždivých stavů je aplikační doba kratší, u chronických chorob a u pacientů méně citlivých na proud je aplikace delší. Obecně se délka aplikace pohybuje v rozmezí 3-20 minut. Počet procedur je obvykle 9-12 v průběhu 3 týdnů.

Träbertovy proudy

Nízkofrekvenční pulsní proudy, které mají výrazný analgetický účinek, používají se podobně jako výše uvedené metody, zvláště pak po úrazech, při bolestech páteře, jsou vhodné u degenerativních onemocnění malých i velkých kloubů, při chronických zánětlivých revmatických chorobách postihujících klouby, k mírnění nervových a svalových bolestí.

Elektrostimulace (impulzoterapie)

Tato metoda využívá dráždivých účinků nízkofrekvenčních proudů. Indikací k použití je prevence ochabnutí svalů z inaktivity (při zlomeninách, pooperačních stavech), stimulace svalů dolních končetin a břicha u ležících pacientů. Je možné ji použít také ke dráždění hladkého svalstva např. při porušení střevní peristaltiky nebo při poruchách svěračů močových cest či močového měchýře (močová inkontinence).

Aktualizováno