Vyšetření průchodnosti vejcovodu  

Neprůchodnost vejcovodů je najčastěji způsobená zánětlivými změnami nebo endometriozou. Vyšetřuje se pomocí hysterosalpingografie - RTG vyšetření s kontrastní látkou, hysteroskopicky s optikou zavedenou do děložní dutiny a laparoskopicky, kdy je optika zavedena do dutiny břišní.

Neplodnost u párů je z 30 až 50 procent zapříčiněna neprůchodností vejcovodů. Ta je způsobena nejčastěji endometriózou nebo vzniká po zánětlivých změnách. Při pečlivé anamnéze se lékař ptá na veškeré podrobnosti týkající se zdravotního stavu. Pátrá po komplikovaném odnětí slepého střeva nebo po zánětlivých infektech v oblasti malé pánve. Dalším faktorem, který vede k úvahám o této příčině neplodnosti, je předešlý chirurgický zákrok v malé pánvi. V anamnéze na tubariální faktor neplodnosti může také lékaře upozornit předešlé mimoděložní těhotenství nebo intraděložní antikoncepční tělísko. Neprůchodnost prokážeme pomocí vyšetření: hysterosalpingografie, hysteroskopie a laparoskopie. Poslední dvě vyšetření můžeme považovat za diagnosticko-terapeutické.

I když je tubariální neplodnost velmi častá příčina, vyšetřuje se skoro jako poslední, protože hysterosalpingografie, hysteroskopie i laparoskopie jsou invazivní zákroky (vyšetřovací přístroje se zavádějí do lidské ho těla).

Klasické vyšetřovací schéma neplodného páru

Muž
Anamnéza
 Žena
  Fyzikální vyšetření 
 Spermiogram  Gynekologické vyšetření
   Měření bazální teploty
   Ultrazvukové vyšetření
   Vyšetření ovulace
   Monitoring vzestupu LH
   Sérová hladina progesteronu
   Endometriální biopsie
  Průnikové testy spermií 
  Postkoitální test 
  Imunologické vyšetření 
 Konzultační vyšetření urologem nebo endokrinologem  Hysterosalpingografie
   Laparoskopie
  Chirurgická terapie defektů 
  Pomoc s načasováním oplození 
  Endokrinní vyšetření 
  Stimulace ovulace 

Co se týče vyšetření průchodnosti, největší přínos pro nás má z neinvazivních vyšetření  anamnéza a ultrazvuk. Poté teprve přistupujeme k již dříve zmiňovaným specializovaným vyšetřením.

Hysterosalpingografie

Jedná se o rentgenologické vyšetření pomocí kontrastní látky. Provádí se 6. – 11. den cyklu. Toto období je nejvhodnější k tomu, abychom předešli případnému zanesení infekce. Lékař také musí vyloučit probíhající infekci, protože při vpravení kontrastní látky do děložní dutiny může dojít k rozšíření infekce do peritoneální dutiny. Někteří lékaři raději zajišťují tento výkon antibiotiky. Pro celkové zklidnění pacientky se doporučuje půl hodiny před výkonem užít mírná analgetika (Dolsin).

Existuje několik typů kontrastních látek. V našem případě se nejčastěji používá olejová kontrastní látka s obsahem jodu (Lipidol, Jodipin). Dalšími možnostmi je použití vodného roztoku jodu (Diodo spofa, Diograst) a nebo hydroviskózní kontrastní látky. Do děložní dutiny se vpraví jedna z těchto látek pomocí speciální trubičky, která utěsní děložní hrdlo (Schultzeho kanyla) a rentgenovým přístrojem je snímán její průchod vnitřními pohlavními orgány pacientky. Tlak, pod kterým kontrastní látku vpravujeme, je měřen speciálním měřidlem, které zachovává aseptické podmínky výkonu.

Hysterosalpingografie nám odhalí deformity dělohy anebo deformace a zúžení vejcovodů. Kontrastní látka dále putuje do břišní dutiny, kde se vstřebá organismem. Toto pronikání kontrastní látky pohlavními orgány od děložního hrdla až do břišní dutiny je možno vnímat jako cestu šíření  možné infekce.

Celé vyšetření není nikterak náročné a trvá zhruba 15 až 30 minut. Provádí jej gynekolog a rentgenolog společně. Zákrok je nebolestivý, pacientky uvádějí jen mírné nepříjemné pocity při plnění dělohy kontrastní látkou. Dnes se od tohoto vyšetření značně ustupuje, i když má jistě velkou výpovědní hodnotu. Důvodem jsou hlavně rentgenová zátěž a také rizika infekce. Toto vyšetření se dá částečně nahradit jinými zobrazovacími technikami, jako jsou hysteroskopie, ultrazvukové vyšetření nebo magnetická rezonance.

Příprava na výkon

Pacientce je ráno a večer před výkonem provedeno klyzma. Sestry zajistí, aby jí byly podány léky podle doporučení lékaře.

Kontraindikace

Hysterosalpingografii nikdy neprováníme před měřením bazální teploty, kterou měříme pro jistotu minimálně 2 až 3 měsíce před indikovanou hysterosalpingografií. Trvalé zvýšení bazální teploty by znamenalo nějaký typ infekce, která se špatně prokazuje mikrobiologicky, a proto nebyla odhalena při mikrobiologickém laboratorním vyšetření (např. TBC).

Laparoskopie

Vyšetření, při kterém v průběhu miniaturního operačního zákroku vsune lékař do břišní dutiny optickou kameru a světelný zdroj. Může to být zákrok diagnostický, ale také se s výhodou používá i jako terapeutický. Břišní dutiny se naplní CO2, aby se celý prostor zviditelnil. Poté se zavede tzv. trokar, 5 až 12 mm tlustá trubice, přes kterou se do břišní dutiny zavádí světelný zdroj, kamera a nebo nutné miniaturní nástroje.

Příprava na zákrok

Jedná se o operační výkon, a proto je nutné projít předoperačními vyšetřeními. Pacientka přichází v den zákroku; na některých klinikách se klientky hospitalizují den před zákrokem. Kvůli anestézii je nutné, aby pacientka dodržela půst od půlnoci do zákroku.

Zákrok

Samotný zákrok trvá 40 minut a provádí se v celkové anestézii. Je dobré jej naplánovat na začátek menstruačního cyklu. Lékař provede 1,5 cm dlouhý řez těsně pod pupkem. Tímto otvorem se břišní dutiny naplní CO2. Stejným otvorem zavádíme i trokar s optikou. Pomocí dalšího kožního řezu (případně dvou) zavedeme další nástroje. Po ukončení výkonu je operační pole zrevidováno, je vypuštěn vzduch a drobné kožní řasy jsou sešity. Po operaci je pacientka většinou po 1 dni propuštěna do domácího ošetřování. Zhruba po 7 až 14 dnech je pacientka schopna veškeré činnosti bez omezení.

Komplikace

  • střeva poraněná nástrojem

  • konverze výkonu – přechod z laparoskopicky prováděného výkonu na klasickou metodu

  • zánět pobřišnice

  • krvácení

Výhody proti jiným terapeutickým metodám

  • minimální kosmetický efekt

  • zkrácení doby pobytu v nemocnici

  • minimalizace rizika postoperační infekce

Hysteroskopie

Jedná se také o endoskopické vyšetření a zároveň terapeutický zákrok. Nejde o operační výkon, při kterém by byla porušena tělní bariéra. Pomocí endoskopu, přístroje, který obsahuje kameru, zobrazíme reálný stav děložní dutiny. Cesta zavedení endoskopu je přes pochvu a děložní hrdlo. Zákrok je nebolestivý, trvá zhruba 30 až 45 minut. Provádí se nejčastěji u žen s nepravidelným a netypickým krvácením, u žen s podezřením na nádor a nebo u párů při diagnostice neplodnosti.

Nelepší diagnostická doba pro provedení hysteroskopie je v prvních 14 dnech menstruačního cyklu. Při vyšetření neplodnosti můžeme tuto metodu zařadit mezi testy vyšetřující průchodnost orgánu, protože díky patologickým procesům v děloze může dojít k ucpání vývodu vejcovodů. Při podezření na jiný typ neplodnosti je i tak dobré provést hysteroskopii, protože nám pomůže utvořit si představu o stavu dělohy.

Příprava na zákrok

Pacientka se připraví podobně jako na laparoskopickou operaci. Do nemocnice se dostaví ráno v den výkonu nebo již den předem. Od půlnoci je nutné kvůli anestézii setrvat nalačno. Stejně jako před laparoskopií je nutné absolvovat předoperační interní vyšetření.

Zákrok

Před zákrokem sestra zavede pacientce močový katétr, aby vyprázdnila močový měchýř. Poté je důkladně vydesinfikována pochva. Vyšetření se provádí v celkové anestézii. Lékař poté za pomocí klasických gynekologických nástrojů zavede endoskop přes děložní hrdlo. Děložní dutina se naplní tekutinou, která roztáhne stěny od sebe, a zpřehlední tak vyšetřovanou oblast. Pozákroková rekonvalescence je minimální. Pacientka většinou už druhý den opouští kliniku a týden až 14 dní se vyhýbá jakékoli namáhavé činnosti.

Kontraindikace

Hysteroskopie se nedoporučuje nebo se doporučuje odložit při těchto stavech:

Komplikace

Publikováno