Transfer jediného embrya – méně je někdy více

Autor:

Při výběru embrya k embryotransferu (přenosu do dělohy) se uplatňuje celá řada kritérií. Jedná se zejména o posouzení životaschopnosti embryí na základě stádia jejich vývoje, počtu a kvality jednotlivých buněk. Důležitým kritériem je také množství fragmentů - embrya s vyšším stupněm fragmentace mají nižší vývojový a implantační potenciál než embrya bez fragmentů.

Pro správný výběr embrya k transferu je vhodné provedení tzv. prodloužené kultivace – kultivace embrya do stádia blastocysty (5. - 6. den vývoje) a využití metod PGD/PGS (tzv. preimplantační genetické diagnostiky a screeningu).

Proč volit prodlouženou kultivaci?

Transfer embrya ve stádiu blastocysty simuluje fyziologický proces. Přenos embrya proběhne v době, kdy je endometrium (děložní sliznice) dokonaleji připraveno pro jeho přijetí. Transferem 5. nebo 6. den vytváříme příznivější předpoklady pro navázání kvalitní komunikace mezi embryem a epitelem endometria, která se projeví v procesu adheze (přichycení) a následnému proniknutí embrya (implantaci) do děložní sliznice.

Předčasné zavedení embrya do dělohy (tzn. v buněčném stádiu) může vyústit v buněčný stres, který je následován poškozením vývoje a ztrátou životaschopnosti embrya, může také dojít k jeho nutričnímu a homeostatickému stresu. Embryo se v časnějších fázích vývoje fyziologicky nachází na cestě mezi vaječníkem a dělohou, tedy ve vejcovodu, jehož prostředí je odlišné od prostředí v děloze.

Při transferu embryí v časnějších stadiích rýhování se zatím nestačil realizovat vlastní embryonální genom, proto nelze posoudit, zda bude mít embryo skutečně plnohodnotný vývojový potenciál - embryo ve fázi blastocysty zaručuje, že k aktivaci embryonálního genomu došlo.

obr1 obr2
Srovnání embryí ve stádiu třetího dne vývoje a embrya ve stádiu zcela vyhatchované blastocysty – 6. den vývoje

Preimplantační genetická diagnostika a screening

Pro dokonalejší výběr embrya pro transfer je stále více využíváno metod PGD/PGS (tzv. preimplantační genetické diagnostiky a screeningu), zejména technika DNA mikročipů aCGH. U starších žen (nad 35 let) je vyšší výskyt genetických abnormalit embryí, které se mohou projevit již během vývoje embrya, který je pozorován v laboratoři. Genetické chyby ale mohou být také důvodem, proč žena neotěhotní i po embryotransferu do té doby správně se vyvíjejícího embrya. Takové chyby jsou rovněž velmi častou příčinou spontánních potratů (zpravidla do 8. týdne těhotenství). Jsou-li během preimplantačního genetického vyšetření vyloučena embrya s abnormalitami, dosahuje úspěšnost IVF cyklu s PGD až 75% při zavedení jednoho vyšetřeného embrya ve stádiu blastocysty na jeden embryotransfer. Zpravidla je ale kvalitních embryí získáno více.

Úspěšnost při jednom transferu jednoho embrya

V Sanatoriu Helios již 3 roky provádíme striktně transfer jednoho embrya ve stádiu blastocysty, a přesto počty těhotenství neklesly pod 60% na jeden transfer jednoho embrya (ať už se jedná o čerstvý ET nebo kryoembryotransfer – KET). Naopak se ukázalo, že pokud jsou embrya rozdělena do více transferů, tzn., že jsou další kvalitní embrya správně kryokonzervována, šance na těhotenství výrazně roste. Rozdíl mezi jedním transferem dvou embryí a dvěma transfery vždy po jednom embryu dosahuje až 25%, což znamená výrazně vyšší šanci na těhotenství.

graf
Graf porovnávající úspěšnosti transferu jednoho a dvou embryí zavedených v jednom transferu a dvou transferů (1 čerstvý + 1 KET nebo 2x KET)

Podle statistik za rok 2012 jsou v Sanatoriu Helios při jednom IVF cyklu v průměru získána 3 kvalitní embrya ve stádiu blastocysty. Pokud byla tato tři embrya transferována ve třech transferech, pohybovala se úspěšnost otěhotnění přes 94% v jednom cyklu.

graf2
Graf zobrazující průměrnou kumulativní úspěšnost jednoho IVF cyklu v Sanatoriu Helios v roce 2012

Aktualizováno: 12.4.2013

Doktor ve Vašem okolí