Šilhání (strabismus)

Šilhání se projevuje nejen neschopností zaměřit obě oči souběžně na jeden bod, ale také přivíráním jednoho oka a náklonem hlavy na stranu.

Jedná se o velmi časté onemocnění především u dětí. Uvádí se, že šilhání postihuje rovnoměrně obě pohlaví a onemocní takto každé třicáté dítě. U dítěte se mozek adaptuje na rozdílné postavení očí a vytváří jednotný obraz, který však postrádá třetí rozměr. U dospělého člověka mozek takové adaptace schopen není a dochází k rozvoji dvojitého vidění.

Příčiny šilhání

Mezi hlavní příčiny šilhání patří dioptrické vady, poruchy pohyblivosti okohybných svalů nebo jejich inervace (tedy nervového zásobení těchto svalů), dále vrozené nemoci, (například vrozený šedý zákal, celková onemocnění mozku), úrazy oka a genetická dispozice. Je však pravdou, že u velké části dětí se příčinu šilhavosti zjistit nepodaří.

Typy šilhání

Sbíhavé (konvergentní) šilhání patří mezi nejčastější formy této oční poruchy. Jedno oko se dívá obvykle přímo a druhé se stáčí směrem dovnitř, k nosu. Tento stav je typický pro dětský věk.

Rozbíhavé (divergentní) šilhání se projevuje jako vybočení jednoho z očí směrem ke spánku. U dětí se vyskytuje zřídka a projevuje se především večer a při únavě.

Zvláštním případem šilhání je tzv. akomodativní šilhání, které se projevuje při zaostřování zraku na blízko. Typickým věkem výskytu je období po druhém roce života dítěte a je příznakem silné dalekozrakosti. Při pohledu do blízka musí dítě vyvinout nadměrné úsilí pro zaostření zraku, a oči se přehnaným způsobem stáčí směrem k nosu.

Léčba strabismu

V případě, že se objevil jakýkoliv typ šilhání, je třeba podstoupit komplexní oční vyšetření. Na jeho základě bude odhalena příčina (např. dalekozrakost, vrozený šedý zákal apod.) a podle toho stanovena léčba strabismu. Terapie je zacílena na srovnání postavení obou očí a obnovení hloubkového vidění u dětí.

U dioptrické vady se přistupuje ke korekci brýlemi. Aby se nerozvíjela tupozrakost, tedy zhoršené vidění šilhajícího oka, bývá nutno zdravé oko krýt okluzorem (tmavou klapkou), která přinutí šilhající oko namáhat se ke správnému vidění. Tomu také napomáhají pleoptická a ortoptická cvičení.

Pokud je rozvinuto akomodativní šilhání, je nutno používat bifokální brýle, které korigují ostrost zraku do dálky i blízka různým počtem dioptrií.

Chirurgická léčba šilhání

Jestliže konzervativní léčba šilhání selhala, může lékař doporučit operaci. Ta se obvykle provádí na obou očích. Spočívá v nastřižení spojivky a skrze tento nástřih operatér upravuje délku nebo posun okohybných svalů. Cílem chirurgické léčby strabismu je dosáhnout rovnoměrného postavení očí. Operace strabismu zabere cca 20 – 50 minut a provádí se v celkové anestezii.

Zásadní vliv na konečný výsledek operace má důsledné provádění ortoptických cvičení a nošení předepsaných brýlí.

Mnohdy se stává, že první operace oka není dostačující a šilhání se začne objevovat znovu, někdy opačným směrem. Na vině nebývá operatér, ale skutečnost, že oči nejsou schopny vzájemně spolupracovat. V takovém případě se provádí další operace, která stav obvykle významně zlepší a i kosmetický efekt je dostatečný.

Snahou očních lékařů je však dosáhnout co nejlepšího efektu hned při první operaci. Z tohoto důvodu byla vyvinuta technika nazvaná technika nastavitelných stehů (adjustable sutures). Spočívá v možnosti dotažení nebo uvolnění okohybných svalů kdykoliv po operaci. V případě, že kosmetické nebo funkční postavení očí není uspokojivé a vyžaduje korekci, pacient je díky této metodě ušetřen další operace.

V léčbě šilhavosti je důležité při prvních příznacích navštívit očního lékaře a zahájit účinnou terapii. Pokud se v rodině vyskytují vady jako je těžká dalekozrakost nebo tupozrakost, měli by rodiče vzít dítě k očnímu vyšetření, i když se u něj známky šilhavosti zatím neprojevují.