Zuby každého člověka jsou velmi důležitou součástí našeho osobního výrazu. Dodávají nám sebedůvěru a výraznou měrou se podílejí na kvalitě života. Zuby nám umožňují plnohodnotné kousání, neomezený úsměv, správné a srozumitelné vyjadřování a v neposlední řadě přirozený pocit. Zdravé zuby nejsou samozřejmostí. Život zanechává na našich zubech stopy. Velmi často dochází ke ztrátě zubu, či skupiny zubů. Ztráta zubů bývá způsobena například onemocněním zubu v důsledku kazu, parodontitidou - spojenou s viklavostí zubu nebo úrazem. Chybějící zub či zuby způsobuje nejen estetický problém, ale i funkční omezení v mnoha ohledech. Jedním z mnoha řešení, jak nahradit ztracené zubní tkáně, jsou zubní implantáty, které jsou používány po několik desetiletí.

Jak jsou zubní implantáty staré?

Historie zubních implantátů sahá do dávných dob. První zmínky o předchůdcích dnešních klasických implantátů se tradují do období starověku. Archeologický nález tehdejších napodobenin zubních implantátů, který pocházel z doby před více než 1350 lety, a vztahoval se k civilizaci Mayů, se týkal dolní čelisti tehdy zřejmě 20-ti leté ženy. V ní byly jako kůly zasazeny části mušlí, jež pravděpodobně měly plnit funkci ztracených zubů. Počátkem 20-tých let minulého století se tohoto objevu chopili badatelé z různých koutů světa a začali se zabývat studiemi, které daly základ budoucí podobě dnešních klasických implantátů. Ty dosáhly velkého rozvoje, a to hlavně v posledním desetiletí. Zdokonalování se týkalo jak materialů, tak tvarů a v neposlední řadě také způsobem upevnění v čelistech. V současné době existuje řada druhů implantátů a horkou novinkou na českém trhu jsou tzv. miniimplantáty (podrobnější informace dále v textu).

Co jsou to zubní implantáty a čím se zabývá dentální implantologie?

Zubní implantáty jsou umělé náhrady chybějících zubů, které jsou upevněné přímo v čelisti - jde o analogii se zubním kořenem přirozeného zubu. Jsou vyrobeny z titanu, případně z titanové slitiny, a nejčastěji mají tvar šroubku nebo cylindru. Převážná část implantátu je skryta v čelisti - tzv. fixtura, pouze jeho vrchní část je viditelná v dásni. Na tuto viditelnou část se nasazuje pilíř - abutment, který tvoří nosný základ pro budoucí zubní náhradu (korunku/můstek).

Dentální implantologie je poměrně novým chirurgickým oborem, který se zabývá nahrazováním ztracených zubů, a to nekonvenčními moderními metodami - tzn. Zubními implantáty. Vždy se jedná o málo invazivní zákrok, jež se provádí ambulantně - tzn., že pacient po zákroku může odejít domů. Provádí se v lokální anestezii, případně v analgosedaci po domluvě s lékařem provádějícím výkon. Vždy se jedná o spolupráci mezi stomatologickými specialisty, a to stomatochirurgem (ten, co zavádí implantát), parodontologem (vyšetřuje struktury, jež udržují zub v dutině ústní) a protetikem (jež se stará o finální podobu náhrady zubu).

Jaké jsou typy dnešních implantátů?

Z historického hlediska existuje mnoho různých typů, avšak v praxi se využívá jen několik z nich. Příklady jsou následující:

Novinka 21.století – zirkonoxidové (keramické) implantáty

Zirkonoxidové (keramické) implantáty jsou novou generací implantátů, která se vyrábí ze superpevné zirkonoxidové keramiky, jež dodává implantátům bílý vzhled. Narozdíl od svých předchůdců vyrobených z titanu jsou estetičtější (někdy šedá barva titanových implantátů může prosvítat přes dáseň). Existují jisté výhody oproti klasickým implantátům:

Oproti klasickým implantátům se keramické implantáty zavádějí v jednom kuse (šroub v kosti s abutmentem dohromady). Snižuje se tak výrazně příčina selhání implantace jako je povolení mezi těmito dvěma částmi. V České republice se keramické implantáty teprve zavádějí do stomatologických ordinací, proto s nimi zatím nejsou v našem státě velké zkušenosti.

Jste vhodným kandidátem pro vložení zubních implantátů?

Pomocí zubních implantátů se dokáže zacelit jakýkoli defekt pacienta spojený ať už se ztrátou jednoho zubu, či více zubů, nebo všech zubů v horní i dolní čelisti. Přesto však v některých případech nelze implantaci doporučit (nedostatečná hygienická péče o dutinu ústní, neléčená cukrovka, cukrovka léčená inzulinem, vážné poruchy srážlivosti krve, dlouhodobá léčba kortikoidy, osteoporóza a s ní spojené užívaní léků, zvýšená funkce štítné žlázy, nádorové onemocnění v dutině ústní, zlozvyky jako zatínání a skřípání zubů). O indikaci vždy rozhoduje lékař-stomatolog po pečlivém uvážení a zhodnocení výsledků vyšetření získaných od zubních specialistů, vlastním vyšetřením dutiny ústní a čelistí a potvrzením o zdravotní způsobilosti od svého ošetřujícího lékaře (dlouhodobé užívání léků, závažné choroby znemožňující výkon).

Zubní implantáty se zavádějí přibližně od patnácti let věku u dívek a o rok později u chlapců, tedy v době, kdy čelisti již téměř nerostou. Směrem nahoru není věk omezen a nejsou výjimkou implantace u pacientů starších osmdesáti let.

Před operací

Při první prohlídce lékař zhodnotí stav vašeho chrupu, kvalitu čelistí a dásní a zhotoví RTG snímek čelistí. Patrně se vás dotáže na vaše představy a určí potřebný počet implantátů. Pokud vaše čelist není dostatečně široká pro zavedení implantátu, lékař pravděpodobně navrhne některý z augmentačních – rozšiřujících postupů.. V tomto případě zavedení implantátu předchází chirurgický zákrok a poměrně dlouhá doba hojení (6-9 měsíců hojení).

Pokud právě proděláváte některé z infekčních onemocnění (nachlazení, viróza, afty, opar rtu apod.) patrně vám lékař navrhne implantaci odložit o několik dnů. Rovněž nelze implantaci provést při onemocněních dutiny ústní. V případě, že máte chlopenní, cévní nebo kloubní náhradu, by Vám ošetřující lékař měl předepsat na několik dní před zákrokem antibiotika, aby zabránil možnosti vzniku infekce.

Augmentace – rozšíření čelistí

Čelisti se přizpůsobují stavu bez zubů a pokud došlo ke ztrátě vašeho chrupu již před delším časem, pravděpodobně se vaše čelisti značně zúžily. Do úzké čelisti implantát vložit nelze a lékař může přistoupit k některé technice na rozšíření kostní hmoty.

Jedná se o rozmanitou škálu postupů. Některé jsou pro pacienta zcela nenáročné a provádějí se současně se zavedením implantátu, jiné vyžadují zvláštní chirurgický zákrok. Nejčastěji se chirurgicky otevře dáseň a kost se doplní speciálním umělým materiálem smíchaným s kostní drtí získané z vaší čelisti. Jinou možností je zesílení čelisti pomocí transplantace vlastní kostní tkáně odebrané například z brady, holeně či kyčelní kosti. Tento zákrok se provádí v celkové anestézii s hospitalizací. Nejdůležitějším a často používaným zákrokem je SINUS LIFT. Využívá se při ztrátě horních zadních zubů. Kost je zde u většiny lidí výrazně oslabena čelistní dutinou - horní čelist jde totiž dutá - a pro zubní implantát nepostačuje. Proto se musí dno čelistní dutiny vyplnit speciálním umělým materiálem, ze kterého se po určité době kost sama vytvoří. Současně s tímto zákrokem se zavádějí i implantáty a nechávají se vhojovat 9 měsíců. Sinus lift nevyžaduje narkózu nebo hospitalizaci. U všech postupů rozšiřování čelistí je doba hojení několik měsíců.

Jaké je použití zubních implantátů?

Implantáty mají dvojí využití: Umožní nahradit snímatelnou protézu pevným můstkem a odstraní nutnost broušení zdravých zubů kvůli zhotovení můstku. Jestliže chybí jeden zub nebo skupina zubů, implantáty opatřené korunkami nebo můstky chybějící zuby nahradí. Pokud nejsou v čelistech žádné zuby, pomocí implantátů lze na bezzubou čelist vyrobit pevný můstek nebo snímací protézu a chrup obnovit. Náhrada dolních zubů je oproti horním zubům podstatně snazší a levnější.

Postup vložení zubního implantátu

Implantáty lze zavádět jak do čerstvé prohlubně po právě vytrženém zubu, tak do již delší dobu bezzubé čelisti. Vložení jednoho implantátu trvá od 30 do 90 minut a provádí se ambulantně a většinou ve dvou fázích. V první fázi se zavede implantát (u většiny dnes používaných typů do kosti), rána se zašije buď vstřebatelnými stehy, které není nutno později vytahovat, a nebo nevstřebatelnými, které je nutno za 7-10 dní odstranit. Implantát se nechá vhojovat. Vhojování implantátu je důležité pro vytvoření pevného základu pro budoucí náhradu. V horní čelisti to trvá 6 měsíců, v dolní čelisti 3-4 měsíce. Po tomto vhojovacím období, v případě, že se nevyskytly komplikace, navštíví pacient opět implantologa a ten mu provede další (v pořadí druhý chirurgický zákrok). Ten spočívá v naříznutí sliznice v místě implantátu a nasazení dočasného titanového válečku - pilíře (abutmentu), který již vyčnívá do úst. Asi za 2 týdny dáseň v okolí pilíře vytvoří jakoby manžetu, která zabrání prostupu mikrobů do hloubky implantátu. V tu chvíli se dočasný váleček zamění za definitivní a něj se může zhotovit zubní náhrada (korunka, můstek nebo celková protéza) téměř nerozeznatelná od přirozených zubů.

Existuje i řada postupů,které se odlišují od konvenčního dvoufázového zavedení implantátu. Například s v určitých případech může upustit od vhojovacího období - korunka či můstek se vyrábějí ihned.

Není většinou problém zavést v jedné návštěvě více implantátů, nemožné nejsou ani kompletní náhrady kořenů v celé čelisti. Pro náhradu jednoho zubu stačí vždy jeden implantát, stejně tak většinou pro základ můstku. Pokud má implantát sloužit jako opora pro celkovou náhradu chrupu, aplikují se obvykle do každé čelisti minimálně dva (dolní čelist) nebo čtyři (horní čelist) implantáty. Ve spolupráci se zubní laboratoří je pak vaše zubní náhrada upravena tak, aby se do implantátů “zacvakávala”, připadně zavěšovala.

Anestezie

Vložení zubních implantátů se provádí v místní anestezii nebo v analgosedaci, která vám zaručí bezbolestný průběh. Oznamte lékaři, pokud trpíte alergií na některé léky, obzvláště Mezokain, Lidokain apod.

Po zákroku

Po zákroku se odchází domů. Pooperační obtíže jsou překvapivě mírné, přesto na přání pacienta se může vystavit neschopenka. Po zavedení implantátu se vyskytnou slabé pooperační potíže, které jsou nejintenzivnější týž den po odeznění anestezie, trvají zhruba tři dny a postupně slábnou. Jedná se o nateklou a bolestivou tvář s krevními podlitinami, rána bývá zarudlá napuchlá a rovněž bolestivá. Může se objevit i mírné krvácení a ztuhlost žvýkacích svalů, která znemožní otevírání úst. Doporučují se proto ledové obklady na postiženou tvář, lékař předepíše i léky proti bolesti. Strava by měla být v průběhu prvního týdne měkká až kašovitá. Pokud tyto příznaky přetrvávají více jak týden, okamžitě kontaktujte implantologa.

Pooperační obtíže závisejí na rozsahu provedeného zákroku. Riziko komplikací ovšem výrazně zvyšuje kouření, které značně prodlužuje dobu hojení. Po prvních dnech nezbytných ke zhojení rány je možno používat provizorní zubní náhradu, která vám zajistí možnost běžného příjmu potravy i společenského kontaktu. Pravděpodobnost dokonalého vhojení implantátu se blíží blíží 100 % a dlouhodobá úspěšnost náhrady chybějících zubů je srovnatelná s „klasickými“ můstky.

Jaká se mohou objevit rizika v souvislosti se zavedením implantátů?

Stejně tak jako všechny chirurgické zákroky je i zavádění implantátů do jisté míry spojeno s určitými zdravotními riziky, které se však vyskytují zcela zřídka. Pokud se však vyskytnou, je třeba je léčit. Jsou to:

Péče o implantáty

Většina implantací je zdařilá. Tomu lze napomoci:

1) Správnou péčí o implantáty a dodržovat optimální hygienu dutiny ústní

Aby vhojení implantátu proběhlo bez komplikací, je třeba provádět dokonale ústní hygienu. Implantáty je nutno čistit pomocí speciálního zubního kartáčku, který vám doporučí stomatolog, dále pomocí mezizubního kartáčku a zubní nitě, které by ovšem stejně měly být součástí běžné ústní hygieny. Příliš se nedoporučuje používání rotačních elektrických kartáčků, které by mohly korunku či dokonce samotný implantát vyšroubovat. Dokonalou ústní hygienu vás naučí buď lékař nebo dentální hygienistka.

Je třeba pečlivě předcházet vzniku zánětu dásní. Při vzniku zánětu může tělo na implantát zareagovat jako na cizí těleso implantát vyloučit nebo narušit jeho stabilitu.

2) Pravidelnými návštěvami stomatologa

Frekvence těchto návštěv by měla být dvakrát ročně (cca po 6 měsících). Lékař sleduje úroveň ústní hygieny, stav implantátu, případné onemocnění dutiny ústní. Pravidelnými návštěvami by se měla odhalit nedostatečná pacientova péče o implantáty a případné komplikace z ní vyplývající. Jen včasná a účinná terapie takto zabraňuje vyloučení implantátu jako cizího tělesa.

3) Úpravou již stávajících návyků

Pacient by se měl vyvarovat tvrdým potravinám (jako je led, tvrdé bonbony, …..), které mohou vést k poškození náhrady.

Jaká je životnost implantátu?

Hlavním a důležitým předpokladem pro životnost implantátu je jeho vhojení. Mezi další patří úroveň ústní hygieny, kvalita a objem čelistní kosti, počet implantátů a řada dalších. Teoreticky platí, že životnost implantátu není omezena. V praxi se však všechny implantáty takto nezachovávají, takže po deseti letech zůstává v dolní čelisti v perfektním stavu přibližně 95% implantátů a v horní čelisti okolo 90% implantátů. U kuřáků nad deset cigaret denně jsou výsledky o několik procent horší. Dlouhodobá spolehlivost implantací je do značné míry ovlivněna kvalitou (a tím i cenou) samotného implantátu.

Jaká je cena implantátu?

Cena ošetření se skládá z platby za implantaci a za protetickou náhradu (korunka, můstek,protéza). Na zubní implantáty zdravotní pojišťovny až na nepatrné výjimky nepřispívají. Finanční úhrada za léčbu je ovlivněna zejména počtem, typem a cenovou hladinou použitých implantátů. Při vstupním vyšetření se posuzuje každá situace individuálně. Typ, počet a umístění implantátů volí stomatolog na základě teoretických pravidel a podle své zkušenosti. Cenovou hladinu si vybírá pacient. Jeden zubní implantát bez korunky stojí 6000 - 9000 Kč (šroubový implantát tuzemské výroby, nebo implantát čepelkový), nebo 15000 - 23000 Kč v případě šroubových implantátů zahraniční výroby.

• Tisknout
• Doporučte
• K oblíbeným