Léčba paradentózy (parodontologie)

Index spokojenosti 90% Index spokojenosti Založeno na 10 hodnocení pacientů

Parodontitida je onemocnění tkání, které obklopují zub. Tyto tkáně nazýváme závěsným aparátem zubu (= parodontem). Při onemocnění dochází nejdříve k poškození systému vazů vlivem zánětu způsobeného plakem, což může vést až k parodontóze, což je poškození hlubších struktur (= kosti) vlivem zánětu.

zuby usmev

Jak to vypadá kolem zubů?

Do závěsného aparátu (tkáně kolem zubů) řadíme dáseň, cement, kostěné lůžko, ozubici a dásňový žlábek. Dáseň je tenký lem sliznice, který obklopuje zuby a vyplňuje mezizubní prostory. Kolem každého zubu je prohlubeň, která je z jedné strany ohraničená krčkem zubu a z druhé dásní. Této struktuře říkáme dásňový žlábek. Cement pokrývá kořen zubu a kostěné lůžko vytváří otvory, do kterých zapadají jednotlivé zuby. Mezi cementem a kostěným lůžkem je systém vazů a ten nazýváme ozubicí. Díky ozubici dokáží zuby držet v čelisti. Při onemocnění dochází nejdříve k poškození systému vazů vlivem zánětu způsobeného plakem, to může vést až k parodontóze, což je poškození hlubších struktur (= kosti) vlivem zánětu.

Negativní faktory, které jsou příčinou vzniku paradontózy

Pokud správně nečistíme zuby, vznikne na povrchu zubních korunek plak. Plak dokáže podráždit dáseň svým nízkým pH a dáseň tak začne reagovat obranným mechanismem (= zánětem). Zánět se projevuje začervenáním, prohřátím tkáně, citlivostí či bolestí, otokem a poškozením funkce tkáně. Proto se vazy, které se upínají do struktury dásňového žlábku, vlivem zánětu poškodí a ztrácí tak svou pružnost. Dáseň se tak povolí a lehce odtáhne od zubního krčku. Zde je pak mnohem větší prostor pro usazení plaku a zánět může mnohem rychleji prostupovat do hlubších struktur. Měkké tkáně se dokáží plně zhojit, pokud zánět vyléčíme. Když se zánět rozšíří až na úroveň kosti, začne ji oslabovat a ta se poškodí natolik, že začne ustupovat. Stav, kdy je již poškozená kost, nazýváme parodontózou.

Příznaky onemocnění

Problémy spojené s parodontózou nezpůsobují v počátečních stádiích většině pacientů diskomfort. Kromě přítomného zánětu, který může být nepříjemný, nemusí pacient poměrně dlouhou dobu registrovat žádný problém. Většinou problémy spojené s parodontózou nastupují velmi plíživě, a tak si na ně vlastně zvykneme a nevnímáme je. Když už začínají být problémy omezující, je většinou parodont již výrazně poškozen.

Při parodontóze je přítomný zánět dásní, plak a zubní kámen. Dásňové žlábky se poškozením měkkých tkání výrazně prohloubí a vznikají tak parodontální kapsy. Na kořeni parodontální kapsy je většinou přítomný poddásňový kámen. Ten je ostrý, hrubý a mechanicky dráždí dáseň. Na kámen se velmi dobře uchycuje další množství plaku, který tkáně dráždí chemicky. Vzhledem k tomu, že parodontóza většinou postihuje více zubů najednou, může plocha parodontálních kapes drážděná plakem a kamenem dosahovat plochy velké jako lidská dlaň. Tato plocha je vlastně obrovskou vstupní branou do našeho organismu pro bakterie.

Bakterie způsobující parodontózu (= parodontopatogenní bakterie) mají přímou spojitost s kardiovaskulárním onemocněním. Celé parodontální kapsy tak mohou být vyplněné hnisavým výpotkem, který způsobuje specifický zápach z úst. Pokud je již přítomný zápach, poškození tkání je významné, ale my zápach nejsme schopni sami vnímat. Parodontózu pacient začíná vnímat ve fázi, kdy je kost výrazně oslabena a zuby se začnou viklat, či jsou výrazně obnažené krčky. V této fázi je již stav velmi vážný, ale teprve teď vnímáme citlivost, bolestivost zubů, ale hlavně krvácení či výtok hnisavých sekretů z dásňového žlábku. V konečné fázi může dojít až ke ztrátě zubu.

Pokud tedy nemáme správně vyčištěné zuby, vznikne nám na povrchu korunek plak a ten zmineralizuje v kámen. Obě tyto struktury způsobí zánět v měkkých tkáních. Pokud v této fázi nenavštívíme odborníka, který plak a kámen mechanicky neodstraní a nenacvičí s námi správné techniky čištění zubů, může zánět přejít z měkkých tkání na tvrdé a vznikne tak parodontóza, což je poškození pevných tkání vlivem nezaléčeného zánětu.

Koho onemocnění postihuje?

Nejčastěji parodontóza postihuje dospělé, mezi 30-50 rokem. Nejedná se o náhlé onemocnění. Je to několikaletý proces, kdy nesprávnou hygienou zánět prostoupí až ke kosti a poškodí ji. Kdybychom totiž měli výbornou hygienu, nevznikla by nám parodontóza. Existují sice agresivní formy parodontitid, které nevznikají na podkladě zánětu, ale tyto formy jsou vzácné.

Včasná léčba je základ

Pokud již máme parodontózu, léčba spočívá v pravidelných kontrolách u lékaře a dentální hygienistky, kdy se kontroluje aktuální stav onemocnění. Nacvičuje se správná péče o chrup – techniky čištění. Dále ošetření parodontálních kapes, ze kterých se odstraňuje zubní kámen. Dále sem patří dlahování viklavých zubů či zábrusy.

Prevence paradontózy

Nejdůležitější však je správný přístup pacienta. Pacienti s parodontózou musí hygieně dutiny ústní věnovat mnohem více času, než ostatní. Důsledně dbát na to, aby měli výborně vyčištěné zuby i mezizubní prostory bez plaku a kamene. Parodontózu lze zastavit, jedině pokud jsme disciplinovaní. Pokud jen na krátký čas polevíme, může dojít k nezvratnému zhoršení stavu. Proto je onemocnění parodontózou pro nás tak těžké, protože pokud máme poškozenou kost, nelze tento stav zvrátit, pouze výrazně zpomalit či zastavit, ale již napořád musíme dodržovat výbornou hygienu a věnovat výrazné množství času v péči o zuby.

Jak tedy zabránit vzniku parodontózy? Jedině pečlivou hygienou v domácím prostředí – bez plaku, kamene a zánětů dásní. A hlavně prevencí – tedy preventivními návštěvami u praktického zubního lékaře, který dokáže včas odhalit počínající parodontózu, a návštěvami dentální hygieny, kde hygienistka odstraní případný kámen, plak a nacvičí správné techniky čištění zubů.

 Článek vznikl za pomoci dentální hygienistky Barbory Havlanové, DiS.

Aktualizováno: 11.4.2017

Doktor ve Vašem okolí