Krátkozrakost

Autor:

Myopie neboli krátkozrakost je nejčastěji způsobem zvýšenou délkou oka. Oko po narození roste a právě u krátkozrakých pacientů dosahuje větších (=delších) rozměrů. Další příčinou myopie je rozdílná lomivost rohovky, čočky či některá další oční onemocnění.

U zdravého oka se jednotlivé paprsky, které vytvářejí obraz, promítají přímo na sítnici. U krátkozrakého pacientka, kdy je oko příliš dlouhé se paprsky protínají již před sítnicí a obraz je neostrý. Na blízko, vidí pacient dobře.

Vadu dělíme na lehkou při hodnotě dioptrií do mínus 3,0 dioptrií, na střední při hodnotách mínus 3,25 až mínus 6,0 dioptrií a na těžkou při hodnotách nad mínus 6,0 dioptrií.

Výskyt vady

Myopie postihuje asi třetinu populace a nejčastěji se projevuje v období pubert y a dospívání.  To je dáno především vývojem a růstem oka. Dioptrická vada se většinou ustaluje okolo 20. roku věku, v případě vyšších vad to může být i o několik let později.

oko p

Projevy

Krátkozraký pacient vidí špatně do dálky. Děti v období dospívání mohou mít problém s viděním na tabuli ve škole nebo při sportu. Pacienti dále špatně rozeznávají tváře a známé lidi a mají obtíže při řízení, které se za šera a v noci ještě zhoršují.

Krátkozrakost a presbyopie

Krátkozrací pacienti jsou zvyklí nosit svou korekci stále. V mladším věku díky akomodaci vidí i přes korekci na dálku na čtení a blízké předměty. Akomodace je schopnost mladého oka ostřit. Ovšem věkem, kdy se akomodační schopnost zmenšuje, až následně vymizí, pacient přestane s brýlemi na dálku vidět dobře na blízko. Schopnost vidět dobře na blízko zůstává, jen musí tito pacienti na čtení brýle sundávat.

Jak se tato vada řeší

I lehkou krátkozrakost je vhodné korigovat brýlemi nebo kontaktními čočkami. Vše opět záleží na individuálních potřebách pacienta. Lidé s lehkou vadou, pracující v kanceláři často ani korekci své vady nenosí. Při lehké vadě tito pacienti nosí brýle nebo kontaktní čočky jen dle potřeby například na řízení, do divadla, do kina a na sport. Brýle si lze nechat předepsat v optice nebo u očního lékaře.

Další možností je nošení kontaktních čoček. Tuto variantu ocení především aktivnější jedinci. Zde je více než vhodné navštívit speciální kontaktologické středisko, nebo očního lékaře, který se zabývá i aplikací kontaktních čoček. Ten pacientovi nejen nazkouší ideální kontaktní čočky přímo na míru, ale především ho naučí čočky aplikovat a vyndávat. Dále je důležité seznámení se správnou péčí o kontaktní čočky a hygienou při jejich používání.

Avšak ani kontaktní čočky nemusí pro pacienta znamenat komfortní řešení. Zde potom přichází na řadu možnost laserových a nitroočních operačních zákroků.

Operační řešení krátkozrakosti

Chirurgické řešení krátkozrakosti lze rozdělit na laserové a nitrooční. Princip laserové refrakční operaci spočívá ve změně zakřivení oční rohovky. Při operaci je rohovka pacienta upravena tak, aby změnila svou optickou mohutnost a umožnila promítat paprsky přímo na sítnici. Zákroku předchází předoperační vyšetření, při kterém pacient absolvuje řadu měření, vyšetření v rozkapání a pohovor s lékařem. Vyšetření v rozkapání je u krátkozrakých pacientů důležité podstoupit. Při krátkozrakosti se mohou v periferii sítnice vyskytovat sítnicové degenerace a pacient může mít predispozici k sítnicové trhlině či jejímu odchlípení, které může vážně ohrozit zrak. Samotný laserový zákrok probíhá v lokální anestezii, kdy jsou pacientovi nakapány kapičky k znecitlivení povrchu oka. Dále následuje laserový zákrok, který může být nepříjemný, ale není bolestivý. Po operaci pacient vidí rozmazaně. Večer a druhý den je již vidění jasnější. Samotný laserový zákrok přináší některá další omezení. Pacient, který podstoupil tento zákrok, by se měl měsíc vyvarovat plavání, sauně, pobytu ve vlhkém a infekčním prostředí a sportům, kde hrozí rána do oka. Pokud je vše v pořádku, mohou se pacientky po týdnu od operace již i líčit.

Někteří pacienti nemusí být k laserovému refrakčnímu zákroku vhodní. Jedná se hlavně o pacienty s vysokou krátkozrakostí (nad mínus 10 dioptrií) nebo pacienty s tenkou rohovkou. V těchto případech zvažujeme nitrooční operaci s implantací fakické čočky. Tato čočka se vkládá přímo do oka před lidskou čočku.

U pacientů v presbyopickém věku (obvykle nad 40-45 let), kteří si již na čtení musí sundávat brýle, na dálku zvažuje spíše variantu výměny lidské čočky za umělou nitrooční čočku multifokální, která umožňuje vidění na dálku i blízko. Samotný operační zákrok probíhá v lokální anestezii, při které se pacientovi aplikují do oka kapky na znecitlivění povrchu oka, dále následuje přibližně 15ti minutový výkon, kdy chirurg z oka odstraní původní čočku a nahradí ji čočkou umělou. Pacientovi jsou na konci zákroku nakapány antibiotické kapky a oko je do druhého dne zalepeno. Operace druhého oka probíhá většinou s odstupem několika dní. Co se týče pooperačního režimu je nutné se měsíc vyvarovat zvedání těžkých věcí, dlouhodobé práci v předklonu, návštěvě bazénu, sauny, pobytu v nečistém prostředí a dalším aktivitám, o kterých budete informování v případě podstoupení zákroku.

Aktualizováno: 4.6.2015